Questa serie segue le avventure di un ragazzo e dei suoi fedeli amici mentre vivono emozionanti storie piene di amicizia, coraggio e ingegno. Ambientati nella natura selvaggia, i giovani eroi imparano a sopravvivere, risolvere misteri e affrontare il pericolo. È una celebrazione della giovinezza, del desiderio di libertà e della forza della compagnia.
Jedná se o zkrácenou verzi Foglarova životopisu a předchází jejich kompletnímu vydání v knize Život v poklusu. Kapitoly ze svého bohatého života začal spisovatel Jaroslav Foglar psát v roce 1989 a dokončil je o rok později, krátce po svých třiaosmdesátých narozeninách. V knížce jsou ponechány některé zdánlivě méně významné zážitky, které však čtenářům mohou dokreslit tvůrčí zázemí Jaroslava Foglara.
Meditace nad texty Jaroslava Foglara. Dílo Jaroslava Foglara je fenoménem české literatury pro děti a mládež. Čtenáře fascinuje, ale také irituje, přitahuje a často svádí k až nekritické adoraci, současně však vyvolává ostrou kritiku a polemiku nad jeho literárními hodnotami. Co nabízejí texty Foglarových románů a komiksů, čím si drží auru posvátnosti nejen u dětských čtenářů? Jaký svět je v nich modelován, že dokázal přitáhnout prvorepublikové čtenáře stejně jako adresáta v letech šedesátých a konečně i v letech po roce 1989? Autor této monografie nahlíží Foglarovo dílo v jeho celku, konfrontuje foglarovské ideály s možnými interpretačními polohami kritického čtenáře a citlivě rozkrývá křížení dvou perspektiv, perspektivy naivního dětského čtenáře s perspektivou literárního badatele.
Představení osobnosti, díla a vlivu Jaroslava Foglara se neomezuje na historickou životopisnou črtu, ale usiluje mj. na základě empirického šetření (n = 1174) o ucelené odborné zpracování poměrně složitého sociálního jevu. Dosvědčení vlivu obvykle v dětství získané čtenářské zkušenosti na celý budoucí život, stejně jako zájem několika vědních oborů (komiksová studia, literární věda, religionistika, pedagogika) o specifické metody skautského vychovatele, spisovatele chlapecké literatury a redaktora několika dětských časopisů je tak prvním knižním počinem přesahujícím teoretické úvahy a hypotézy směrem k evidenci založené na dotazování čtenářů a příznivců Foglarových textů.
Přesto, že legendární spisovatel Jaroslav Foglar vyvíjel bohaté veřejné aktivity, své soukromí si velmi chránil. Ačkoli svým literárním dílem i desítkami let vedení oddílu Hoši od Bobří řeky přispěl ke vzniku hlubokých přátelství v několika generacích chlapců i děvčat, sám paradoxně až do seniorského věku na skutečné životní přátelství štěstí neměl. Autor nám nabízí mozaiku jedinečných vzpomínek na slavného spisovatele a představuje nám ho tak, jak ho nikdo neznal. Knihu doprovází mnoha druhy hádanek a křížovek, které jsou s tématem většinou spojeny.
