Karel Sklenář Libri

Autor, přední odborník na dějiny české archeologie, v jednatřiceti poutavých příbězích z heroických začátků české archologické vědy seznámí čtenáře s lidmi posedlými ve své době neobvyklým a dobrodružným zájmem o "šerý pohanský dávnověk" i se slavnými nalezišti a objevy. Seznámí ho s "otci české archologie" od rytíře Bienenberka a učeného pátera Dobrovského až po věhlasné profesory Vocela, Píče a Niederleho, jejichž vědecký boj přinesl zrození moderní české archeologické vědy. Mozaika těchto příběhů vytváří obraz vývoje naší současné archeologie, která by bez svých romantických dětských počátků nemohla být tam, kde je dnes.

Fascinující část našeho kulturního dědictví. Kořeny, na které zapomínáme. Brněnsko bylo od konce 18. století průmyslovým centrem regionu. Dnes již není většina továren v provozu a řada z nich se bourá. Autor knihy je jako památkář svědkem postupného zániku industriální architektury, což ho vedlo k sepsání této knihy. Ukazuje v ní, že Brno není jen městem ohňostrojů, motocyklových závodů a funkcionalismu. Byl to právě průmysl, který jej zformoval do dnešní podoby. Nechme se provést po známějších i zapomenutých stopách industriální slávy Brna a jeho okolí – dokud ještě můžeme.

Chronologie českých dějin od nejstaršího osídlení do roku 1981.

Řada příběhů a obrázků z minulosti české archeologie sleduje vývoj poznání nejstarších dějin od starožitnictví a sběratelství až po vytvoření moderní prehistorie. Příběhy vyprávějí o lidech, kteří nezištně věnovali svůj čas,peníze a mnohdy i zdraví hledání a zkoumání archeologických památek, a o nalezištích, spojených s jejich prací. Knížka nepodává celé dějiny české archeologie, ale snaží se alespoň zkratkovitě zachytit její hlavní vývojové fáze.

Pestrý a dobrodružný život nebývá údělem učenců. Výjimky najdeme nejspíše mezi archeology a životní dráha rytíře Bienera z Bienenberka k nim rozhodně patří. První polovina jeho života je naplněna skutečně až dobrodružnou účastí důstojníka a vojenského inženýra císařovny Marie Terezie v „sedmileté válce“ proti Prusům, kterou si zasloužil povýšení do rytířského stavu, druhá naopak aktivním zájmem o „pohanské starožitnosti“ (pravěké a raně středověké nálezy), především v souvislosti s opevňováním Hradce Králové. Dokázal to, co nikdo před ním: on první ocenil význam archeologických nálezů pro dějiny Čech a poprvé je sepsal, jako první u nás prováděl vykopávky a průzkumy, první učinil zajímavé objevy, založil první významnější archeologickou sbírku v českých zemích; uveřejnil první knihu věnovanou české archeologii a první se pokusil využít nálezy jako historický pramen, ačkoli dějepisci jimi dosud pohrdali. Z těchto i dalších důvodů jej už badatelé 19. století právem označovali za „otce české archeologie“. Pozdější významní archeologové jej časem zastínili a jméno Karla Josefa Bienera z Bienenberka upadalo do zapomenutí. Tato knížka má za úkol vynést opět na světlo všechny jeho zásluhy (bohatě vyvažující nedostatky vzniklé hlavně počátečním stavem vědy) a zjednat mu v dějinách české archeologie zasloužené místo.

Národní muzeum v Praze oslavilo už 180 let své existence, patří k nejstarším a nejvýznamnějším ústavům tohoto typu na světě a je spojeno s počátky a dějinami české vědy a kultury. V povědomí veřejnosti však ve srovnání s institucemi obdobného významu, například s Národním divadlem, zůstává stále ve stínu. Kniha chce poskytnout co nejširšímu okruhu čtenářů možnost nahlédnout do zajímavých a důležitých stránek jeho života až do dnešních dnů, odkrýt osudy významných osobností, které se zapsaly do jeho historie, i osudy jeho nejvýznamnějších sbírek. Jde o první pokus o novodobý komplexní pohled na vývoj této významné instituce ve všech jeho důležitých aspektech.

