Tato kniha předního českého amerikanisty a literárního historika se tématicky vztahuje k otázkám plurality americké literatury a kultury, zejména k místu americké černošské menšiny v daném kontextu, k nástupu modernismu v americké kultuře a literatuře, zejména v poezii.
Listopad 1989 změnil život celé naší společnosti a prakticky i každému jednotlivci. Mně určitě. Zcela nečekaně jsem se stal rektorem naší univerzity. Politické změny, tedy 'sametová revoluce' nabídla novému, demokraticky zvolenému vedení školy veliké možnosti pro její transformaci, a to ve všech směrech. Zcela viditelně univerzita rostla. Současně bylo třeba hlídat, aby kvantita neohrozila kvalitu studia. Objevovaly se stále nové problémy a bylo třeba je vlastně za pochodu řešit. Když jsem v únoru 1997 předával klíče k rektorské pracovně svému nástupci, měl jsem docela dobrý pocit, že se mnohé podařilo. A samozřejmě jsem byl a nadále jsem své alma mater a osudu vděčný za příležitost být u toho, jak Univerzita Palackého vstupuje do historicky třetího období své existence.
I když historie potvrzuje, že Amerika byla od svých novodobých počátků národnostně, rasově a etnicky pluralistická, trvalo dlouho, než si to sama byla ochotna přiznat. Bílý proud americké společnosti byl dlouho považován za Ameriku celou a rozhodující. Nejvýraznější odlišná menšina, černoši, zůstávala společensky a kulturně neviditelná. Knížka esejů sleduje nesnadnou cestu černých Američanů z otroctví, ze světa bezpráví a diskriminace. Taková jsou také častá témata nejranější afroamerické kultury a literatury. Od počátků světského a náboženského folkloru a (auto)biografických vypovědí se černošští autoři s vývojem společnosti a literatury posouvají stále více z marginální pozice do samotného centra a přispívají tak ke zviditelnění vlastních lidí, ale i k pravdivějšímu obrazu celé Ameriky.
Ve skoro dvou desítkách kapitol nabízí monografie odborné pohledy na výskyt a vývoj modernismu v literaturách Evropy, obou Amerik a v některých zemích Asie. Jednotlivé kapitoly potvrzují, že je modernismus pojem stále diskutovaný a dalším diskusím otevřený. Právě srovnávání odlišných pohledů i názorů na tento kulturní fenomén může přispět k jeho plnějšímu vnímání a chápání. K tomu chce přispět i tato kniha, která předkládá k úvaze bohatý materiál a upozorňuje na odlišné kontexty a výchozí pozice, z nichž modernistické tendence v jednotlivých národních či regionálních literaturách vyšly.
Studii filozofa kultury George Steinera o ideových pilířích Evropy doplňují texty interpretující dané dílo. Jeho výklad Evropy vychází z jistých principů humánní tradice, která zdůrazňuje roli kultury pro lidský život. Ve světě posedlém vražedným fundamentalismem má právě západní Evropa výsadu prosadit světový humanismus. Zde spočívá úkol lidského ducha a intelektu. Sborník příspěvků českých i zahraničních autorů interpretuje Steinerův text o Evropě.
Objevný výbor z poezie jedné z určujících osobností americké poválečné literární scény se soustřeďuje na dosud nepříliš akcentovanou lyrickou tvář Ginsbergova básnického odkazu. V zasvěceném doslovu poukazuje editor na autorovo místo v kontextu světové lyriky i na to, čím jeho radikální přístup k literárním, obecně kulturním i společenským konvencím tento kontext nesmazatelně poznamenal.
Quella della decadenza e sventura dei Compson, una grande famiglia del Sud americano alle soglie della Depressione, è una storia torbida e labirintica, eppure straordinariamente romanzesca. La giovane Caddy, nel racconto dei suoi tre diversissimi fratelli, diventa presenza candida e rassicurante, sorella ingenerosa, madre snaturata che abbandona la figlia. Ma Benjy, Quentin e Jason sono troppo coinvolti negli avvenimenti per riuscire a far chiarezza fino in fondo, e solo Dilsey, la cuoca negra, si rivelerà in grado di snodare la matassa familiare.
