Maggiori informazioni sul libro
Žiju na dně hluboké studny. Nade mnou září kotouč, kterému někdy říkám měsíc, jindy slunce. Ze všech kamenů jde chlad a pramen je tak malý, že mi sotva stačí na uhašení žízně. O tom, jak jsem se sem dostal, nic nevím. Vymyslel jsem si, že mě tu uvěznili a teď mě tu chtějí umořit hladem. Když mi však na hlavu spadl flák čerstvého masa, usoudil jsem, že se mohu mýlit. Když je mi nejhůř, chodím kolem dokola a dívám se nahoru za světlem - jediným jasným tvarem v mém světě.
Acquisto del libro
Samou láskou člověka sníst, Daniel Micka
- Lingua
- Pubblicato
- 1996
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.