Druhá kniha poezie českého autora, která obsahem a formou navazuje na jeho básnickou sbírku Poezie duše. Podobně jako v předcházející sbírce i zde autor v mnoha básních čerpá náměty ze šumavské přírody, která je pro něho "nevyčerpatelným zdrojem inspirace a tvůrčí energie". Některé verše jsou ale i podbarveny středomořskou náladou, jiné zase vycházejí z řecké mytologie. I v těchto textech ovšem zaznívají poselství Písma, jehož zkoumání věnuje básník značné úsilí a péči a zároveň v něm nachází pocit hlubokého vnitřního uspokojení.
