Maggiori informazioni sul libro
Rozhodl se neutíkat, ale bojovat za svobodu. Sámího dětství by bylo jako každé jiné, kdyby nevyrůstal v největším syrském městě uprostřed válečné vřavy. Něžný, divoký, dojemný, ale i drsný příběh sleduje na základě skutečných událostí dospívání mladého muže, který udělá cokoli, aby si uchoval svůj sen o domově a rodné zemi a mohl milovat svou osudovou ženu Sarah. Eva Nourová je pseudonym, který má ochránit identitu hlavní postavy Sámího a jeho rodiny. Kniha je inspirována příběhy, jaké přinesly Hosseiniho Lovci draků, ale také svědecká literatura, jakou psal maďarský nositel Nobelovy ceny Imre Kertész, např. v románu Člověk bez osudu či Kádiš za nenarozené dítě.
Acquisto del libro
Toulavé kočky z Homsu, Eva Nour, Helena Matocha
- Lingua
- Pubblicato
- 2021
- Rilegatura
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Toulavé kočky z Homsu
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Eva Nour, Helena Matocha
- Editore
- Kniha Zlin
- Pubblicato
- 2021
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 256
- ISBN10
- 8074739929
- ISBN13
- 9788074739927
- Serie
- Ritiro
- Fleet
- Tag
- Narrativa, Prosa storica, Narrativa contemporanea, Prosa di guerra, Guerre, Regali per il nonno, Letteratura nordica, Letteratura svedese, Guerra Civile, Regimi Totalitari, Siria
- Prima pubblicazione
- 2018
- Titolo originale
- De hemlösa katterna i Homs
- Valutazione
- 4,35 su 5
- Descrizione
- Rozhodl se neutíkat, ale bojovat za svobodu. Sámího dětství by bylo jako každé jiné, kdyby nevyrůstal v největším syrském městě uprostřed válečné vřavy. Něžný, divoký, dojemný, ale i drsný příběh sleduje na základě skutečných událostí dospívání mladého muže, který udělá cokoli, aby si uchoval svůj sen o domově a rodné zemi a mohl milovat svou osudovou ženu Sarah. Eva Nourová je pseudonym, který má ochránit identitu hlavní postavy Sámího a jeho rodiny. Kniha je inspirována příběhy, jaké přinesly Hosseiniho Lovci draků, ale také svědecká literatura, jakou psal maďarský nositel Nobelovy ceny Imre Kertész, např. v románu Člověk bez osudu či Kádiš za nenarozené dítě.