Roger Caillois Libri

La prima traduzione dell'edizione integrale di un testo che ha sempre aleggiato come oggetto di culto, senza essere davvero letto. Uscita a Città del Messico nel 1943, in tempi di guerra che per Caillois coincisero con l'esilio in Argentina, questa raccolta di saggi ebbe l'anno successivo una ristampa marsigliese amputata di più della metà, e circolò mutila. A distanza di oltre sessant'anni, il pensiero che vi si esprime è ancora sonante. Oltranza, paradosso ed enigmaticità non nascono solo dagli incroci disciplinari, allora inusitati, tra sociologia, antropologia, filosofia e teoria politica, ma sono la cifra stessa di una riflessione inclassificabile che ci interpella con immutata radicalità, chiamandoci a decifrare il suo sillabario concettuale costruito su ordine, segreto, vertigine, sacro. Nel momento della mattanza, dell'antagonismo frontale e mortale tra democrazia e nazifascismo, Caillois non distoglie lo sguardo dalle debolezze e dai luoghi comuni della prima, e ne sottopone i princìpi a critica radente. Ai suoi occhi fascismo nazionalistico e democrazia universalistica sono in un certo senso accomunabili, al punto che uno si riduce a una «variante patologica» dell'altra. Il vero scarto da entrambi, dai loro difetti e dalla loro distruttività, sarebbe costituito da un regime di «gerarchia degli esseri» fondato sull'eccellenza spirituale e le virtù individuali. È l'ideale «aristocratico» di una comunità di eletti in grado di instaurare un ordine insieme più universale della democrazia e più antiugualitario dei fascismi, e capace di un'ultima, spiazzante mossa utopica: l'identificazione possibile con il comunismo

As he strolls the streets of Paris' Fifteenth Arrondissement, Roger Caillois imagines the phantoms that inhabit the modern metropolis, drawing on everything from science fiction and the detective novel to urban mythology. A playful piece of surrealist flânerie and psychogeography, this guide represents a treasury of his diverse interests and an homage to the slice of Paris where he spent the better part of his life.

Als „ein Beispiel für die Relais und Kreuzwege der Einbildungskraft“ bezeichnet Caillois seine Studie über den Kraken und die Metamorphosen, die ihm die Einbildungskraft über die Jahrhunderte in Nichtachtung der Wirklichkeit angedeihen ließ; vom Symbol für die Liebeskraft bis zum zerstörerischen Beherrscher von kosmischen Dimensionen dient der Krake als Mythos im Kampf des Imaginativen.

Krátké texty a zamyšlení o kamenech s obdivem k jejich krásám a tajemstvím. Kameny jsou v díle Rogera Cailloise nezanedbatelným tématem. V roce 1962 začíná psát „Kameny“, texty věnované kamenům samotným, bez potřeby něco srovnávat. Při těchto meditacích nad kameny jak píše, „jakoby získal něco z jejich přirozenosti“.

Dílo „Hry a lidé: maska a závrať“ francouzského sociologa a antropologa navazuje na díla J. Huizingy (Homo ludens) a E. Finka (Oáza štěstí). Podává základní definici pojmu „hra“ a snaží se vysvětlit fenomén hry v jeho sémantické, sociální i antropologické rovině. Ukazuje vliv a význam hry v jednotlivých kulturách – starověkých, východních, v kulturách přírodních národů apod. Podle toho, zda ve hře převažuje princip soutěže, náhody, chování „jako by“ nebo závrati, klasifikuje čtyři základní skupiny her. Na rozdíl od předchozích dvou autorů píšících o teorii her, Caillois rozebírá ve svém díle navíc také aktuální problematiku hazardních her. Přeložila a předmluvu napsala Nina Vangeli. -- zdroj: www.mlp.cz --

Il y a longtemps déjà que les philosophes ont été frappés par l'interdépendance des jeux et de la culture. Roger Caillois fait, pour la première fois, un recensement des sortes de jeux auxquels s'adonnent les hommes. À partir de ce recensement, il élabore une théorie de la civilisation et propose une nouvelle interprétation des différentes cultures, des sociétés primitives aux sociétés contemporaines.

Caillois analysiert den Kraken als Symbol der Einbildungskraft, das über die Jahrhunderte hinweg verschiedene Metamorphosen durchläuft. Vom Symbol der Liebeskraft bis hin zum zerstörerischen Wesen in kosmischen Dimensionen zeigt der Kraken die Vielfalt des Imaginativen im Mythos.

Wie immer eine Religion geartet ist, sie impliziert die Anerkennung einer heiligen Kraft, von der der Gläubige Hilfe und Erfolg erwartet, die ihm aber neben Vertrauen auch Schrecken einflößt. Der Kulturtheoretiker Caillois erläutert in seinem Buch die Theorie des Heiligen in seiner anthropologischen und sozialen Bedeutung.