Valutazione del libro
Maggiori informazioni sul libro
V roce 2003 uběhlo tři sta let od úmrtí velehradského cisterciáka Kristiána Gottfrieda Hirschmentzla. Ačkoliv se sám označoval za spisovatele a historika cisterciáckého řádu, ve skutečnosti byl polyhistorem s velmi širokým záběrem - věnoval se mimo jiné historii, komponoval menší hudební skladby a sbíral lidovou slovesnost. Mimo to byl schopným ekonomem, členem opavského zemského sněmu, v neposlední řadě byl pečlivým duchovním správcem svěřené farnosti a pečoval o duchovní blaho členů jím založeného arcibratrstva. Třebaže sepsal velké množství literárních děl, není v novější odborné literatuře příliš často zmiňován. Hirschmentzlovo jméno se většinou objevuje pouze v článcích s historickou tematikou z doby před první polovinou dvacátého století, nověji v regionálních časopisech a okrajově také v publikacích o velehradském klášteře.
Acquisto del libro
Kristián Gottfried Hirschmentzel (1638-1703) : osudy a dílo velehradského barokního literáta, Jaroslava Dupalová
- Lingua
- Pubblicato
- 2020
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Kristián Gottfried Hirschmentzel (1638-1703) : osudy a dílo velehradského barokního literáta
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jaroslava Dupalová
- Pubblicato
- 2020
- ISBN10
- 8090652484
- ISBN13
- 9788090652484
- Serie
- Valutazione
- 5 su 5
- Descrizione
- V roce 2003 uběhlo tři sta let od úmrtí velehradského cisterciáka Kristiána Gottfrieda Hirschmentzla. Ačkoliv se sám označoval za spisovatele a historika cisterciáckého řádu, ve skutečnosti byl polyhistorem s velmi širokým záběrem - věnoval se mimo jiné historii, komponoval menší hudební skladby a sbíral lidovou slovesnost. Mimo to byl schopným ekonomem, členem opavského zemského sněmu, v neposlední řadě byl pečlivým duchovním správcem svěřené farnosti a pečoval o duchovní blaho členů jím založeného arcibratrstva. Třebaže sepsal velké množství literárních děl, není v novější odborné literatuře příliš často zmiňován. Hirschmentzlovo jméno se většinou objevuje pouze v článcích s historickou tematikou z doby před první polovinou dvacátého století, nověji v regionálních časopisech a okrajově také v publikacích o velehradském klášteře.






