Tamara Sýkorová Libri

Mikuláš je malý nezbedný kluk s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a úžasným dětským pohledem na svět.

A collection of stories which continues the adventures and misadventures of little Nicolas and his friends at school and at play

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v aristokratických i rolnických rodinách během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebeobětování a sebeodpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem, a také fascinujícími bitevními scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. Oba představitelé mladé generace, odtažitý Pierre Bezuchov a jeho antipod kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly a došli poznání skutečných hodnot.

At a glittering society party in St Petersburg in 1805, conversations are dominated by the prospect of war. In this book, the author entwines grand themes - conflict and love, birth and death, free will and faith - with unforgettable scenes of nineteenth-century Russia, to create a magnificent epic of human life in its imperfection and grandeur.

Příběhy dvou děvčátek, které prožívají se zvířaty na farmě rodičů. Ilustrovala Helena Zmatlíková.

Oba romány se odehrávají v autorově oblíbeném prostředí – v typických francouzských hospůdkách. Starý Augustýn je hospodským blízko staré pařížské tržnice a takový hospodský nebývá chudý. A tak když starý Augustin náhle padne uprostřed lokálu, chovají dědicové nejsmělejší naděje... Hotýlek z románu Neděle je někde na Riviéře, vaří se tam jihofrancouzská kuchyně a přímořské speciality, i když Emil, šéf a kuchař v jedné osobě, pochází z úplně jiného kraje, přiženil se. A nikoho nenapadne zapochybovat, že jedinou vládkyní tu zůstává jeho žena Berta a Emil se to chystá v neděli změnit.

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců všech dob, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací tohoto díla. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v pěti rodinách, některých rolnických, jiných aristokratických, během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj, jeden z největších myslitelů 19. století, zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebe-obětování a sebe-odpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem a fascinujícími živými bitevní scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. Oba představitelé mladé generace, odtažitý Pierre Bezuchov a jeho antipod kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly a došli poznání skutečných hodnot.

Mikuláš je malý nezbedný klučík s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a úžasným dětským pohledem na svět. Už v 60. letech se stal ve Francii jedním ze symbolů dětské literatury a od té doby bavil čtenáře po celém světě. Jeho příběhy dostanou každého svým promyšleným a nevinným humorem, lehkostí stylu, a výjimečným literárním talentem autora – Réné Goscinyho. Příhody Mikuláše a jeho legračních kamarádů tlustého Vendelína, vychloubavého Augustína, silného Albína, šprta Celestýna, Kryšpína,Viktorína či Fridolína jsou vlastně celkem obyčejné postřehy všedních dnů, nebýt Goscinyho geniálního stylu, talentu zachytit dětský způsob uvažování a dodat příběhům výborné a nečekané pointy či legrační kontrasty. Vynikající pointy dodávají někdy úsměvně filozofický podtón a skutečně nemusíte být dětmi, byste se zasmáli inteligentnímu a nadčasovému vtipu, který, mnohem víc než v ději, spočívá v jazyce a slovních hříčkách.

Nicholas is invited to a birthday party by the girl next door, plays a very messy game of chess, and learns that walking on your hands is much harder than turning somersaults.

Dva romány, z nichž první (Ďábel v těle, 1923) je příběhem lásky mladého studenta k vdané ženě v době 1. světové války a druhý (Ples u hraběte d'Orgel, 1924) psychologickým románem s milostnou zápletkou.

Mikuláš è un piccolo ragazzino vivace con un gruppo di amici, una miriade di idee stravaganti e un meraviglioso sguardo infantile sul mondo. Negli anni '60 è diventato uno dei simboli della letteratura per ragazzi in Francia e da allora ha intrattenuto lettori in tutto il mondo. Le sue storie colpiscono per l'umorismo innocente e ben congegnato, la leggerezza dello stile e il talento letterario eccezionale dell'autore, René Goscinny. Le avventure di Mikuláš e dei suoi divertenti amici, come il grasso Vendelín, il vanitoso Augustín, il forte Albín, il secchione Celestýn, Kryšpín, Viktorín e Fridolín, sono in realtà osservazioni piuttosto ordinarie della vita quotidiana, rese straordinarie dallo stile geniale di Goscinny, capace di catturare il modo di pensare dei bambini e di dare ai racconti ottime e inaspettate conclusioni o contrasti divertenti. Le brillanti conclusioni talvolta conferiscono un tono filosofico umoristico, e non è necessario essere bambini per ridere dell'intelligenza e dell'atemporalità di un umorismo che risiede, molto più che nella trama, nel linguaggio e nei giochi di parole.

