Posedlost : extrémy a vášně malířské moderny : Schjerfbecková, Kirchner, Dix, Neuschul, Dwurnik
Autori
Valutazione del libro
Maggiori informazioni sul libro
Na pozadí osudů tří výjimečných umělců líčí vzestup a pád německé umělecké moderny, od založení drážďanské expresionistické skupiny Most v roce 1905 (Ernst Ludwig Kirchner) přes první světovou válku a zrození stylu nové věcnosti ve dvacátých letech (Otto Dix) až po její neslavný konec v letech třicátých po vzestupu nacismu, vynucený exil a v některých případech i dobrovolné podřízení se komunismu a socialistickému realismu (rodák z Ústí nad Labem Ernest Neuschul). Jak autor dokládá, všichni tři malíři zakoušeli určitý druh posedlosti a stravujících temných vášní - byli posedlí nejen hledáním nového uměleckého výrazu, ale i nového autentického bytí, návratem k přírodě, moderním tancem a uvolněnou sexuální morálkou, ať již šlo o nezletilé modelky a milenky Kirchnera a malířů skupiny Most, Dixovy pověstné obrazy z návštěv nevěstinců či Neuschulovu neskrývanou polygamii.
Acquisto del libro
Posedlost : extrémy a vášně malířské moderny : Schjerfbecková, Kirchner, Dix, Neuschul, Dwurnik, František Mikš
- Lingua
- Pubblicato
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Posedlost : extrémy a vášně malířské moderny : Schjerfbecková, Kirchner, Dix, Neuschul, Dwurnik
- Lingua
- Ceco
- Autori
- František Mikš
- Editore
- Books & Pipes Publishing
- Pubblicato
- 2018
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 224
- ISBN10
- 8074851621
- ISBN13
- 9788074851629
- Serie
- Tag
- Saggistica, Arte / Cultura, Tema stórico, Storia, Belle arti, Pittura e scultura, Arte, Storia e teoria dell’arte, Storia dell'arte, Arte moderno, Espressionismo, Avanguardia
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Na pozadí osudů tří výjimečných umělců líčí vzestup a pád německé umělecké moderny, od založení drážďanské expresionistické skupiny Most v roce 1905 (Ernst Ludwig Kirchner) přes první světovou válku a zrození stylu nové věcnosti ve dvacátých letech (Otto Dix) až po její neslavný konec v letech třicátých po vzestupu nacismu, vynucený exil a v některých případech i dobrovolné podřízení se komunismu a socialistickému realismu (rodák z Ústí nad Labem Ernest Neuschul). Jak autor dokládá, všichni tři malíři zakoušeli určitý druh posedlosti a stravujících temných vášní - byli posedlí nejen hledáním nového uměleckého výrazu, ale i nového autentického bytí, návratem k přírodě, moderním tancem a uvolněnou sexuální morálkou, ať již šlo o nezletilé modelky a milenky Kirchnera a malířů skupiny Most, Dixovy pověstné obrazy z návštěv nevěstinců či Neuschulovu neskrývanou polygamii.