Karel Sklenář Libri

Autor, přední odborník na dějiny české archeologie, v jednatřiceti poutavých příbězích z heroických začátků české archologické vědy seznámí čtenáře s lidmi posedlými ve své době neobvyklým a dobrodružným zájmem o "šerý pohanský dávnověk" i se slavnými nalezišti a objevy. Seznámí ho s "otci české archologie" od rytíře Bienenberka a učeného pátera Dobrovského až po věhlasné profesory Vocela, Píče a Niederleho, jejichž vědecký boj přinesl zrození moderní české archeologické vědy. Mozaika těchto příběhů vytváří obraz vývoje naší současné archeologie, která by bez svých romantických dětských počátků nemohla být tam, kde je dnes.

Fascinující část našeho kulturního dědictví. Kořeny, na které zapomínáme. Brněnsko bylo od konce 18. století průmyslovým centrem regionu. Dnes již není většina továren v provozu a řada z nich se bourá. Autor knihy je jako památkář svědkem postupného zániku industriální architektury, což ho vedlo k sepsání této knihy. Ukazuje v ní, že Brno není jen městem ohňostrojů, motocyklových závodů a funkcionalismu. Byl to právě průmysl, který jej zformoval do dnešní podoby. Nechme se provést po známějších i zapomenutých stopách industriální slávy Brna a jeho okolí – dokud ještě můžeme.

Chronologie českých dějin od nejstaršího osídlení do roku 1981.

Řada příběhů a obrázků z minulosti české archeologie sleduje vývoj poznání nejstarších dějin od starožitnictví a sběratelství až po vytvoření moderní prehistorie. Příběhy vyprávějí o lidech, kteří nezištně věnovali svůj čas,peníze a mnohdy i zdraví hledání a zkoumání archeologických památek, a o nalezištích, spojených s jejich prací. Knížka nepodává celé dějiny české archeologie, ale snaží se alespoň zkratkovitě zachytit její hlavní vývojové fáze.

Pestrý a dobrodružný život nebývá údělem učenců. Výjimky najdeme nejspíše mezi archeology a životní dráha rytíře Bienera z Bienenberka k nim rozhodně patří. První polovina jeho života je naplněna skutečně až dobrodružnou účastí důstojníka a vojenského inženýra císařovny Marie Terezie v „sedmileté válce“ proti Prusům, kterou si zasloužil povýšení do rytířského stavu, druhá naopak aktivním zájmem o „pohanské starožitnosti“ (pravěké a raně středověké nálezy), především v souvislosti s opevňováním Hradce Králové. Dokázal to, co nikdo před ním: on první ocenil význam archeologických nálezů pro dějiny Čech a poprvé je sepsal, jako první u nás prováděl vykopávky a průzkumy, první učinil zajímavé objevy, založil první významnější archeologickou sbírku v českých zemích; uveřejnil první knihu věnovanou české archeologii a první se pokusil využít nálezy jako historický pramen, ačkoli dějepisci jimi dosud pohrdali. Z těchto i dalších důvodů jej už badatelé 19. století právem označovali za „otce české archeologie“. Pozdější významní archeologové jej časem zastínili a jméno Karla Josefa Bienera z Bienenberka upadalo do zapomenutí. Tato knížka má za úkol vynést opět na světlo všechny jeho zásluhy (bohatě vyvažující nedostatky vzniklé hlavně počátečním stavem vědy) a zjednat mu v dějinách české archeologie zasloužené místo.

Národní muzeum v Praze oslavilo už 180 let své existence, patří k nejstarším a nejvýznamnějším ústavům tohoto typu na světě a je spojeno s počátky a dějinami české vědy a kultury. V povědomí veřejnosti však ve srovnání s institucemi obdobného významu, například s Národním divadlem, zůstává stále ve stínu. Kniha chce poskytnout co nejširšímu okruhu čtenářů možnost nahlédnout do zajímavých a důležitých stránek jeho života až do dnešních dnů, odkrýt osudy významných osobností, které se zapsaly do jeho historie, i osudy jeho nejvýznamnějších sbírek. Jde o první pokus o novodobý komplexní pohled na vývoj této významné instituce ve všech jeho důležitých aspektech.