Maggiori informazioni sul libro
Pojem „svědomí“ nacizmu není paradoxem. Pachatelé genocidy měli silný smysl pro „dobré“ a „zlé“, vycházející z občanských hodnot, které vyvyšovaly morální kvality vlastní národnosti a marginalizovaly „cizí“. Nová práce Claudie Koonzové ukazuje, jak popularizátoři rasizmu během let před II. světovou válkou prosadili logické principy odůvodňující genocidu a vybudovali potřebnou infrastrukturu. Autorka analyzuje nacistické písemnosti a odhaluje, jak vulgární antisemitismus prvních nacistů přerostl v rasovou ideologii, kterou začala akceptovat většina obyčejných Němců, včetně těch, kteří se nacisty nestali. Koonzová odmítá stereotypy spojené s Hitlerem a jeho charizma vidí v apelování na kolektivní ctnost německého národa, statečného Volku. V letech 1933–1939 byla nacistická veřejná kultura formována rasovými fobiemi a nacionalistickou hrdostí, což Koonzová nazývá etnickým fundamentalizmem. Obyčejní Němci byli připravováni na válečná zvěrstva prostřednictvím rasových teorií z různých zdrojů, které si uchovaly auru apolitičnosti, jako akademický výzkum, dokumentární filmy, reklamy, umělecké výstavy a učebnice. Kniha ukazuje, jak se Němci naučili nečinně přihlížet k brutální perzekuci „cizáků“, čímž přispívá k našemu porozumění holokaustu.
Acquisto del libro
Svědomí nacizmu, Claudia Koonz
- Lingua
- Pubblicato
- 2009
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Svědomí nacizmu
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Claudia Koonz
- Editore
- Columbus
- Pubblicato
- 2009
- Formato
- Copertina rigida
- ISBN10
- 8072492330
- ISBN13
- 9788072492336
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Tema stórico, Storia, Scienze politiche & Politica, Politica, Storia Militare, Germania, Seconda guerra mondiale, Olocausto, Nazismo, Nazisti, Fascismo, Società e politica, Propaganda nazista
- Prima pubblicazione
- 2007
- Titolo originale
- The Nazi Conscience
- Valutazione
- 4,1 su 5
- Descrizione
- Pojem „svědomí“ nacizmu není paradoxem. Pachatelé genocidy měli silný smysl pro „dobré“ a „zlé“, vycházející z občanských hodnot, které vyvyšovaly morální kvality vlastní národnosti a marginalizovaly „cizí“. Nová práce Claudie Koonzové ukazuje, jak popularizátoři rasizmu během let před II. světovou válkou prosadili logické principy odůvodňující genocidu a vybudovali potřebnou infrastrukturu. Autorka analyzuje nacistické písemnosti a odhaluje, jak vulgární antisemitismus prvních nacistů přerostl v rasovou ideologii, kterou začala akceptovat většina obyčejných Němců, včetně těch, kteří se nacisty nestali. Koonzová odmítá stereotypy spojené s Hitlerem a jeho charizma vidí v apelování na kolektivní ctnost německého národa, statečného Volku. V letech 1933–1939 byla nacistická veřejná kultura formována rasovými fobiemi a nacionalistickou hrdostí, což Koonzová nazývá etnickým fundamentalizmem. Obyčejní Němci byli připravováni na válečná zvěrstva prostřednictvím rasových teorií z různých zdrojů, které si uchovaly auru apolitičnosti, jako akademický výzkum, dokumentární filmy, reklamy, umělecké výstavy a učebnice. Kniha ukazuje, jak se Němci naučili nečinně přihlížet k brutální perzekuci „cizáků“, čímž přispívá k našemu porozumění holokaustu.