Karel Císař Libri

This small paperback offers a 30-year overview of the Düsseldorf photo artist Hans-Peter Feldmann, who uses archival images from advertising, magazines and sometimes private albums to create odd narrative arrangements. Feldmann's montages do not offer predictable readings, but rather present journeys through everyday worlds with surprising moments.

Kniha "Jan Merta - Obrazy a práce na papíře 1985-2005" s podtitulem Jan Merta - Paintings and Works on Paper 1985-2005 spadá do žánru Kultura, umění. Autorem je Merta Jan. Obsahuje 100 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Moravská galerie v Brně" z roku 2005. Přejeme příjemné čtení.

Kniha vychází jako součást výstavy Dominika Langa Spící město, která je realizována v pavilonu České republiky a Slovenské republiky v rámci 54. ročníku mezinárodní výstavy výtvarného umění – La Biennale di Venezia v Itálii v roce 2011. Výstavní projekt autora spojuje dva sochařské přístupy a odlišné dobové kontexty na půdorysu úzkého rodinného vztahu. Prezentace propojující dílo dvou umělců spjatých osobní vazbou /otec-syn/ vytváří bázi pro rozvinutí fiktivního mezigeneračního dialogu. Svou site-specific instalací Lang vytváří hypotetický model nerealizované výstavy, na níž zachází s dílem generačně staršího umělce jako s tvárným materiálem vytrženým z historického kontextu; jako s fantomy zašlých časů, které zasazuje do nových scén a uskupení. Autoři doprovodných textů: Karel Císař, Yvona Ferencová, Marie Klimešová, Tomáš Pospiszyl (interview). Fotografie: Fotografický archiv autora & Rudolf Červenka, Radek Jandera, Ondřej Polák, Martin Polák, Jiří Thýn.

Kniha vznikla ke stejnojmenné výstavě v Moravské galerii v Brně. Přestože spolu Martin Polák a Lukáš Jasanský pracují již od konce 80. let a dnes patří mezi nejvlivnější umělce své generace, bylo jejich dílo dosud představováno pouze fragmentárně, izolovanými fotografickými cykly. Ani výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně si neklade za cíl být autorskou retrospektivou této dvojice. Výběr několika cyklů z poslední doby, spolu s pracemi vytvořenými přímo pro připravovanou expozici, se pokusí především ukázat kvality, které procházejí všemi jejich sériemi, i jedinečné postupy, odpovídající zvolenému záměru. Výstava se soustředí především na roli fotografického žánru, ale i na význam instalace a na – v nedávné době oživené – téma spolupráce. Poláka s Jasanským pak představí jako umělce, kteří na počátku své dráhy radikálně přehodnotili způsoby užívání fotografie a každou novou prací jsou schopni znovu definovat svá východiska. Souběžný anglický text. Texty přispěli Karel Císař a Petr Ingerle. Vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy, konané v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně od 11. října 2013 do 5. ledna 2014.

Near Fine. Dust Jacket Near Fine. 1st Edition/ This rare and vintage book is a perfect addition to any bibliophile's collection

Publikace formou fotografické dokumentace a podrobného komentáře zpřístupňuje nejvýznamnější ukázky funkcionalistické typografie ze soukromé sbírky pedagoga UMPRUM Karla Císaře. Autor tím navazuje na podobně koncipované předešlé monografie Zdeňka Primuse či Johna Vloemanse. Oproti nim se však soustřeďuje výhradně na funkcionalistickou typografii přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, od slavného Rossmannova sborníku Fronta přes Teigovy architektonické publikace, Sutnarovy výstavní katalogy a Tschinkelovy didaktické příručky, až po méně známé soukromé tisky Antonína Jera. V katalogu pak zohledňuje především jejich - pro funkcionalismus charakteristické - spojení abstraktních forem s fotografiemi nové věcnosti, které měly vést k vytvoření "nového druhu obrazového písma". Záměrem publikace není pouze prezentovat izolované knižní obálky, ale také srovnat grafické řešení souborů a sledovat užívání prázdného prostoru, redukci geometrických prvků, použití obrazové statistiky a fotomontážních postupů na obálkách. Kniha není určena jen odborníkům z oblasti dějin grafického designu či dějin moderního umění, ale i ostatním zájemcům o tuto problematiku. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.

Cílem předkládané antologie je podat reprezentativní průřez myšlením o fotografii, jak se vyvíjelo v průběhu 20. století. Kromě významu statí pro rozvoj oboru se výběr rovněž řídí snahou o zachycení vzájemných vztahů a poukazů mezi jednotlivými výkladovými stanovisky. Dva hlavní tematické okruhy představuje zkoumání povahy fotografie a jejího vztahu k výtvarnému umění a tyto otázky též člení soubor na dva oddíly. První je vyhrazen především autorům, jejichž texty rozhodujícím způsobem ovlivnily následné metodické směřování teorie fotografie jakožto svébytného oboru, přestože fotografie netvořila hlavní předmět jejich zájmů. Druhý oddíl naopak zaplňují výhradně texty teoretiků umění a fotografie. Závěrečným textem o smrti fotografie se výbor obloukem vrací zpět k východiskům z počátku prvního oddílu.