První z románů volné trilogie (První radosti, Neobyčejné léto, Oheň) zavádí do povolžského města v době po rozdrcení revoluce v roce 1905. Autor spojuje osudy několika představitelů kupectva, inteligence, proletariátu i uměleckýchkruhů a ukazuje, jak lidé, kteří věřili myšlenkám revoluce, dokázali i v době útlaku usilovat o prosté lidské štěstí

Na Korzice má podváděný manžel jenom tři možnosti, jak uhájit svou čest: zabít manželku, zabít milence nebo je zabít oba. Nešťastná Francoise to neví, protože se na ostrov přivdala z kontinentu. Komisař Péretti pravidlo zná, ale přesto věří na Jonzakovu sebevraždu. Z banální nevěry se stává drama s neočekávaným rozuzlením.

Follows Nicholas as he runs away, buys his mother a birthday gift, and worries about showing his parents his report card.

Il dramma del protagonista, il pittore Claude Lantier, è quello - scrive Lanfranco Binni nell'introduzione - "del rapporto con il proprio lavoro, con la durezza della materia; è lo stesso dramma del lavoro-passione e del lavoro-fatica che Zola medesimo prova quotidianamente. L'opera infatti non è un romanzo autobiografico soltanto per l'ambiente che accuratamente descrive, l'ambiente più direttamente conosciuto da Zola; è un romanzo autobiografico soprattutto perché testimonia l'atteggiamento dello stesso Zola nei confronti del proprio lavoro letterario, ed è proprio per questa ragione un romanzo di centrale importanza per conoscere la sua concezione del mondo e la sua poetica".

Louis-Henri Murger, also known as Henri Murger and Henry Murger (1822-1861) was a French novelist and poet. His literary career began about 1841. His first essays were mainly literary and poetic, but under the pressure of earning a living he wrote whatever he could find a market for, turning out prose as he put it, "at the rate of eighty francs an acre." At one point he edited a fashion newspaper, Le Moniteur de la Mode, and a paper for the millinery trade, Le Castor. He is chiefly distinguished as the author of Scenes de la Vie de Boheme, from his own experiences as a desperately poor writer living in a Parisian attic, and member of a loose club of friends who called themselves "the water drinkers." He wrote lyrics as well as novels and stories, the chief being La Chanson de Musette, "a tear, " says Gautier, "which has become a pearl of poetry."

Za první světové války, těch čtyř let velkých prázdnin, poznává 16letý František o dvě léta starší Martu, snoubenku a později ženu frontového vojáka. Scházejí se, milují se, na nic nedbají. František trápí Martu i sebe, nedorostl ještě své lásky, muž a dítě se v něm ustavičněmísí.

Helena prchla z Paříže před sobeckým přítelem a v lásce k Lassnerovi nalézá nový vztah životu. Benátky jsou pro ni nejkrásnějším útočištěm. Lassner, který v Miláně při atentátu na soudce Scabiu náhodně zachytil objektivem jeho vraha, je zahrnován telefonickými výhružkami a vážně ohrožen na životě.

Augustin Meaulnes, il romantico, avventuroso amico del figlio di un maestro di campagna, si sperde nei sentieri che solcano la Sologne e in un castello fantastico incontra la bionda Yvonne. Realtà e sogno si intrecciano in questo enigmatico romanzo di Fournier (1886-1914).

Historický román o živote počas vojny s Napoleonom v Rusku.

Originální románový příběh z Provensálska se odehrává v r. 1838 za epidemie cholery, která v krátké době vylidnila rozsáhlé oblasti. Mladý karbonářský utečenec, piemontský šlechtic, putuje sám vyprahlou krajinou. Při setkání s hrůzou a smrtí nepodléhá strachu, sobectví nebo lhostejnosti, ale naopak se vším elánem svého mládí pomáhá všem, kteří potřebují jeho pomoc. Láska k mladé dívce povyšuje jeho pomoc umírajícím na záchranu života a její síla skutečně dokáže zvítězit nad smrtí...

Historický román, zobrazující období let 1813-1814, kdy "definitivně skončily Napoleonovy výboje, kdy nenávratně mizela feudální Evropa a rodila se Evropa buržoasní" a kdy jako přímý ohlas velkých vítězství ruských vojsk prošla Evropou mohutná vlna osvobozeneckého hnutí. Autor kreslí bitvu u Lipska, vstup ruských vojsk do Paříže, cestu Alexandra I. do Londýna, diplomatický boj a intriky na vídeňském kongresu a ukazuje, jak "věrní synové Rusa", kteří za Vlastenecké války 1812 získali své vlasti slávu a úctu celé tehdejší Evropy, byli nakonec svědky toho, jak se jejich hrdinství stává pouze nástrojem dalšího upevnění moci ctižádostivého panovníka a jeho dvořanů. Na postavě ústředního hrdiny, gardového kapitána Alexandra Možajského a jeho nejbližších přátel, Slepcova, Turgeněva, Rajevského, ukázal autor, jak vznikalo v pokrokové části ruské šlechty hnutí odporu proti nevolnictví a samoděržaví. Předmluvu a poznámky napsal A. J. Liehm. edice Knižnice Štít, sv. 95