S podtitulem "Jaroslav Foglar a Protektorát: Čtenářské kluby, zakázaný skauting a Kuratorium pro výchovu mládeže" se publikace zaměřuje na dosud neznámou práci Jaroslava Foglara z období Protektorátu Čechy a Morava. Z různých archivních zdrojů byla sestavena kompletní verze jeho torzovitého díla, která má téměř 145 normostran. Text přináší detailní analýzu Foglarovy nepublikované tvorby, včetně scénářů pro rozhlasový pořad Klub zvídavých dětí, kde autor vyjadřoval názory, které později téměř nezmiňoval. Publikace obsahuje klíčové pasáže a bohatou obrazovou přílohu, která překvapí i skalní příznivce autora. Úvodní kapitoly nabízejí neznámé informace o historii předfoglarovských klubů, což je klíčové pro pochopení vzniku rozhlasového pořadu. Zjistíte také o dosud neznámé spolupráci Foglara s prvorepublikovými časopisy. Důležitým tématem je protektorátní období, které představuje mezidobí mezi jeho nejproduktivnějším obdobím (1934–1941) a první foglarománií (1946–1947). Navzdory omezením měl Foglar relativně velký prostor pro publikaci, avšak o této fázi později mluvil jen minimálně. Publikace zkoumá také jeho působení v časopisu Správný kluk a osudy čtenářských kroužků po jeho odchodu z redakce. Rozhlasové pořady Klubu zvídavých dětí představují Foglarovo tvůrčí útočiště v období rostoucích restrikcí ze strany okupačních úřadů.
Podtitul: Dobrodružství života a metod legendy české literatury a skautingu Legendární kniha o Jaroslavu Foglarovi v novém, významně doplněném vydání. Tato kniha je zatím nejhlubším a nejrozsáhlejším zpracováním daného tématu. Přináší mnoho nových unikátních nebo opomíjených faktů ze života, díla a metod spisovatele včetně neznámých či dosud nezařazených souvislostí. Výhodou autora mimo jiné je, že s J. Foglarem dlouhodobě úzce spolupracoval při vedení jeho oddílu a že díky tomu mohl čerpat z jeho osobních zápisníků i deníkových záznamů. Dílo doprovází řada pozoruhodných dokumentů, fotografií a kreseb, včetně nově získaných snímků Foglarových utajovaných ženských lásek. Rozsáhlejší badatelské počiny jsou nově uvedeny jako nejednou značně obsáhlé odkazové poznámky. Vydání zakončuje zřejmě dosud nejrozsáhlejší orientační chronologický přehled Foglarova života a některých souvisejících událostí.
Reportáže a rozhovory o natáčení televizního seriálu podle románů Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří.
Vychází u příležitosti 100. výročí narození Jaroslava Foglara. Jaroslav Foglar neboli Jestřáb - jak znělo jeho skautské jméno - by se letos v létě dožil sta let. Kniha, v níž na legendu českého skautingu vzpomíná další významný skaut Miloš Zapletal, není odbornou monografií, ale spíš zvídavým výletem do historie prvních skautských oddílů a přátelským pozdravem člověku, který svými postoji životem i literární tvorbou ovlivnil několik generací mladým lidí. Kniha je doplněna řadou dobových fotografií.
Kniha Život v poklusu má , jako řada jiných Foglarových knih trochu zvláštní osudy. Její vznik začal vlastně již v roce 1949, kdy autor psal pro přátele a členy oddílu Knihu o Dvojce, legendárním pražském skautském oddílu. Kniha nikdy dopsána nebyla, ale v podstatě na ní vyrostlo v letech 1987 a následujících autobiografické dílo, ve kterém Foglar vypráví o svém dětství v pražských Nuslích, o maminčině papírnickém krámku na Vinohradech, prozrazuje, kde byl legendární Červený dolík, vypravuje o skautování v oddíle Jestřábů. Popisuje svůj mladický věk, práci v Melantrichu, působení v časopisech pro mládež, vypráví o čtenářských klubech a samozřejmě o vzniku svých knih, o svých Hoších od Bobří řeky, jejich táborech, výpravách a činnosti. Původně (jak bylo ostatně zvykem) vycházely jednotlivé kapitoly a ukázky na pokračování v letech 1989 a pozdějších v různých periodicich. Až v roce 1990 vydává TJ Sokol Silůvky u Brna pod názvem Život v poklusu nejprve 1.část a v závěru roku i druhou část (ta byla teprve dopisována) Foglarových vzpomínek, které nepochybně potěší nejen všechny jeho příznivce, ale i příznivce skautingu.