Knížka podává celkový obraz „světa velkých kamenů“ – dolmenů, menhirů, kamenných řad a kruhů, hrobek chodbových nebo skříňkových – od Středomoří přes Bretaň, britské ostrovy a severoněmecké nížiny po Dánsko a Švédsko (okrajově taky Čechy) v dobách mezi polovinou 5. a polovinou 2. tisíciletí př. Kr., mezi počátkem mladší doby kamenné a doby bronzové.

Příběhy a objevy českých archeologů ve světě. Kniha líčí cestovatelské osudy českých archeologů a vědců od 18.století až do současnosti.

Podtitul: Z pokladnice české folklorní archeologie Kniha je prvním pokusem o zmapování nesmírně zajímavého pomezí dvou věd, archeologie a národopisu. Kniha líčí zajímavé příběhy o léčení hromovými kameny, hledání pokladů, začarovaných podzemních hrncích, duhových miskách, hradech obrů či zkamenělcích, určitě zaujme každého čtenáře.... celý text

Kniha doplňuje řadu encyklopedií věnovaných naší nejstarší minulosti (Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku M. Lutovského, Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě E. Droberjara – obě se týkají celého území – a Encyklopedii Keltů v Čechách J. Waldhausera). Tento svazek pak zahrnuje období od nejstaršího paleolitu přes eneolit, neolit, dobu bronzovou až ke starší době železné. Hesla zachycují lokality, jednotlivé kultury, typické artefakty a podobně. Velký formát, bohatě ilustrováno (mapky, rekonstrukce a celostránkové tabule).

Slovník zahrnuje nejen medailonky našich archeologů, a to včetně těch, kteří se zabývají archeologií klasickou, působících v Egyptě, Mezopotámii a podobně, ale i cizích, kteří naopak působili či působí u nás, a to s výběrovou bibliografií. Kniha obsahuje i výčet našich současných archeologických pracovišť a institucí s adresami, periodik s tematikou archeologie (včetně zaniklých) a další údaje.

Autor, renomovaný archeolog a vynikající popularizátor, zpracoval téma vztahu české literatury a spisovatelů k naší dávné minulosti a archeologii. Vedle známých a očekávaných jmen (Jirásek, Štorch) se tu objevuje mnoho dalších, ať již pozapomenutých, nebo s tímto žánrem většinou nespojovaných (Tyl, Podlipská aj.). Čtivě napsané vyprávění tak zaujme nejen zájemce o historii a archeologii, ale i o literaturu či pedagogiku.

Společnost Národního muzea patří mezi naše nejstarší vědecké společnosti. Po založení roku 1822 se stala vlastníkem a provozovatelem Národního muzea (tehdy Vlastenského muzea). Při Společnosti NM roku 1831 vznikla Matice česká, která se zabývala kultivací českého jazyka a literatury, plnila úkoly vydavatelské a spojovala Muzeum s veřejností. Byla zde publikována základní díla české vědecké a populárněvědecké literatury. Díky úsilí Společnosti Národního muzea a Matice české se Národní muzeum stalo přední vědeckou a vzdělávací institucí v Čechách 19. století. Některé jeho sbírky dosáhly už během prvního století existence muzea evropského významu. Když ve 20. století převzaly hmotnou péči o Národní muzeum zemské úřady a posléze přímo stát, přizpůsobila Společnost NM své poslání novým podmínkám: zprostředkovávala spojení Národního muzea s odbornou i laickou veřejností, byla v mnoha ohledech iniciátorkou odborného rozvoje muzea a vydavatelkou publikací. V roce 1949 ztratila vydavatelské oprávnění. Doba normalizace ukončila roku 1976 činnost Společnosti NM, která po dvou letech pokračovala pod změněným názvem v okleštěné podobě. Až v roce 1990 získala zpět původní název. V nových podmínkách se zaměřila na osvětovou práci přibližující veřejnosti fondy Národního muzea i jeho problematiku. Člení se na řadu odborných sekcí, které pořádají pro členy přednášky, exkurze, zájezdy a koncerty.

Kniha o úloze jeskyní v životě lidstva a úloze člověka v životě jeskyní. Vypráví jak o pravěkých lidech, tak o těch, kteří se po jejich stopách vydávali v novověku.

