Maggiori informazioni sul libro
Předmětem knihy jsou aktivity československého vojska pohybujícího se v letech 1918–1920 po Trans-sibiřské magistrále, a to především ve vztahu k Číně. Protože východní úsek této magistrály prochází čínským územím, navázala Česká národní rada kontakty s pekingskou vládou již v polovině roku 1918. Z iniciativy ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika pak byly na konci téhož roku ustanoveny tři polooficiální úřady, které reprezentovaly Československou republiku v Číně až do podpisu řádné „obchodní a přátelské smlouvy“ v únoru 1930. Zaměstnanci těchto úřadů byli vybíráni především z řad důstojníků československých legií. Bývalými legionáři obsazovalo ministerstvo zahraničí i většinu míst na oficiálních zastupitelských úřadech v Číně po roce 1930. Vliv přítomnosti československého vojska na čínském území na rozvoj československo-čínských bilaterálních vztahů tedy byl poměrně významný a nebyl dosud soustavněji zmapován.
Acquisto del libro
Legionáři v roli diplomatů: Československo-čínské vztahy 1918 – 1949, Ivana Bakešová
- Lingua
- Pubblicato
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Legionáři v roli diplomatů: Československo-čínské vztahy 1918 – 1949
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Ivana Bakešová
- Pubblicato
- 2013
- Formato
- In brossura
- ISBN10
- 8073084627
- ISBN13
- 9788073084622
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Tema stórico, Storia, Scienze politiche & Politica, Storia ceca & slovacca, Cina, Relazioni internazionali, Cecoslovacchia, Diplomazia, Politica estera, Legionari, Diplomatici
- Valutazione
- 5 su 5
- Descrizione
- Předmětem knihy jsou aktivity československého vojska pohybujícího se v letech 1918–1920 po Trans-sibiřské magistrále, a to především ve vztahu k Číně. Protože východní úsek této magistrály prochází čínským územím, navázala Česká národní rada kontakty s pekingskou vládou již v polovině roku 1918. Z iniciativy ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika pak byly na konci téhož roku ustanoveny tři polooficiální úřady, které reprezentovaly Československou republiku v Číně až do podpisu řádné „obchodní a přátelské smlouvy“ v únoru 1930. Zaměstnanci těchto úřadů byli vybíráni především z řad důstojníků československých legií. Bývalými legionáři obsazovalo ministerstvo zahraničí i většinu míst na oficiálních zastupitelských úřadech v Číně po roce 1930. Vliv přítomnosti československého vojska na čínském území na rozvoj československo-čínských bilaterálních vztahů tedy byl poměrně významný a nebyl dosud soustavněji zmapován.