Vítězslav Kohút Libri

Druhá kniha poezie českého autora, která obsahem a formou navazuje na jeho básnickou sbírku Poezie duše. Podobně jako v předcházející sbírce i zde autor v mnoha básních čerpá náměty ze šumavské přírody, která je pro něho "nevyčerpatelným zdrojem inspirace a tvůrčí energie". Některé verše jsou ale i podbarveny středomořskou náladou, jiné zase vycházejí z řecké mytologie. I v těchto textech ovšem zaznívají poselství Písma, jehož zkoumání věnuje básník značné úsilí a péči a zároveň v něm nachází pocit hlubokého vnitřního uspokojení.

Třetí kniha poezie šumavského básníka úzce navazuje na autorovy předcházející sbírky Poezie duše a Poezie cest. Vítězslav Kohút se tentokrát nejvíce zaměřuje na intimní a milostnou lyriku. V jeho verších se ozývají akordy lásky, které ovšem znějí především v šumavské přírodě, "v půlnočním chladu lesní paseky", při měsíčním třpytu nebo naopak v ranní rose. Některé básně jsou však inspirovány i autorovými oblíbenými umělci a jejich díly (Corot, Toulouse-Lautrec, Edgar Degas či Salvador Dalí). Ozývají se tu ale i motivy z dobrodružné plavby pod Jižním Křížem, úvahy nad intenzitou vzájemného vztahu či sny o vesmírném putování. Závěr sbírky pak tvoří variace a zamyšlení nad dějinnými zvraty a paradoxy, které jsou předobrazem reálných absurdit současné doby.