Cet ouvrage est une réédition numérique d’un livre paru au XXe siècle, désormais indisponible dans son format d’origine.

Matyáš Kalina z?Jäthensteinu (1772–1848) byl právník, děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy a archeolog, jeden ze zakladatelů české archeologie, filantrop. Poprvé v české archeologii se setkáváme s novým, přeloženým a komentovaným vydáním jednoho z jejích „základních kamenů“, díla, které stálo u zrodu archeologického poznání, ne neprávem srovnávaného s prvními svazky Palackého Dějin a Šafaříkových Slovanských starožitností. Kniha Matyáše Kaliny z Jäthensteinu představuje první archeologické zpracování minulosti Čech, první reprezentativní spis tohoto rodícího se vědního oboru, první podrobný soupis archeologických nálezů v Čechách doplněný i o první archeologickou mapou Čech. Edice Kalinových „Obětišť“ zpřístupňuje významné vědecké dílo minulosti jednak jako památku vývoje vědy a kultury vůbec, jednak jako pramen užitečný i pro soudobou vědu. Tímto způsobem se vrací do oběhu archeologické praxe řada zapomenutých či nedostatečně známých starších nálezů a nalezišť. Po téměř dvou stoletích se tento pomník českého vědeckého romantismu v?oboru archeologie dostává k?rukám čtenářů. Rozsáhlá příloha přináší původní Kalinovy obrazové tabulky i řadu dobových i nových vyobrazení.

Populárně vědecká knížka o velkých archeologických objevech na evropské půdě za hranicemi antického světa a o dobrodružství poznání evropské archeologie. Připomíná Konstantinovu chazarskou misii za ostatky papeže Klementa,nálezy zlatých gallehuských rohů, seznamuje s domněnkami o původuStonehenge, líčí archeologické objevy v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Anglii, Rusku aj.

Monografie sleduje dráhu J. E. Vocela k archeologii, jeho působení v Národním muzeu, v Královské české společnosti nauk a na pražské univerzitě, rozebírá Vocelovo archeologické dílo a stanoví jeho místo v dějinách české vědy. Knihu provází poznámkový aparát, textové ukázky a dokumenty.

V knížce, která představuje „jakýsi malý výběrový slovník archeologických omylů minulosti“, seznamuje autor s řadou zajímavých problémů, jimž světová a zejména česká archeologie věnovala značnou pozornost, ale které pro vlastní vědecké poznání nemají praktický význam. Vypráví o nálezech pravěkého písma, o domnělých památkách paleolitu, o hrobech slavných osobností, o římských památkách v Čechách a na Moravě, o archeologických falzech aj.

Kniha shrnuje poznatky o dějinách československého území od prvních lidských stop až po vznik raně středověkých států. Edice OKO, sv. 50.

Populárně vědecká knížka o památkách evropského pravěku a objevech moderní archeologie na 23 vybraných nalezištích zachycuje nejdůležitější vývojové etapy a mezníky evropského pravěku. Autor vypráví o nejstarších lidských obydlích v Nice, o obrazech v jeskyni Lascaux, o záhadné osadě na břehu Dunaje z doby mezolitické, o pravěkých dolech na kámen, o polských Pompejích, o hrobech germánské aristokracie, o vojenském táboře Vikingů v Trelleborgu aj. Obsah: Nejstarší lidská obydlí, Tábořiště lovců mamutů, Obrazárna z doby kamenné, Rašelina vydává tajemství, Záhadná osada na břehu Dunaje, První zemědělci na půdě Evropy, Počátky zemědělství na Ukrajině, Pohřebiště na Oněžském jezeře, Kamenné domácnosti na Orknejích, Pravěké doly na kámen, Tajemství kamenných sloupů, Chrám slunce nebo astronomická observatoř?, Největší mohyla na světě, Bílá mohyla na řece Boyne, Zlato a bronz, Solné doly a pohřebiště v Alpách, Řecký hrad přenesený na Dunaji, Hrob keltské kněžny, Polské Pompeje, Mohyla kočovnického vládce, Poslední bašta svobodné Galie, Na nejodlehlejší hranici Impéria, Hroby germánské aristokracie, Pohřební loď bez cestujícího, Vojenský tábor Vikingů, Hradisko Polabských Slovanů.