Bookbot

Okénko do nebe

Maggiori informazioni sul libro

2. vydání. Výběr nejznámějších básní Jana Nohy pro děti s veselými ilustracemi Jindřicha Kovaříka. Tady jsou ukázky: Malíř slunce Slunce, slunce malovalo. Stíny tuší, světla zlatem a ty svěží jarní deště loužemi a blátem. Slunce, slunce malovalo. A když večer zapadlo, každý obraz proměnil se v černé noční zrcadlo. Kam kdo chodí spát Slunce chodí spát do peřin. Nevěřím. Věřím. Nevěřím. Měsíc chodí spát do mraků. Nevěřím. Věřím zázraku. Vítr má v lesích postýlku. Vánky v nich mají přistýlku. Vosa chodí spát bosa. Trávě ustýlá kosa. Král v pohádce spí na trůně. Písnička spinká na struně. Den spává v noci odpoledne. Večer spí ráno, ale ráno má neustále odestláno. Čas často usne v hodinách a je mu v nich jak v peřinách, zastaví je a netiká. Natáhneme mu budíka. Nevěříš? Věříš? Nevěříš? Ještě mi řekni, kde ty spíš? Spíš na vodě? Spíš málo? A co se ti dnes zdálo? Strom a jablíčko Ze stromu spadlo jablíčko. Strom stojí u skály. Ty nyní hádej, Aničko, kam se kutálí. To přece každého napadne, dej hádat kdekomu: žádné jablíčko nespadne daleko od stromu. Když se jablíčko kutálí okolo chaloupky, no, to byste se nasmáli: těší se na zoubky!

Acquisto del libro

Okénko do nebe, Jan Noha, Jindřich Kovařík

Lingua
Pubblicato
1982
Rilegatura
(Copertina rigida)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

Titolo
Okénko do nebe
Lingua
Ceco
Editore
Albatros
Pubblicato
1982
Formato
Copertina rigida
Serie
Tag
Descrizione
2. vydání. Výběr nejznámějších básní Jana Nohy pro děti s veselými ilustracemi Jindřicha Kovaříka. Tady jsou ukázky: Malíř slunce Slunce, slunce malovalo. Stíny tuší, světla zlatem a ty svěží jarní deště loužemi a blátem. Slunce, slunce malovalo. A když večer zapadlo, každý obraz proměnil se v černé noční zrcadlo. Kam kdo chodí spát Slunce chodí spát do peřin. Nevěřím. Věřím. Nevěřím. Měsíc chodí spát do mraků. Nevěřím. Věřím zázraku. Vítr má v lesích postýlku. Vánky v nich mají přistýlku. Vosa chodí spát bosa. Trávě ustýlá kosa. Král v pohádce spí na trůně. Písnička spinká na struně. Den spává v noci odpoledne. Večer spí ráno, ale ráno má neustále odestláno. Čas často usne v hodinách a je mu v nich jak v peřinách, zastaví je a netiká. Natáhneme mu budíka. Nevěříš? Věříš? Nevěříš? Ještě mi řekni, kde ty spíš? Spíš na vodě? Spíš málo? A co se ti dnes zdálo? Strom a jablíčko Ze stromu spadlo jablíčko. Strom stojí u skály. Ty nyní hádej, Aničko, kam se kutálí. To přece každého napadne, dej hádat kdekomu: žádné jablíčko nespadne daleko od stromu. Když se jablíčko kutálí okolo chaloupky, no, to byste se nasmáli: těší se na zoubky!