Bookbot

Existencialismus není humanismus

Maggiori informazioni sul libro

Tvrdí-li J. P. Sartre a jeho francouzští přívrženci, že existencialismus je humanismus, nelze takovéto použití slova »humanismus« nechati bez přezkoumání, neboť s ním spojujeme představy, které mohou míti značný dosah pro světový a životní názor. Nejde ovšem jen o otázku slovní: je velký rozdíl, zdali se filosofie člověkem jen zabývá či učí také povinnostem k němu. Nedorozumění o skutečném smyslu humanismu mohlo by vnésti zmatek do myšlení i tam, kde vztah k druhému člověku znamená vztah k bližnímu a kde lidské postavení ve světě neplatí za plně pochopitelné bez vztahu k něčemu, co je více než člověk. Tato studie ukazuje, že se Sartrův rozkladný existencialismus přizdobuje názvem humanismu neprávem. Rozebírá jeho spekulativní nedůslednosti a upozorňuje na jeho mravní prázdnotu. Nechce rozmnožiti módní literaturu o sartrismu a zbytečně také přispívat k jeho popularitě, nýbrž odmítnouti jej prostředky filosofické kritiky. To je totiž jediný přiměřený způsob, jak zabrániti zmatku v pojmech i s jeho praktickými důsledky.

Acquisto del libro

Existencialismus není humanismus, Vlasta Tatjana Miškovská

Lingua
Pubblicato
1948
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

Titolo
Existencialismus není humanismus
Lingua
Ceco
Pubblicato
1948
Serie
Descrizione
Tvrdí-li J. P. Sartre a jeho francouzští přívrženci, že existencialismus je humanismus, nelze takovéto použití slova »humanismus« nechati bez přezkoumání, neboť s ním spojujeme představy, které mohou míti značný dosah pro světový a životní názor. Nejde ovšem jen o otázku slovní: je velký rozdíl, zdali se filosofie člověkem jen zabývá či učí také povinnostem k němu. Nedorozumění o skutečném smyslu humanismu mohlo by vnésti zmatek do myšlení i tam, kde vztah k druhému člověku znamená vztah k bližnímu a kde lidské postavení ve světě neplatí za plně pochopitelné bez vztahu k něčemu, co je více než člověk. Tato studie ukazuje, že se Sartrův rozkladný existencialismus přizdobuje názvem humanismu neprávem. Rozebírá jeho spekulativní nedůslednosti a upozorňuje na jeho mravní prázdnotu. Nechce rozmnožiti módní literaturu o sartrismu a zbytečně také přispívat k jeho popularitě, nýbrž odmítnouti jej prostředky filosofické kritiky. To je totiž jediný přiměřený způsob, jak zabrániti zmatku v pojmech i s jeho praktickými důsledky.