Maggiori informazioni sul libro
Připravovaná publikace navazuje na podobně koncipovanou knihu Abeceda věcí. Zatímco však v předchozí monografii se Karel Císař pokusil překonat zažité stereotypy, například izolovanost českého moderního a současného umění či nemožnost diskutovat význam českého umění pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci, v následujícím souboru se autor zaměřuje na stereotypy v teorii umění. Na základě detailní analýzy významných textů domácích i zahraničních teoretiků například hájí indexičnost moderního umění u Rosalind Kraussové, hledá analogii mezi antropologickou interpretací minimalismu Petra Rezka a zároveň u Didi-Hubermanna, odkazem na kulturní antropologii Jeana-Pierra Vernanta vyvrací postmoderní výklad Barthesova eseje „Smrt autora“, nebo odhaluje dekonstruktivní aspekty v domácích i zahraničních interpretacích surrealismu a poukazuje na stejný zájem o radikální obnovu ontologie mezi zdánlivě rozpornými projekty dekolonizace Frantze Fanona a pozdní fenomenologie Maurice Merleau-Pontyho. Kniha je určena nejen teoretikům umění, ale svými přesahy do dějin umění a filozofie chce oslovit i čtenáře z dalších oborů. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.
Acquisto del libro
Signatury všech věcí, Karel Císař
- Lingua
- Pubblicato
- 2021
- Rilegatura
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Signatury všech věcí
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Karel Císař
- Pubblicato
- 2021
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 78
- ISBN10
- 8088308372
- ISBN13
- 9788088308379
- Serie
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Připravovaná publikace navazuje na podobně koncipovanou knihu Abeceda věcí. Zatímco však v předchozí monografii se Karel Císař pokusil překonat zažité stereotypy, například izolovanost českého moderního a současného umění či nemožnost diskutovat význam českého umění pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci, v následujícím souboru se autor zaměřuje na stereotypy v teorii umění. Na základě detailní analýzy významných textů domácích i zahraničních teoretiků například hájí indexičnost moderního umění u Rosalind Kraussové, hledá analogii mezi antropologickou interpretací minimalismu Petra Rezka a zároveň u Didi-Hubermanna, odkazem na kulturní antropologii Jeana-Pierra Vernanta vyvrací postmoderní výklad Barthesova eseje „Smrt autora“, nebo odhaluje dekonstruktivní aspekty v domácích i zahraničních interpretacích surrealismu a poukazuje na stejný zájem o radikální obnovu ontologie mezi zdánlivě rozpornými projekty dekolonizace Frantze Fanona a pozdní fenomenologie Maurice Merleau-Pontyho. Kniha je určena nejen teoretikům umění, ale svými přesahy do dějin umění a filozofie chce oslovit i čtenáře z dalších oborů. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.