'An exceptional novel ... a cause for celebration' Washington Post 'The most accomplished Native American writer of her generation' The New York Times Book Review Tayo, a young Second World War veteran of mixed ancestry, is coming home. But, returning to the Laguna Pueblo Reservation, he finds himself scarred by his experiences as a prisoner of war, and further wounded by the rejection he finds among his own people. Only by rediscovering the traditions, stories and ceremonies of his ancestors can he start to heal, and find peace. 'Ceremony is the greatest novel in Native American literature. It is one of the greatest novels of any time and place' Sherman Alexie
Kniha o výstavě k 50. výročí obnovení univerzity v Olomouci.
Homer è un ragazzino di quattordici anni pieno di entusiasmo. La famiglia Macauley, da cui proviene, è modesta: il babbo è morto e il fratello maggiore è partito per la Seconda guerra mondiale; eppure tutti si dedicano con energia a quel che va fatto: la mamma alle galline come all'arpa, la sorella agli studi e al pianoforte, e Ulysses è il fratellino più curioso del mondo. Homer, che di giorno frequenta il liceo, la sera si tuffa in bicicletta alla volta dell'ufficio del telegrafo, dove lavora come portalettere. Pochi giorni, e già si rivela come il messaggero più veloce della West-Coast. Entra così nel mondo degli adulti: il suo segreto è prendere sul serio le cose e i sogni per diventare qualcuno, anzi, capire di esserlo già.
Lorain, 1941. Pecola Breedlove vuole dei grandi occhi azzurri. Con quelli non sarà più la bambina nera che porta la bruttezza familiare come un marchio indelebile. Si sente erba comune, come i soffioni. «Perché, si chiede, la gente li definisce erbacce? Lei li trova belli». «È vero, sono brutti, sono delle erbacce», si corregge, e vuole essere Mary Jane, l'icona bianchissima delle caramelle[1] oppure Shirley Temple sulla tazza del latte. L'occhio più azzurro è la storia di questo conflitto interiore nato dagli sguardi di repulsione degli altri: i bianchi, ma anche la gente di colore, trattano Pecola e le sue amiche Frieda e Claudia come persone di second'ordine, compiacendosi, nel chiacchericcio di quartiere, prima delle disgrazie dei Breedlove, infine di quella, fatale, di Pecola.
Selezioni da uno dei grandi classici della letteratura. Nel luglio del 1845, Henry David Thoreau costruì una piccola capanna nei boschi vicino a Walden Pond a Concord, Massachusetts, e iniziò a scrivere Walden, una cronaca della sua comunione con la natura. Dalla sua prima pubblicazione nel 1854, l'opera è diventata un classico, amata per il suo messaggio di vivere semplicemente e in armonia con la natura. Walden esplora temi di autosufficienza, contemplazione e la ricerca di un'esistenza autentica lontano dalle convenzioni sociali. Thoreau riflette sulla bellezza della vita naturale e sull'importanza di una connessione profonda con il mondo che ci circonda. Questo libro invita i lettori a considerare il valore della semplicità e a riscoprire il significato di essere parte integrante dell'ambiente.
Rozsáhlá antologie současné americké poezie přináší výbor z veršů čtrnácti nejvýznamnějších básníků 60. a 70. let 20. století. Ve svých verších autoři vypovídají o americké přírodě a otázkách civilizace, o složitosti moderního světa, jeho problémech a cestách k jejich řešení. Hovoří také o problematice víry a skepse, o vztahu mezi depresí a euforií, o filozofických, náboženských a etických konfliktech tohoto kontinentu. Jde o zcela ojedinělou antologii, která vyniká dokonalým uspořádáním a vynikajícím básnickým přetlumočením. Vybral, uspořádal, úvod a medailóny autorů napsal Josef Jařab.... celý text
Hlavný hrdina príbehu Paul Berlin nesúhlasí s vojnou, v ktorej bojuje, ale súčasne musí plniť svoje povinnosti, aby mohol spolu so svojimi spolubojovníkmi prežiť. Román vďačí za svoje čaro najmä prítomnosti prostého, dobrosrdečného vojaka Cacciata, z ktorého vyžaruje zvláštne tajomno...
Antologie moderní americké černošské literatury obsahuje povídky, verše a ukázky z esejistické, memoárové filmové tvorby i politických projevů. – Vybral, uspořádal, okomentoval a obrazovým materiálem amerických černošských fotografů doprovodil Josef Jařab, přeložila Kateřina Brabcová aj.
