Bookbot

Descrizione di un record Serie

Questa serie si addentra nelle profondità della critica letteraria e della filosofia, esplorando i modi in cui le narrazioni vengono costruite e interpretate. Esamina la natura dell'autorialità, della lettura e della scrittura stessa, spesso attraverso analisi dettagliate di opere fondamentali. Questa raccolta offre spunti avvincenti per i lettori affascinati da come il linguaggio e la retorica plasmano la nostra comprensione della realtà e della cultura. Gli autori sfidano audacemente le categorie convenzionali e scoprono i meccanismi nascosti all'interno dei testi letterari.

Roland Barthes – od ideologie k fantasmatu
Zotročený mýtus: Roland Barthes

Ordine di lettura consigliato

  1. Zotročený mýtus: Roland Barthes

    • 254pagine
    • 9 ore di lettura

    Rozporný název monografie Zotročený mýtus ohlašuje dvojznačnost Barthesových analýz. Na dekompozici Barthesova pojetí novodobých mýtů lze kupříkladu ilustrovat, nakolik je tento projekt do značné míry autoreferenční. Autor v něm navíc využívá rétorických postupů, jež však zároveň kritizuje. V případě jeho mytologií se tedy nejedná o analytický text, nýbrž o beletrizující esej – a to svojí iluzivností a performativností. Proto lze také Barthese považovat spíše za pisatele esejí nežli za analytického myslitele. Můžeme tedy vyslovit pochybnost nad jeho řazením mezi strukturalisty. Nemalá část monografie byla věnována polemice s Barthesovým pojetím četby. Neběží totiž v Barthesem proklamované svobodě a svrchovanosti četby o rétorický tah, kterým si čtenáře ochočuje, aby jej nepozorovaně obsadil vlastním psaním?

    Zotročený mýtus: Roland Barthes1
    5,0

  2. Roland Barthes – od ideologie k fantasmatu

    • 159pagine
    • 6 ore di lettura

    Tato studie se zaměřuje na Barthesovy texty z tzv. „středního období“ (S/Z, Sade, Fourier, Loyola, Rozkoš z textu, Roland Barthes o Rolandu Barthesovi), a to se zřetelem ke dvěma pojmům, které v nich – více nebo méně explicitně – hrají ústřední roli: k pojmům ideologie a fantasmatu. Jestliže jedním z ústředních motivů četby Balzakovy povídky Sarrasine, jak je předvedena v S/Z, je demaskování určitého typu ideologie, která je u Barthesa počínaje jeho ranými pracemi konstantně spojována s tzv. realistickou literaturou, v pozdějších dílech se Barthes stále více uchyluje ke specifické teorii fantasmatu a čtenářovy psychiky, díky nimž podle něho je – třebaže zpravidla nepřímo – možné z literární ideologie uniknout. Tato práce se snaží tento Barthesův teoretický itinerář co nejpřehledněji shrnout, upozornit na některé jeho sporné body, ale také ilustrovat barthesovské teze s pomocí literárních příkladů jiné než barthesovské provenience.

    Roland Barthes – od ideologie k fantasmatu2