Bernard Bolzano Libri

The present selection from the Wissenschaftslehre (Sulzbach 1837) of Bernard Bolzano (1781-1848) aims at giving a compact view of his main ideas in logic, semantics, epistemology and the methodology of science. These ideas are analyzed from a modern point of view in the Introduction. Furthermore, excerpts from Bolzano's correspondence are included which yield important remarks on his own work. The translation of the sections from the Wissenschaftslehre are based on a German text, which I have located in the Manuscript Department of the University Library in Prague (signature: 75 B 459). It was one of Bolzano's own copies of his printed work and contains a vast number of corrections made by Bolzano himself, thus representing the final stage of his thought, which has gone unnoticed in previous editions. The German originals of Bolzano's letters to M. J. Fesl, J. P. Romang, R. Zimmermann and F. Pi'ihonsky are in the Literary Archive of the Pamatnfk narodnfho pfsemnictvf in Prague. The original of the letter to F. Exner belongs to the Manuscript Department of the Osterreichische Nationalbibliothek in Vienna. The original of the letter to J. E. Seidel is preserved in the Museum of the City of Ceske Budejovice.

The book offers a comprehensive exploration of Dr. Bernard Bolzano's influential yet overlooked mathematical work from the 19th century, known as Paradoxien. It features a skilled translation by Donald A. Steele S.J., alongside a historical introduction that provides insights into Bolzano's life and contributions as a mathematician, logician, and physicist. This volume seeks to highlight Bolzano's significance in the field and the lasting impact of his ideas on mathematics and logic.

Bernard Bolzano's (1781-1848) writings in aesthetics are clear, concise, and explicit about method. Provocative and revisionary, they champion broad views of beauty, the arts, and their social function. Dominic McIver Lopes's introductory materials place Bolzano's essays in context, give them a new interpretation, and map out how to teach them, in full or in part, in a variety of courses.

Kázání "O dobročinnosti" osvíceného a pokrokového kněze, matematika, filosofa a sociálního myslitele prvé poloviny 19. stol. hodnotí.

Náš výbor chce zprostředkovat dnešním českým čtenářům myšlenkový odkaz velkého osvícenského učence a kazatele. Překlad se snaží uchovávat ráz svébytného řečnického projevu z první čtvrtiny 19. století, určeného tehdy hlavně studující mládeži, v té míře, aby byl sdělný pro současného čtenáře. I vzhledem k tomu volíme u citací biblických pasáží ekumenické vydání (Praha 1991). Na několika místech, kde naše textová předloha Bibli necituje, ale k biblickému textu explicitně odkazuje, jsme citaci do našeho vydání doplnili.

Překlad části obšírného úvodu matematického spisu Grossenlehre, v níž Bolzano přehledně vymezuje základní pojmy své koncepce logiky, jak ji dříve rozvinul především ve svém logickém spise Wissenschaftslehre. Současně zde Bolzano podává návod metodického postupu, jakým má být vedena výuka a výklad vědy, především matematiky, a přichází s požadavkem důsledně exaktní výstavby celého výkladu zahrnující i definice základních pojmů a důkazy výchozích tvrzení. Přeložila a úvodní studii napsala Marta Vlasáková.

Spis kněze a filosofa Bernarda Bolzana (1781–1848) pochází z roku 1827 a hledá odpověď na onu zásádní otázku, kterou si dle autora klade každý moudrý člověk: Bude náš život pokračovat i po smrti, a v jaké podobě? Osvícenecký objektivista a realista je přesvědčen, že duše je vskutku nesmrtelná, a dílo samotné je pokusem o co možná nejpřesvědčivější představení důvodů k této víře. Bůh, člověk, jeho lidská duše a také příroda jsou pro Bolzana nepochybné skutečnosti. Konzolační spis má kořeny ve slavném Boethiově díle Útěcha z filosofie a rovněž navazuje na úvahy o nesmrtelnosti v Platónově dialogu Faidón.

Die „Paradoxien des Unendlichen“ sind ein Klassiker der Philosophie der Mathematik und bieten eine Einführung in das Denken von Bernard Bolzano, dem „Urgroßvater“ der analytischen Philosophie. Das Unendliche, ein faszinierendes Thema der philosophischen Reflexion, wurde nach der Grundlegung der Analysis von Leibniz und Newton zunächst als problematisch angesehen. Bolzano zeigt in diesem bedeutenden Text, dass es bei differenzierter Argumentation und klaren Definitionen keine echten Widersprüche gibt und die „Paradoxien des Unendlichen“ auflösbar sind. Er analysiert die Unendlichkeitsbegriffe der Mathematik und der idealistisch geprägten Philosophie seiner Zeit und entwickelt schrittweise die analytischen Grundlagen einer konsistenten Theorie des Unendlichen. Bereits Jahrzehnte vor Georg Cantor gelingt es Bolzano, das Unendliche für die Philosophie der Mathematik zu rehabilitieren. Seine logische Klarheit und philosophische Durchdachtheit sind bis heute beispielhaft. Die „Paradoxien des Unendlichen“ wurden erstmals 1851 aus dem Nachlass veröffentlicht, und die Neuausgabe basiert auf dem Manuskript der Erstausgabe.