Bookbot

Estetika performativity

Valutazione del libro

Maggiori informazioni sul libro

V knize Estetika performativity (Ästhetik des Performativen, Suhrkamp, 2004) se německá teatroložka Erika Fischer-Lichte odklání od svých sémiotických studií a nahlíží divadelní představení optikou jejich performativních vlastností. Autorka vychází z vybraných divadelních inscenací, resp. jejich konkrétních představení, a také performancí, eventů, happeningů i akcí, které se rozšířily především po performativním obratu v šedesátých letech 20. století. Neomezuje se pouze na oblast divadla a performativitu i koncept představení aplikuje také na politické, sportovní a jiné události. Klíčovým aspektem jejích úvah je spolupřítomnost aktérů a diváků a jejich vzájemné působení, energie, jež mezi nimi proudí, záměna rolí, která může v určitých momentech nastat, což ústí ve vznik autopoietické zpětnovazební smyčky – pomyslného hybatele představení. Při zkoumání vzniku společenství účastníků představení vychází mimo jiné z konceptu rituálu, který je spolu s konceptem představení Maxe Herrmannova a pojetím performativu Johna L. Austina jednou z klíčových koncepcí, k nimž se obrací. Boří se zde dichotomické nahlížení světa pomocí binárních opozic (označující–označované, prezentace–reprezentace) a v odpovědi na otázku „Dají se představení pochopit?“ sleduje autorka spíše spolupřítomnost složek v procesu „opětovného zakouzlení světa“.

Acquisto del libro

Estetika performativity, Erika Fischer Lichte

Lingua
Pubblicato
2011
product-detail.submit-box.info.binding
(Copertina rigida)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

3,8
Molto buono
43 Valutazioni

Qui potrebbe esserci la tua recensione.

Titolo
Estetika performativity
Lingua
Ceco
Editore
Na konári
Pubblicato
2011
Formato
Copertina rigida
ISBN10
8090448720
ISBN13
9788090448728
Serie
Valutazione
3,75 su 5
Descrizione
V knize Estetika performativity (Ästhetik des Performativen, Suhrkamp, 2004) se německá teatroložka Erika Fischer-Lichte odklání od svých sémiotických studií a nahlíží divadelní představení optikou jejich performativních vlastností. Autorka vychází z vybraných divadelních inscenací, resp. jejich konkrétních představení, a také performancí, eventů, happeningů i akcí, které se rozšířily především po performativním obratu v šedesátých letech 20. století. Neomezuje se pouze na oblast divadla a performativitu i koncept představení aplikuje také na politické, sportovní a jiné události. Klíčovým aspektem jejích úvah je spolupřítomnost aktérů a diváků a jejich vzájemné působení, energie, jež mezi nimi proudí, záměna rolí, která může v určitých momentech nastat, což ústí ve vznik autopoietické zpětnovazební smyčky – pomyslného hybatele představení. Při zkoumání vzniku společenství účastníků představení vychází mimo jiné z konceptu rituálu, který je spolu s konceptem představení Maxe Herrmannova a pojetím performativu Johna L. Austina jednou z klíčových koncepcí, k nimž se obrací. Boří se zde dichotomické nahlížení světa pomocí binárních opozic (označující–označované, prezentace–reprezentace) a v odpovědi na otázku „Dají se představení pochopit?“ sleduje autorka spíše spolupřítomnost složek v procesu „opětovného zakouzlení světa“.