Josef Jařab Libri

Rozsáhlá antologie současné americké poezie přináší výbor z veršů čtrnácti nejvýznamnějších básníků 60. a 70. let 20. století. Ve svých verších autoři vypovídají o americké přírodě a otázkách civilizace, o složitosti moderního světa, jeho problémech a cestách k jejich řešení. Hovoří také o problematice víry a skepse, o vztahu mezi depresí a euforií, o filozofických, náboženských a etických konfliktech tohoto kontinentu. Jde o zcela ojedinělou antologii, která vyniká dokonalým uspořádáním a vynikajícím básnickým přetlumočením. Vybral, uspořádal, úvod a medailóny autorů napsal Josef Jařab.... celý text

Tato kniha předního českého amerikanisty a literárního historika se tématicky vztahuje k otázkám plurality americké literatury a kultury, zejména k místu americké černošské menšiny v daném kontextu, k nástupu modernismu v americké kultuře a literatuře, zejména v poezii.

Ve skoro dvou desítkách kapitol nabízí monografie odborné pohledy na výskyt a vývoj modernismu v literaturách Evropy, obou Amerik a v některých zemích Asie. Jednotlivé kapitoly potvrzují, že je modernismus pojem stále diskutovaný a dalším diskusím otevřený. Právě srovnávání odlišných pohledů i názorů na tento kulturní fenomén může přispět k jeho plnějšímu vnímání a chápání. K tomu chce přispět i tato kniha, která předkládá k úvaze bohatý materiál a upozorňuje na odlišné kontexty a výchozí pozice, z nichž modernistické tendence v jednotlivých národních či regionálních literaturách vyšly.

Listopad 1989 změnil život celé naší společnosti a prakticky i každému jednotlivci. Mně určitě. Zcela nečekaně jsem se stal rektorem naší univerzity. Politické změny, tedy 'sametová revoluce' nabídla novému, demokraticky zvolenému vedení školy veliké možnosti pro její transformaci, a to ve všech směrech. Zcela viditelně univerzita rostla. Současně bylo třeba hlídat, aby kvantita neohrozila kvalitu studia. Objevovaly se stále nové problémy a bylo třeba je vlastně za pochodu řešit. Když jsem v únoru 1997 předával klíče k rektorské pracovně svému nástupci, měl jsem docela dobrý pocit, že se mnohé podařilo. A samozřejmě jsem byl a nadále jsem své alma mater a osudu vděčný za příležitost být u toho, jak Univerzita Palackého vstupuje do historicky třetího období své existence.

Studii filozofa kultury George Steinera o ideových pilířích Evropy doplňují texty interpretující dané dílo. Jeho výklad Evropy vychází z jistých principů humánní tradice, která zdůrazňuje roli kultury pro lidský život. Ve světě posedlém vražedným fundamentalismem má právě západní Evropa výsadu prosadit světový humanismus. Zde spočívá úkol lidského ducha a intelektu. Sborník příspěvků českých i zahraničních autorů interpretuje Steinerův text o Evropě.

Lorain, 1941. Pecola Breedlove vuole dei grandi occhi azzurri. Con quelli non sarà più la bambina nera che porta la bruttezza familiare come un marchio indelebile. Si sente erba comune, come i soffioni. «Perché, si chiede, la gente li definisce erbacce? Lei li trova belli». «È vero, sono brutti, sono delle erbacce», si corregge, e vuole essere Mary Jane, l'icona bianchissima delle caramelle[1] oppure Shirley Temple sulla tazza del latte. L'occhio più azzurro è la storia di questo conflitto interiore nato dagli sguardi di repulsione degli altri: i bianchi, ma anche la gente di colore, trattano Pecola e le sue amiche Frieda e Claudia come persone di second'ordine, compiacendosi, nel chiacchericcio di quartiere, prima delle disgrazie dei Breedlove, infine di quella, fatale, di Pecola.

Objevný výbor z poezie jedné z určujících osobností americké poválečné literární scény se soustřeďuje na dosud nepříliš akcentovanou lyrickou tvář Ginsbergova básnického odkazu. V zasvěceném doslovu poukazuje editor na autorovo místo v kontextu světové lyriky i na to, čím jeho radikální přístup k literárním, obecně kulturním i společenským konvencím tento kontext nesmazatelně poznamenal.

Homer è un ragazzino di quattordici anni pieno di entusiasmo. La famiglia Macauley, da cui proviene, è modesta: il babbo è morto e il fratello maggiore è partito per la Seconda guerra mondiale; eppure tutti si dedicano con energia a quel che va fatto: la mamma alle galline come all'arpa, la sorella agli studi e al pianoforte, e Ulysses è il fratellino più curioso del mondo. Homer, che di giorno frequenta il liceo, la sera si tuffa in bicicletta alla volta dell'ufficio del telegrafo, dove lavora come portalettere. Pochi giorni, e già si rivela come il messaggero più veloce della West-Coast. Entra così nel mondo degli adulti: il suo segreto è prendere sul serio le cose e i sogni per diventare qualcuno, anzi, capire di esserlo già.