Dosud nepublikovaný rozhovor Pavla Maurera s Jaroslavem Foglarem 1982-1985 Rozsáhlý a unikátní rozhovor, který s Jaroslavem Foglarem vedl v letech 1982 - 1985 Pavel Maurer, pozdější zakladatel restauračního žebříčku Grand Restaurant. Kniha vychází v roce 75. výročí prvního vydání legendárních Rychlých Šípů a v předvečer 15. výročí úmrtí Jaroslava Foglara, které připadne na 23. ledna 2014.
Sborník příspěvků z konference (17. září 2007) pořádané Památníkem národního písemnictví k stému výročí narození Jaroslava Foglara zahrnuje různé aspekty jeho díla a vlivu. Jan Lopatka se zaměřuje na slávu a úskalí amatérismu, zatímco Ondřej Sládek analyzuje roli mýtu v Foglarově tvorbě. Luisa Nováková zkoumá Stínadelskou trilogii a její koncepci fiktivního světa. Alexej Mikulášek se věnuje tematice a poetice Foglarovy Chaty v Jezerní kotlině v kontextu mravoučné didaktické literatury 19. století. Karel Komárek se zamýšlí nad jazykem a poetikou Foglarových próz, a Svatopluk Pastýřík se zabývá vlastními jmény v jeho díle. Jaroslav Toman hodnotí Foglarovu tvorbu pro mládež v proměnách doby a literární kritiky, zatímco Izabela Mroczek porovnává českého autora s polským fenoménem Alfredem Szklarskim. Jaroslav Novák diskutuje Foglarovy knížky v kontextu doby, Tereza Švejdová se zaměřuje na Foglarův přínos českým časopisům pro mládež, a Barbora Pechová analyzuje jeho vliv na skauting. Věra Brožová zkoumá persvazivní strategie Foglarovy literatury, Zbyněk Holub se věnuje pedagogice zážitku, a Ivana Malá hodnotí význam papíru v Foglarově životě. Miloš Zapletal přináší diskusní příspěvek o Foglarovi jako kronikáři, Ivana Hutařová zkoumá ohlas jeho díla v čtenářské anketě, Olga Bezděková se zaměřuje na archiv Jaroslava Foglara, Petr Kotyk informuje o získání jeho osobního fondu, a Dorota Lábusová se věnuje fondu Jaroslava Foglara v lite
Rychlé šípy, Vontové a hlavolam – Realita versus fikce. Přesně sedmdesát let od vydání Foglarova prvního stínadelského románu nyní na knižní pulty přichází unikátní publikace, která živým, a přesto faktografickým způsobem odhaluje odpovědi na základní otázky, na něž se marně snažilo najít odpověď několik generací chlapců a děvčat: Kde jsou Stínadla? Existoval opravdu chlapecký klub Rychlé šípy? Kdo byl Jan Tleskač? A je opravdu možné sestrojit létající kolo? Nová kniha bezpochyby zaujme všechny příznivce tvorby Jaroslava Foglara. Unikátní informace, které kniha obsahuje, však budou zajímat i badatele specializované na národopis a dějiny každodennosti.
Kniha s podtitulem „Jaroslavu Foglarovi Hoši od Bobří řeky a přátelé“ je sborníkem různých vzpomínek na slavného spisovatele, ať již od bývalých členů pražské Dvojky nebo kamarádů Jestřába z civilního života. Mezi zážitky z táborů se tak objevují např. informace o planetce Foglar. Sborník vzpomínek uspořádali Jindřich Hojer a Václav Černý.
Podnázev: s dvojicí Foglar-Bureš nezvykle otevřeně o věcech čtenářského zájmu, o lidech a životě vůbec. Publikace charakterizuje působení J. Foglara v časopisech Mladý hlasatel, Junák a Vpřed a jeho spolupráci s dr. K. Burešem. Autor knihy, publicista, popisuje jak došlo ke vzniku dvojice Foglar - Bureš, hodnotí jejich spolupráci, seznamuje s jejich osudy po zániku časopisů. Líčí jejich setkání téměř po padesáti letech (čtenáři mohli sledovat v televizním pořadu Na vlastní oči). Opírá se především o otevřené rozhovory s oběma představiteli. Doplněno fotografiemi. Zaujme především znalce a obdivovatele Foglarova díla.
