Co lze z dochovaných programů, scénografických návrhů, kritik a komentářů vlastně zjistit? Je možné zrekonstruovat podobu režie a osobnost jejího tvůrce? Snaha o využití nových metodologických postupů přivedlo autorku k detailnímu rozboru pramenů a možností, jak je číst. Osobnost operního režiséra Miloše Wasserbauera autorka vykresluje v perspektivě řady vlivů, jež podrobně rozebírá s využitím široké palety aktuálních poznatků teatrologie a příbuzných disciplín. Ukazuje, že řadu zavedených konceptů a přístupů k uchopení osobnosti režiséra a jeho tvorby je nutné vnímat v komplexnějších souvislostech, než je dosud v odborném prostředí běžné. Na základě inovativního pojetí operního režiséra jako souboru proměnlivých konceptů podává autorka mimo jiné i poutavý obraz českého divadelnictví padesátých a šedesátých let 20. století.