Katalog v širším výběru představuje práci Jana Šerých mezi lety 1999 až 2008. Obrazové části publikace (přes 200 barevných reprodukcí) jsou tematicky členěny tak, aby na jedné straně ukázaly šíři užívaných médií, a zároveň důsledné významové zaměření jednotlivých prací. S tímto členěním korespondují i texty monografie, jejichž autory jsou Vít Havránek, Tomáš Pospiszyl, Jiří Ptáček, Václav Magid a Karel Císař, který se, spolu s Janem Šerých, rovněž podílel na koncepci publikace.

Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti. Téma VI. Sjezdu, který se konal 20. - 21. Září 2018 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze je zde reflektováno v širokém spektru přístupů v pěti tematických celcích: I. Apologie autora; II. Má každé umělecké dílo svého autora?; III. Umělec, umělecké dílo a "spoluautorství" scény; IV. Osobní narativy a sebestylizace umělců a umělkyň; V. Falzum, fikce, mystifikace, aneb Žert, satira, ironie a hlubší význam. Každému tematickému bloku předchází úvodní studie z pera odborných garantů sekce.

Připravovaná publikace navazuje na podobně koncipovanou knihu Abeceda věcí. Zatímco však v předchozí monografii se Karel Císař pokusil překonat zažité stereotypy, například izolovanost českého moderního a současného umění či nemožnost diskutovat význam českého umění pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci, v následujícím souboru se autor zaměřuje na stereotypy v teorii umění. Na základě detailní analýzy významných textů domácích i zahraničních teoretiků například hájí indexičnost moderního umění u Rosalind Kraussové, hledá analogii mezi antropologickou interpretací minimalismu Petra Rezka a zároveň u Didi-Hubermanna, odkazem na kulturní antropologii Jeana-Pierra Vernanta vyvrací postmoderní výklad Barthesova eseje „Smrt autora“, nebo odhaluje dekonstruktivní aspekty v domácích i zahraničních interpretacích surrealismu a poukazuje na stejný zájem o radikální obnovu ontologie mezi zdánlivě rozpornými projekty dekolonizace Frantze Fanona a pozdní fenomenologie Maurice Merleau-Pontyho. Kniha je určena nejen teoretikům umění, ale svými přesahy do dějin umění a filozofie chce oslovit i čtenáře z dalších oborů. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.

Kniha přináší původní i překladové stati, jež se pokoušejí z pozic filosofie, estetiky a literární vědy interpretovat dílo Samuela Becketta.

Tato monografie uzavírá projekt, jehož předchozí dvě etapy sestávaly z 5. a 6. Bienále mladého umění Zvon (2005 a 2008). Podobně jako se tyto výstavy nesnažily přinést neutrální pohled na současné české umění, ale spíše přehodnotit své předpoklady, ani tato publikace nepředstavuje pouhou dokumentaci realizovaných výstav. Monografie chce odkrýt východiska obou ročníků bienále a zároveň nepřímo naznačit vývoj, jímž se české umění v současnosti ubírá. K jeho konstantám patří nejen zájem o společenské otázky a problémy mezilidských vztahů, ale i nová reflexe vlastních předpokladů v umění a kultuře nedávné minulosti. Texty Karla Císaře, kurátora obou ročníků bienále, jsou doplněny o texty a rozhovory umělců i kritickou reflexi. Zastoupení umělci: Jesper Alvaer, Zbyněk Baladrán, Josef Bolf, Filip Cenek, Patricie Fexová, Jiří Havlíček, Jakub Hošek, Magdalena Hrubá, Jana Kalinová, Barbora Klímová, Eva Koťátková, Ján Mančuška, PAS, Jiří Skála, Ludmila Smejkalová, Matěj Smetana, Petr Strouhal, Kateřina Šedá, Jan Šerých, Evžen Šimera.

Sborník příspěvků z 5. sjezdu historiků umění, který se konal v září 2015 v Olomouci a jenž se věnoval různým aspektům širokého tématu vztahu umění a vědy. Editoři: Rostislav Švácha, Sabina Soušková a Anna Šubrtová.

Doprovodná publikace k výstavě Devětsil 1920–1931 přináší osm syntetických studií s bohatým obrazovým doprovodem, které mapují aktivity avantgardní skupiny Devětsil, činné v Praze a Brně ve dvacátých letech 20. století. Na příkladech z jednotlivých oborů – výtvarného umění, architektury, fotografie, filmu, divadla a typografie – je zde představena poetika tehdejší tvorby orientované na moderní svět a progresivní proudy světového umění. V české a anglické jazykové mutaci vydala Galerie hlavního města Prahy.