Malý foglarovský sborník ke 110. výročí Foglarova narození. V letošním roce uběhlo 110 let od narození Jaroslava Foglara, jednoho z předních českých autorů literatury pro děti a mládež, kterého proslavily především kreslené příběhy Rychlých šípů a další knihy pro mládež. Napsal jich celou řadu a vystřídal v nich četné postavy, ale jedno měly vždy společné. Šlo o čestné chlapce, kteří chtěli zlepšovat sami sebe, pomáhat druhým a u toho zažít dobrodružství i zábavu v kruhu kamarádů. Olympia, která je se jménem Jaroslav Foglar spojena již řadu let, uspořádala k tomuto kulatému výročí několik akcí, aby připomněla autorovo dílo a odkaz. Jednou z těchto doprovodných akcí bylo také vytvoření malého výročního sborníku, který nyní držíte v ruce. Přispělo do něj několik foglarovců, kteří se na rozvoji foglarovského hnutí celoživotně podílejí a přispívají svými nápady, akcemi nebo novými výtvory v duchu děl Jaroslava Foglara. Zavzpomínejte nyní s námi i vy.
Vzpomínky na Jaroslava Foglara, skauta a spisovatele a jeho kamaráda Radomíra Kadlece, skauta a kněze misionáře. V knize se prolínají vzpomínky na osobní život Jaroslava Foglara, skauta se jménem Jestřáb, skautské tábory a chlapce, kteří patřili do oddílů. Jsou zde také informace o knihách, které J. Foglar psal. První z nich měla název Hoši od Bobří řeky. Čtenáři se dozví o těžkostech skautů za války a za totalitního režimu a o problémech, které měl zprvu Foglar při své vydavatelské činnosti. Přesto se Foglarovi a jeho skautům činnost dařila a dá se říci, že je neopouštěla odvaha a štěstí. Druhá část knihy pojednává o skautském vedoucím Bernardovi (Radomíru Kadlecovi), jenž se stal později knězem a působil jako misionář v Grenadě, kde také založil skautské oddíly. V závěru knihy jsou jména dalších významných skautů z okruhu Jestřába a Bernarda, obsah a příloha obsahující verše, dopisy, fotografie a obrázky. Kniha přináší zajímavé informace o českém skautingu a jeho pozitivním vlivu na výchovu mládeže.
Autobiografické dílo, kde ve kterém Foglar vypráví o svém dětství v pražských Nuslích, o maminčině papírnickém krámku na Vinohradech, prozrazuje, kde byl legendární Červený dolík, vypravuje o skautování v oddíle Jestřábů. Popisuje svůj mladický věk, práci v Melantrichu, působení v časopisech pro mládež, vypráví o čtenářských klubech a samozřejmě o vzniku svých knih, o svých Hoších od Bobří řeky, jejich táborech, výpravách a činnosti. Kniha pro každého foglarovce!
Ke stému výročí narození Jaroslava Foglara vydala Prázdninová škola Lipnice – edice časopisu Gymnasion, ve spolupráci se Sdružením přátel Jaroslava Foglara sborník nazvaný Fenomén Foglar. Sborník sleduje Jaroslava Foglara a jeho dílo z hlediska současné podoby zážitkové pedagogiky. Editor publikace, Ivo Jirásek, shromáždil velké množství příspěvků od různých českých osobností (jejich přehled je na konci knihy), a tak dílo přináší mnohdy dosud neznámé pohledy na Jaroslava Foglara. Sborník obsahuje na 200 fotografií a obrázků (černobílých i barevných).
