Maggiori informazioni sul libro
Strabo napsal své nejznámější dílo "De cultura hortorum" pravděpodobně ve zralém věku jako opat kláštera Reichenau. Jako básník prokázal hlubokou znalost Vergilia a Ovidia, a také znalosti z oblasti zemědělství, botaniky a lékařství, pravděpodobně čerpající z antických a pozdně antických textů. Vergilius ve svých "Georgica" přenechává popis zahrad jiným, což Strabo převzal ve své práci. Čerpá z lékařského spisu "Liber medicinalis" od Quinta Serena a pravděpodobně také z "Naturae historia" Plinia Staršího. Originálnost Strabovy básně spočívá nejen v jeho vzdělanosti, ale také v jeho pozorovatelských schopnostech. V úvodu básně uvádí, že své znalosti získal i díky vlastní zahrádce, která se nacházela před jeho domem. Popis zahradnických prací a živé líčení rostlin ukazují, že Strabo měl skutečnou zkušenost s péčí o rostliny. Básní dýchá opravdový zájem o půdu a rostliny, znalost latinské literární tradice a oddanost křesťanským hodnotám. Spojuje praktický užitek s estetickou vnímavostí, náboženskou zkušenost s vědomím evropských intelektuálních kořenů. Jako benediktinský mnich se Strabo řídil pravidlem "ora et labora", což se v jeho díle manifestuje, zejména v závěrečných pasážích. Zahrada v bibli, jako symbol ráje a vzkříšení, pravděpodobně ovlivnila i jeho psaní.
Acquisto del libro
De Cultura Hortorum / O zahradnictví, Walahfrid
- Lingua
- Pubblicato
- 2005
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- De Cultura Hortorum / O zahradnictví
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Walahfrid
- Editore
- Florart
- Pubblicato
- 2005
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 130
- ISBN10
- 8023958615
- ISBN13
- 9788023958614
- Serie
- Titolo originale
- De cultura hortorum
- Valutazione
- 3,35 su 5
- Descrizione
- Strabo napsal své nejznámější dílo "De cultura hortorum" pravděpodobně ve zralém věku jako opat kláštera Reichenau. Jako básník prokázal hlubokou znalost Vergilia a Ovidia, a také znalosti z oblasti zemědělství, botaniky a lékařství, pravděpodobně čerpající z antických a pozdně antických textů. Vergilius ve svých "Georgica" přenechává popis zahrad jiným, což Strabo převzal ve své práci. Čerpá z lékařského spisu "Liber medicinalis" od Quinta Serena a pravděpodobně také z "Naturae historia" Plinia Staršího. Originálnost Strabovy básně spočívá nejen v jeho vzdělanosti, ale také v jeho pozorovatelských schopnostech. V úvodu básně uvádí, že své znalosti získal i díky vlastní zahrádce, která se nacházela před jeho domem. Popis zahradnických prací a živé líčení rostlin ukazují, že Strabo měl skutečnou zkušenost s péčí o rostliny. Básní dýchá opravdový zájem o půdu a rostliny, znalost latinské literární tradice a oddanost křesťanským hodnotám. Spojuje praktický užitek s estetickou vnímavostí, náboženskou zkušenost s vědomím evropských intelektuálních kořenů. Jako benediktinský mnich se Strabo řídil pravidlem "ora et labora", což se v jeho díle manifestuje, zejména v závěrečných pasážích. Zahrada v bibli, jako symbol ráje a vzkříšení, pravděpodobně ovlivnila i jeho psaní.