První monografie Markéty Othové sleduje její intuitivní sestup dějinami fotografie. Východiskem se jí stal archivní obrat devadesátých let, když z rozsáhlého archivu vlastních snímků umělkyně od roku 1994 sestavovala fotografické instalace, v nichž byl význam jednotlivých fotografií určen až syntaxí celku. Od těchto prací se počátkem nového desetiletí autorka posunula k takovému užití fotografie, jaké známe z konceptuálního umění sedmdesátých let. Ve svých nejnovějších dílech se pak více než kdy předtím zabývá výstavbou jednotlivých obrazů, které v přísném protikladu k předchozím cyklům snímá výhradně v laboratorních podmínkách fotografického studia. V pohybu dějinami fotografie se tak v současnosti dostala na úroveň experimentů fotografické avantgardy dvacátých a třicátých let 20. století. Podobně jako její představitelé i Markéta Othová se ve svých pracích nyní táže po povaze fotografického média a stabilitě vizuálního světa.

Jiří Příhoda(*1966) studoval v letech 1990-1996 na AVU v Praze, kde působil později také jako vedoucí pedagog ateliéru Itermedia II(2005 - 2015). Pracuje střídavě v Čechách a v Texasu. Jeho dílo zasahuje do mnoha výtvarných oborů a v posledních letech se pohybuje na hranici objektu a architektury. Před nástupem na AVU se věnoval akcím v přírodě, které později ustoupily zájmu o instalace. Ty zpočátku rouboval na stávající prvky interiéru, až se postupně dějištěm jeho intervencí stávaly celé místnosti a nakonec celé objekty. Dominantním motivem jeho prací byla inverze objektu a později architektury, kdy zpochybňoval na principu nekonečné Mobiovy křivky vnímání prostoru vně a uvnitř. Dnes je "stavitelem" cel a pousteven, které zamýšlí jako místa ke kontemplaci. Tyto "věže ze slonoviny" pak adaptuje na různé podmínky a prostředí, přesto je ve skutečnosti touží vidět uprostřed volné přírody. Je konstruktérem a utopickým snílkem zároveň a tak se v jeho díle snoubí moderní technologie s touhou bortit konvenční hranice oboru tak, jak se to sluší na žáka Stanislava Kolíbala a Aleše Veselého. Jiří Příhoda patří ke generaci nastupující v devadesátých letech, kdy v zahraničí vzrostl zájem o mladé české umění. Jeho práce se tak v průběhu let staly samozřejmou součástí řady významných mezinárodních projektů.

Kniha se pokouší překonávat zažité stereotypy o izolovanosti moderního a současného českého umění a o nemožnosti diskutovat jeho význam pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci. Soubor se nesnaží předložit revizionistické dějiny českého umění 20. a 21. století, ale identifikovat klíčové události a radikalizovat jejich vnitřní smysl. Tomuto záměru slouží i uspořádání do šesti oddílů podle chronologie témat. První oddíl je věnován české avantgardě dvacátých a třicátých let 20. století, druhý české neoavantgardě šedesátých a sedmdesátých let, třetí zahraničnímu konceptuálnímu a postmodernímu umění šedesátých až osmdesátých let a jeho domácí recepci, čtvrtý se zaměřuje na fotografii, pátý na archivní impulz a šestý na historiografický obrat a anachronismus v současném umění. Každý oddíl je započat teoretickou statí, která uvádí čtenáře do probírané problematiky a seznamuje ho s dobovou diskusí o ní. Následující studie pak teoretické problémy tematizují v konkrétních dílech výtvarných umělců a v některých případech, když vstupují do polemiky s jinými teoretiky, i v textech jiných autorů. Grafický design Petr Bosák a Robert Jansa.

Třetí ročník přehlídky Sochy v ulicích Brno Art Open 2011 navázal na záměr předchozích dvou ročníků rozvíjet téma výtvarné umění a jeho funkce ve veřejném prostoru. Od předchozích se však odlišil snahou o systematické přehodnocení všech tří základních komponentů tohoto typu výstavního formátu - role umění, prostoru a diváků. Na pólu umění přehlídka předvedla co nejširší pole výrazových prostředků, které mohou být do podobné výstavy zahrnuty. Byli proto osloveni především umělkyně a umělci střední a mladší generace, jejichž práce překračují tradiční vymezení uměleckých disciplín a kteří se volně pohybují mezi odlišnými vyjadřovacími prostředky. Z hlediska prostoru byla volena taková místa, která - přestože se nacházejí v historické části města - většinou nejsou na hlavních komunikacích a ukazují mimořádnou vrstevnatost brněnského městského prostoru.Třetího ročníku se zúčastnilo čtrnáct umělců včetně jedné umělecké skupiny: Filip Cenek, Barbora Klímová, Eva Koťátková, Dominik Lang, Christoph Meier (Rakousko), MarkétaOthová, Jiří Příhoda, Rafani, Jiří Skála, Matěj Smetana, Adéla Svobodová, Jan Šerých, Michal Škoda a Jiří Thýn. Kurátorem přehlídky byl Karel Císař. Katalog kromě představení jednotlivých výtvarných projektů přináší i odborné studie na téma Umění a veřejný prostor od Rosalind Krauss, Rosalyn Deutsche a Miwon Kwon.