Katalog ke stejnojmenné výstavě z roku 2007 (květen až říjen 2007), konané v Moravském zemském muzeu v Brně u příležitosti stého výročí narození Jaroslava Foglara. Publikace je poměrně netradičně zaměřena především na vazbu Jaroslava Foglara k Brnu (mj. nakladatelství Blok, TOM Silůvky, SPJF). Obsahuje velké množství fotografií, na zadní straně komiks Jindrovo jaro.
Lubomír Kubík ve své knize zachycuje románovou formou životní osudy, a především tvorbu a publicistickou činnost Jaroslava Foglara, a to zejména ve třicátých a čtyřicátých letech 20.století. Jaroslav Foglar v polovině třicátých let konečně prorazil se svými romány. Některé se doslova hluboce zapsaly do národní kultury, povědomí a jazyka („lovit bobříky ...“). Především se uchytil ve vydavatelství Melantrich jako redaktor a posléze jako vedoucí redaktor časopisu Mladý hlasatel. Za okupace přichází zákaz časopisu, Foglar pracuje jako nakladatelský lektor a pokračuje v aktivitách se svým skautským oddílem. Po válce opakuje fenomenální úspěch Mladého hlasatele a jeho čtenářských klubů. Rok 1948 však znamená praktický konec i tohoto časopisu... Stranou nezůstává ani Foglarův osobní život, zvláště soužití s matkou a vztah s Martou Radvanovou.
Netradiční katalog výstavy k 90. narozeninám spisovatele Jaroslava Foglara a nedožitým devadesátinám malíře dr. Jana Fischera: Praha, Muzeum hlavního města Prahy 3.4.1997 – 15.9.1997 Obsahuje i dvě pokračování Rychlých šípů.
Povídání o foglarovkách. Život Jaroslava Foglara byl velmi pestrý. Pestré byly rovněž i jeho romány, povídky a seriály. Téměř každou foglarovku provází tajemství jejího zrodu. Jak dobrodružná byla někdy pouť jediné foglarovky ke čtenáři. JESTŘÁBÍ PERUTĚ od Václava Noska poodhalují tuto roušku záhad a otazníků. Kniha se skládá z devětadvaceti kapitol, z nichž převážná polovina popisuje foglarovy knihy.
Autor Ivan Vápenka je pozoruhodným badatelem, kterého lákají dosud nezmapovaná teritoria české historie a kultury. Před časem velmi zaujala jeho kniha „V brance Vlasta Burian”, která se detailně věnuje opomíjené fotbalové kariéře krále komiků. Nyní přichází Ivan Vápenka s titulem věnovaným fenoménu Rychlých šípů. Autor v knize přináší velmi podrobný faktografický přehled souvislostí tohoto literárního díla Jaroslava Foglara, které je i jeho celoživotní láskou a vášní. V knize čtenář najde zasvěcené komentáře k autorovi, přehledy jednotlivých vydání, soupis kreseb, ilustrátorů a obrazového doprovodu i všech souvisejících „foglarovských” a „rychlošípáckých” propriet, ikonografií, sběratelských záležitostí. Kniha, která je publikována pouze v elektronické podobě, potěší všechny, kteří se touto tematikou zabývají a kterým foglarovská legenda Rychlých šípů učarovala tak, jako Ivanovi Vápenkovi.
Poutavě psané memoáry významného novináře Karla Bureše začínají mnichovskými událostmi v roce 1938 a zahrnují časové období až do roku 1948. Autor v nich zachycuje zejména sportovní, společenský a kulturní život. a jak to bylo v nakladatelství Melantrich, protože tam byl v roce 1938 pověřen řízením časopisu Mladý hlasatel a úzce tedy spolupracoval s Jaroslavem Foglarem. Právě zde měl tehdy premiéru slavný kreslený seriál Rychlé šípy a po válce redigoval časopis Vpřed. Burešova práce má nesporně vysokou výpovědní hodnotu a je přínosem k dějinám českého sportu, kultury a časopisectví pro mládež.
