Bookbot

Una breve storia

Questa serie approfondisce momenti cruciali della storia europea, esplorando scismi religiosi, crisi politiche e rivoluzioni. Ogni volume presenta eventi complessi attraverso capitoli concisi e coinvolgenti che danno vita a epoche passate. Svela la mentalità predominante, i contesti religiosi e le strategie militari dell'epoca in uno stile accessibile e divulgativo. Offrendo una panoramica concisa ma completa di periodi storici significativi, serve come eccellente lettura o risorsa di studio supplementare.

Česká hudba : stručná historie
Třicetiletá válka
Husitská revoluce. Stručná historie
Temno. Stručná historie

Ordine di lettura consigliato

  1. 1

    „Byla to vzrušená doba. Evropský kontinent se po roce 1400 zmítal v nejistotě.“ Církev byla rozpolcena, brány Evropy už téměř vyvraceli z pantů Turci, politický systém se ocital v krizi. Roku 1413 však svitla naděje, protože kostnický koncil měl od příštího roku konečně nejpalčivější problémy řešit. Jeho výsledkům kontinent zatleskal a vzápětí strnul nad bouří, kterou v jeho srdci vyvolala poprava Mistra Jana roku 1415. Jako vzrušená novela o krátkých, svižných kapitolách působí Čornejovo líčení revoluce, četných přelévání jejích sil, střetů, zvratů, politického kvasu i jejích klíčových aktérů od počátků a ideových zdrojů až po vládu husitského krále Jiřího z Poděbrad. Populární formou osvětluje evropský kontext událostí, dobovou mentalitu, náboženské souvislosti, vojenskou strategii husitů a jejich protivníků i význam husitství pro české dějiny. Tato historie „do kapsy“ shrnuje vše podstatné o jedné z nejslavnejších kapitol českých dějin a nabízí skvělé čtení i možný doplněk ke studiu.

    Husitská revoluce. Stručná historie
  2. 2

    Málokterá etapa českých dějin vzbuzovala a vzbuzuje u historiků tak protikladné soudy jako doba pobělohorská. Podle jedněch tragická epocha spojená s násilnou rekatolizací a emigrací elit. Podle druhých čas monumentální barokní kultury a vzdělanosti, doba, kdy se české země opět otevírají světu a dohánějí opoždění způsobené dramatickými konfesijními a nacionálními střety. Bez ohledu na hodnoticí stanoviska platí, že stopy baroka v české krajině jsou dodnes nepřehlédnutelné a že i misi Tovaryšstva Ježíšova často provázelo horoucí vlastenectví, jak dokazuje například působení slavného jezuitského historika Bohuslava Balbína. Přehledný a vyvážený pohled na dobu, kterou jsme si podle Jiráskova románu uvykli nazývat temnem, přináší ve druhém svazku Stručných historií historička Ivana Čornejová, přední odbornice na dějiny jezuitského řádu a pražské univerzity.

    Temno. Stručná historie
  3. 3

    Nejdelší evropský konflikt raného novověku zažehla všeobecná krize společenská, politická, náboženská a kulturní. V bolestech se rodil svět, který předjímal naši dobu. Další ze Stručných historií vypráví příběh, který shodou okolností začíná i končí v Čechách. Dvě události – pražská defenestrace roku 1618 a švédské drancování v Praze o třicet let později – ale nerámují období vytrvalých bojů na evropském kontinentu, jak by se snad mohlo zdát. Mapa třicetileté války připomíná spíš les, v němž oheň doutná v kořenech a čas od času pronikne na povrch. Válka sice zahrnuje vítězství i prohry velkých postav jako Albrecht z Valdštejna, Gustav II. Adolf či kardinál Richelieu, v pozadí se ale střetává nastupující stavovství s monarchistickým principem i protestanství s katolicismem. Knížka líčí také každodenní realitu Evropanů i obyčejných vojáků nebo vývoj vojenských technologií.

    Třicetiletá válka
  4. 4

    Cestu dějinami hudby začíná autorka v 18. století, posledním období, kdy byla hudba i její tvůrci pod patronátem šlechty. Zrod tzv. národních škol v hudbě se kryje s národní emancipací následujícího století, s érou měšťanských salonů, ale také nových nacionálně definovaných kulturních institucí. Dodnes slavíme skvělé české úspěchy, vznik konzervatoře, Národního divadla nebo České filharmonie, a přece stále nedoceňujeme vliv národnostního kotle a soupeření etnik v hranicích České koruny na ohromující vývoj české hudby. Z této úrodné půdy čerpalo v 19. i 20. století několik skvělých hudebních generací. Hudba se mohla opřít o funkční infrastrukturu, divadla, koncertní síně nebo kabarety, rozvíjela se hudební věda i pedagogika. Česká hudba má ale i svou odvrácenou stranu. Už od dob staromilského pražského „mozartovství“ před dvěma sty lety se tu sváří progresivní tendence s tradicionalismem. Během dob protektorátu a socialistického státu čelila kulturněpolitickým tlakům. Možná ale právě díky těmto vnitřním rozporům je česká hudba tak pestrá a světově uznávaná.

    Česká hudba : stručná historie