Erskine Caldwell Ordine dei libri (cronologico)

With a true American voice, Caldwell presents a searing view of the tragic struggles of a black brother and sister in their attempt to survive the racism and perverse sexuality of their brutal Southern employers.

En los campos de Augusta, Georgia, el algodón ha dejado de cultivarse y los campesinos se han trasladado a la ciudad para trabajar en las hilanderías. Jeeter Lester, un blanco pobre y heredero arruinado de una extensa propiedad, se aferra a sus tierras, esperando que la llegada de la primavera le permita comprar semillas de algodón con un pequeño préstamo. Su mujer, Ada, enfrenta el hambre mascando tabaco, mientras que la abuela, ignorada, busca raíces y leña. Solo dos de sus diecisiete hijos, Ellie May y Dude, aún viven con ellos. Ellie May, con un labio leporino, ahuyenta a los hombres, y Dude es corto de entendimiento. La decadencia económica se entrelaza con la vileza moral, reflejada en actitudes mezquinas y racistas. Los paisanos de Caldwell, al igual que Faulkner, consideraron al autor un traidor por retratar a los personajes como seres primitivos, lo que llevó a que la obra fuera anatematizada por las bibliotecas locales. El escritor defendió su obra como un rechazo a la idealización de la vida sureña, mostrando la cruda realidad de la pobreza y la desesperación en la que viven los Lesters, quienes, consumidos por sus necesidades básicas, temen descender a un nivel social aún más bajo que el de las familias negras que viven cerca.

Semon Dye, prédicateur ambulant, parcourt la Géorgie " sur l'ordre du Seigneur " pour sauver les gens du péché. Il arrive un jour, au volant de sa vieille guimbarde, à Rocky Comfort, village perdu dans les terres, et descend chez Clay Horey, un paysan qui, comme tous ses voisins, se dessèche d'ennui. Clay pense que le prédicateur ambulant va le distraire. Mais Semon Dye se montre un hôte plutôt encombrant : il exige les faveurs de Sugar, la petite servante métisse, tire au revolver sur le mari de cette dernière, dépouille Clay d'une montre en or, de son auto et de sa femme en le roulant avec des dés pipés, s'enivre, se fait même le souteneur d'une prostituée, Lorene. Et pourtant, cet aventurier cynique n'en croit pas moins à sa mission évangélique.

Román z prostředí amerického Jihu ztvárňuje společenskou problematiku soužití bělochů s černochy a zpodobuje zápas o sociální spravedlnost a lidskou důstojnost.

Sociální román, sugestivní obraz hospodářsky zaostalého Jihu na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, kdy i tak těžkých životních podmínkách si našli lidi čas na lásku a nenávist, navazuje na autorův nejznámější román Taková cesta (1932).

Výbor z povídkové tvorby jednoho z nejosobitějších vypravěčů amerického Jihu nazvaný podle úvodní povídky. Sociálně laděné povídky o hmotné a mravní bídě černých „svobodných“ otroků a bílé chudiny střídají se s povídkami o drobných osobních radostech a smutcích všedního života obyvatel Jihu. Doslov „Povídkář dusného Jihu“ napsal Vítězslav Kocourek.

Príbeh černošského chlapca a dievčaťa (súrodencov), ktorí v ťažkých službách u bielych pánov prežívajú strastiplnú, krutý život.

In this appealing collection of fourteen interrelated stories, twelve-year-old William Stroup recounts the ludicrous predicaments and often self-imposed hardships his family endures. Playing on the tension between Martha, his hardworking, sensible mother, and Morris, his disarmingly likable but shiftless and philandering father, William tells of Pa's flirtation with a widow, his swapping match with a band of gypsies, his battle of wits with a traveling silk-tie saleswoman, and his get-rich-quick schemes based on selling Ma's old love letters and collecting scrap iron.Often caught in the middle of the Stroups' bungles is Handsome Brown, their yard hand, as well as a number of animals with all-too-human Ida, the mule; Pretty Sooky, the runaway calf; College Boy, the fighting cock; a small flock of woodpeckers that favor Handsome's head over a tree; and goats who commandeer the roof of the Stroups' house.Georgia Boy was a special book to Caldwell, and its humor is less in the service of social criticism than in other works in which he dealt with poor white southerners. Beneath Georgia Boy's folksy lightheartedness, however, lie the problems of indigence, racism, and apathy that Caldwell confronted again and again in his fiction.

Erskine Caldwell è il cantore della povertà, dell'imbarbarimento, della disperata lotta per la sopravvivenza dei contadini del Sud, una terra desolata che la Grande Depressione del '29 aveva deprivato di ogni speranza di rinascita. Un mondo aspro e crudele, i cui confini coincidono con un avaro lembo di terra in cui abita una famiglia, i Lester, le cui necessità sono altrettante declinazioni della violenza, di una brutalità abbagliante e feroce che non ammette possibilità di riscatto. Censurato, criticato – contro di lui e contro Faulkner scriverà parole di fuoco Margaret Mitchell, l'autrice di Via col vento , accusandoli di aver descritto "senza troppi riguardi" la miseria degli Stati del Sud – tradotto in 43 lingue, Erskine Caldwell è stato definito lo scrittore più letto del mondo con ottanta milioni di copie vendute. Da La via del tabacco (1932), John Ford trasse nel '41 un film entrato nel mito; nel 1945 Luchino Visconti ne diresse una memorabile trasposizione teatrale, avvalendosi della traduzione di Suso Cecchi d'Amico e dell’interpretazione di Vittorio Gassman.

Světově proslulý Caldwellův román, který vyvolal nejživější zájem už při svém prvním vydání v roce 1933. Udržuje si jej podnes pravdivě drsnou kresbou jak hrdinů děje, rozvíjejícího se kolem podivínského farmáře, posedlého vírou v objevení zlata na svých pozemcích, tak proletarizaci propadajícího prostředí venkova amerického Jihu a lidských vztahů, ve kterých je mocnou hnací silou sexus, neuznávající a nedbající mravních ani jiných zábran. Předmluvu napsali Jaroslav Hornát a Eva Masnerová.

Povídky známého autora vyprávějící o americkém Jihu a jeho obyvatelích.

Tři romány (nevycházející v češtině poprvé) výrazného vypravěče amerického Jihu, který v letech třicátých patřil mezi průbojnou mladou generaci, představovanou jmény E. Hemingway, W. Faulkner, J. Dos Passos, J. Steinbeck. Zatímco v prvních dvou líčí se svět bílých, svět zemědělských chudáků amerického Jihu, ve třetím jde o svět černých, o jižanskou rasovou otázku. Trojice nejsilnějších próz.