Tamara Sýkorová Ordine dei libri (cronologico)

Mikuláš je malý nezbedný klučík s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a úžasným dětským pohledem na svět. Už v 60. letech se stal ve Francii jedním ze symbolů dětské literatury a od té doby bavil čtenáře po celém světě. Jeho příběhy dostanou každého svým promyšleným a nevinným humorem, lehkostí stylu, a výjimečným literárním talentem autora – Réné Goscinyho. Příhody Mikuláše a jeho legračních kamarádů tlustého Vendelína, vychloubavého Augustína, silného Albína, šprta Celestýna, Kryšpína,Viktorína či Fridolína jsou vlastně celkem obyčejné postřehy všedních dnů, nebýt Goscinyho geniálního stylu, talentu zachytit dětský způsob uvažování a dodat příběhům výborné a nečekané pointy či legrační kontrasty. Vynikající pointy dodávají někdy úsměvně filozofický podtón a skutečně nemusíte být dětmi, byste se zasmáli inteligentnímu a nadčasovému vtipu, který, mnohem víc než v ději, spočívá v jazyce a slovních hříčkách.

„V zimě jsou Benátky jen pro zamilované,“ říká Lassner, fotograf reportér, který v zimních Benátkách připravuje uměleckou publikaci pro velké švýcarské nakladatelství. On sám má důvod i právo Benátky milovat – vždyť i on patří k „benátským milencům“. Také pro Helenu, kteráprchla z Paříže před sobeckým přítelem a v lásce k Lassnerovi nalézá nový vztah k životu, jsou Benátky nejkrásnějším útočištěm. Jako vždy u Roblèse, třebaže citový život hrdinů i město, do něhož je příběh zasazen, zaujímají v románě nejvýznamější místo, promítá se do děje osudově i současná realita. Lassner, který v Miláně při atentátu na soudce náhodně zachytil objektivem jeho vraha, je zahrnován výhružkami a vážně ohrožen na životě. Kniha byla označena francouzskou kritikou za jeden z nejkrásnějších Roblèsových románů.

Nicholas is invited to a birthday party by the girl next door, plays a very messy game of chess, and learns that walking on your hands is much harder than turning somersaults.

A Nicolás y sus amigos, el sonido que produce la campana cuando llega la hora del recreo les suena a música celestial. Y es que por fin van a poder poner en práctica todo los que se les ha pasado por la cabeza.

Follows Nicholas as he runs away, buys his mother a birthday gift, and worries about showing his parents his report card.

Il dramma del protagonista, il pittore Claude Lantier, è quello - scrive Lanfranco Binni nell'introduzione - "del rapporto con il proprio lavoro, con la durezza della materia; è lo stesso dramma del lavoro-passione e del lavoro-fatica che Zola medesimo prova quotidianamente. "L'opera" infatti non è un romanzo autobiografico soltanto per l'ambiente che accuratamente descrive, l'ambiente più direttamente conosciuto da Zola; è un romanzo autobiografico soprattutto perché testimonia l'atteggiamento dello stesso Zola nei confronti del proprio lavoro letterario, ed è proprio per questa ragione un romanzo di centrale importanza per conoscere la sua concezione del mondo e la sua poetica".