Bookbot

Sovětská civilizace 2

Valutazione del libro

Parametri

  • 528pagine
  • 19 ore di lettura

Maggiori informazioni sul libro

Pokračování velkého popisu sovětské společnosti po 2. světové válce ukazuje, že šlo o narodnický projekt občinové společnosti. Prosazení liberálního tvrzení o ‚marxistickém‘ základu přispělo k zániku Sovětského svazu a celého ‚socialistického tábora‘. Autor podrobně popisuje sovětskou společnost a začlenění hospodářství do zralého sovětského projektu. Zkušenosti z Kuby přispěly k jeho dozrávání ve vnímání společnosti. Zničení Sovětského svazu autor analyzuje v jednotlivých etapách, čímž vytváří obraz příčin, proč se obyvatelstvo zřeklo sovětského zřízení. Důležitým faktorem byl přesun obyvatelstva do měst, což vedlo k ‚hladu po obrazech‘. Následuje popis odpadlíků, studené války a perestrojky, která přinesla rozpad symbolů a kampaně proti velkým civilizačním projektům. Zánik Sovětského svazu autor označuje jako ‚revoluci nomenklatury‘, která se v ‚postalinském‘ období vymkla kontrole. Věnuje se také rysům protisovětského vědomí, jeho cílům a logickým nedostatkům. Závěr knihy přináší osobní zkušenost s novou společností po zničení Sovětského svazu. Autor vysvětluje, že uspořádání v Sovětském svazu mělo hluboké společenské příčiny, vycházející z prastarých zkušeností lidstva, které liberální filozofie odmítá.

Acquisto del libro

Sovětská civilizace 2, Sergej Georgijevič Kara Murza

Lingua
Pubblicato
2022
Rilegatura
(Copertina rigida)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

4,8
Eccellente
4 Valutazioni

Qui potrebbe esserci la tua recensione.

Titolo
Sovětská civilizace 2
Lingua
Ceco
Pubblicato
2022
Formato
Copertina rigida
Pagine
528
ISBN10
8090801145
ISBN13
9788090801141
Serie
Valutazione
4,75 su 5
Descrizione
Pokračování velkého popisu sovětské společnosti po 2. světové válce ukazuje, že šlo o narodnický projekt občinové společnosti. Prosazení liberálního tvrzení o ‚marxistickém‘ základu přispělo k zániku Sovětského svazu a celého ‚socialistického tábora‘. Autor podrobně popisuje sovětskou společnost a začlenění hospodářství do zralého sovětského projektu. Zkušenosti z Kuby přispěly k jeho dozrávání ve vnímání společnosti. Zničení Sovětského svazu autor analyzuje v jednotlivých etapách, čímž vytváří obraz příčin, proč se obyvatelstvo zřeklo sovětského zřízení. Důležitým faktorem byl přesun obyvatelstva do měst, což vedlo k ‚hladu po obrazech‘. Následuje popis odpadlíků, studené války a perestrojky, která přinesla rozpad symbolů a kampaně proti velkým civilizačním projektům. Zánik Sovětského svazu autor označuje jako ‚revoluci nomenklatury‘, která se v ‚postalinském‘ období vymkla kontrole. Věnuje se také rysům protisovětského vědomí, jeho cílům a logickým nedostatkům. Závěr knihy přináší osobní zkušenost s novou společností po zničení Sovětského svazu. Autor vysvětluje, že uspořádání v Sovětském svazu mělo hluboké společenské příčiny, vycházející z prastarých zkušeností lidstva, které liberální filozofie odmítá.