René Char fu un poeta la cui opera fu profondamente influenzata dal suo approccio filosofico alla poesia. I suoi versi esplorano spesso temi come l'esistenza, la memoria e il legame dell'uomo con la natura, enfatizzando il momento presente e il potere del linguaggio. Lo stile di Char è caratterizzato da concisione, precisione e profonda introspezione, offrendo ai lettori un'esperienza meditativa ma intensa. Le sue creazioni, frequentemente pubblicate in collaborazione con importanti artisti visivi, rappresentano un dialogo unico tra parola e arte.
The foreword by Ilya Kaminsky highlights the remarkable qualities of Nancy Naomi Carlson's translations of René Char, emphasizing their intense and dream-like language. He notes the gravity of the tone and suggests that the experience of reading these translations transcends mere words, evoking vivid imagery akin to "sparks of flames." This sets the stage for an exploration of Char's poetic depth and the unique artistry of Carlson's interpretations.
"Gathered by the translator as a companion volume to René Char's war-time journal, Hypnos: Notes from the French Resistance (1943-44), these 40 poems are a representative cross-section of the poet's mature work."--Book jacket.
Now in paperback, René Char's Hypnos is both a remarkable work of literature and a document of unique significance in the history of the French Resistance. Hailed by the poet Paul Eluard as an "absolute masterpiece" upon its first appearance in 1946, René Char's Hypnos is both a remarkable work of literature and a document of unique significance in the history of the French Resistance. Based on a journal Char kept during his time in the Maquis, it ranges in style from abrupt and sometimes enigmatic reflections, in which the poet seeks to establish compass bearings in the darkness of Occupied France, to narrative descriptions that throw into vivid relief the dramatic and often tragic nature of the issues he had to confront as the head of his Resistance network. A tribute to the individual men and women who fought at his side, this volume is also a meditation on the white magic of poetry and a celebration of the power of beauty to combat terror and transform our lives. Translated into German by Paul Celan and into Italian by Vittorio Sereni, the book has never been carried over into English with the attention to style and detail that it deserves. Published in full here for the first time, this long-awaited new translation does justice at last to the incandescence and pathos of the original French.
Francouzští básníci poslední doby Jaká je dnešní francouzská poezie? Bezpochyby formálně a názorové bohatá. Má také různou myšlenkovou inspiraci: surrealistickou, existencialistickou i křesťanskou. Českému čtenáři, vedenému k zemitosti a lidovosti, se však může zdát abstraktní a spekulativní... Má blízko k próze, a to poetické zůstává v maximálně účinném obraze, v hudbě a volbě slov a v rytmu věty. Ve Francii se klade větší důraz na jazykovou stránku poezie. V naší znalosti francouzské poezie vznikla mezera a tu bylo třeba zaplnit. Antologie obsahuje ukázky z tvorby 14 současných francouzských básníků. Svazek seznamuje čtenáře jednak s předchůdci dnešní francouzské poezie (Char, Ponge, Michaux), dále s básníky narozenými ve 20. letech i se současnými nadějnými autory. Editor Aleš Pohorský. Kniha je doplněna fotografiemi Paříže od Barbary Huckové.
Kniha obsahuje drobné úvahy, záznamy a postřehy osobitého francouzského básníka, jím samým datované 1936–1974. Svazek tvoří dvě knihy zápisků jihofrancouzského básníka, které jsou zároveň svéráznými básnickými záznamy. Na přebalu a frontispisu kresby Vincenta van Gogha.
Commune présence est un recueil composé par René Char lui-même : son anthologie personnelle, avec un parcours de lecture qui n'obéit pas à la chronologie mais au jeu des résonnances. "Le poète est maître de rapprocher ses routes sur le damier du temps. Ou de se suivre sur de plus longs silences", écrit Georges Blin dans sa préface.Cet ouvrage, qui n'appartient pas sous cette forme au corpus de la Pléiade, constitue sans doute l'accès privilégié à la poésie de René Char. Ici se déploient les grands thèmes d'une création qui, sans faiblesse, fait toute la place à la beauté, qui proclame qu'il n'y a pas de fatalité douteuse attachée à l'action et que l'homme, avec sa part de rêve, son poids de tendresse, ses désirs fougueux ou fragiles, peut sortir du chaos, grandi et inentamé.René Char a sans doute recueilli l'héritage d'une fée impérieuse : il est doué d'une perception ardente qui le fait complice de toutes les métamorphoses, le met à l'écoute de toutes les effractions, de toutes les aventures, de toutes les communions de la nature. Ce don si personnel, il a l'élégance de le partager, afin d'en révéler à tous la commune présence.
Quelques recueils du poète et un long entretien qu'il eut, en 1980, avec France Huser où il évoque notamment son poème "Artine" (1930)