Maggiori informazioni sul libro
Populární rakouský spisovatel Alois Brandstetter (*1938) se ve svých vzpomínkových prózách vrací do dětství a mládí v Horním Rakousku, do období na konci války a poválečné nouze, až do svých vysokoškolských studií v 60. letech. Z množství událostí si vybral „příběhy zimní“, které zachycují časy, kdy sněhu bylo více a zimy byly mrazivější. Lidé chodili pěšky, rádio bylo jednou z mála technických vymožeností, ale blízkost k přírodě a vzájemná soudržnost byly silnější. Zábavu přinášely lidové obyčeje, jako masopust a tříkrálové koledování, či sport, například metaná a lyžování. Po práci se lidé scházeli a vyprávěli si příběhy. Brandstetter ukazuje, že naše paměť je optimistická, zapomíná na zlé a upřednostňuje radostné vzpomínky, i když jsou spojeny s těžkými časy, jako bombardování na konci války nebo povodně. Autor dokládá, že vzpomínky nejsou chronologické, ale připomínají řeku s mnoha zákruty a odbočkami, kde každý příběh je obohacen o další drobnosti a historické exkurzy. Čtenáři tak mají možnost poznat jednoho z nejčtenějších rakouských autorů, jehož dílo bylo u nás neprávem opomíjeno.
Acquisto del libro
O sněhu dávných let, Alois Brandstetter
- Lingua
- Pubblicato
- 2018
- Rilegatura
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- O sněhu dávných let
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Alois Brandstetter
- Editore
- Volvox Globator
- Pubblicato
- 2018
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 88
- ISBN10
- 8075114051
- ISBN13
- 9788075114051
- Serie
- Prima pubblicazione
- 1979
- Titolo originale
- Vom Schnee der vergangenen Jahre
- Valutazione
- 3,8 su 5
- Descrizione
- Populární rakouský spisovatel Alois Brandstetter (*1938) se ve svých vzpomínkových prózách vrací do dětství a mládí v Horním Rakousku, do období na konci války a poválečné nouze, až do svých vysokoškolských studií v 60. letech. Z množství událostí si vybral „příběhy zimní“, které zachycují časy, kdy sněhu bylo více a zimy byly mrazivější. Lidé chodili pěšky, rádio bylo jednou z mála technických vymožeností, ale blízkost k přírodě a vzájemná soudržnost byly silnější. Zábavu přinášely lidové obyčeje, jako masopust a tříkrálové koledování, či sport, například metaná a lyžování. Po práci se lidé scházeli a vyprávěli si příběhy. Brandstetter ukazuje, že naše paměť je optimistická, zapomíná na zlé a upřednostňuje radostné vzpomínky, i když jsou spojeny s těžkými časy, jako bombardování na konci války nebo povodně. Autor dokládá, že vzpomínky nejsou chronologické, ale připomínají řeku s mnoha zákruty a odbočkami, kde každý příběh je obohacen o další drobnosti a historické exkurzy. Čtenáři tak mají možnost poznat jednoho z nejčtenějších rakouských autorů, jehož dílo bylo u nás neprávem opomíjeno.