Maggiori informazioni sul libro
Předtím, než se ekonomie emancipovala, žila šťastně jako podmnožina mravní filozofie, vzdálená moderní představě ekonomie jako matematicky-alokativní vědy, která si již dávno mravní otázky neklade. Snahu o redukci člověka na výrobní a konzumní jednotku model homo oeconomicus běžně demonstroval ve varovných společenských utopiích. Středověk se svým feudalismem v rozhodující části svého vývoje byl jiný. Teologové tolik neusilovali teoreticky pochopit hospodářskou praxi jako spíš ji ovlivňovat, podřizovat ji nábožensko-etickým ideálům a řešit otázky tvorby ceny ve světle metafyzického problému. Společnost byla v jejich očích duchovním organismem, nikoliv ekonomickým mechanismem. Představa ekonomického člověka je jednou z mnoha stran racionalizace politiky, založené na nutnosti zdůrazňovat jednu tuto složku. Snahou této historické studie je zdůvodnění a historické schválení středověkých a poststředověkých historických škol hospodářského myšlení jako interpretací doby i jako příspěvku k trvale cennému souboru hospodářských generalizací.
Acquisto del libro
Homo oeconomicus evropského feudalismu, Jiří Bílý
- Lingua
- Pubblicato
- 2007
- Rilegatura
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Homo oeconomicus evropského feudalismu
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jiří Bílý
- Editore
- VIP Books
- Pubblicato
- 2007
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 527
- ISBN10
- 8087134168
- ISBN13
- 9788087134160
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Commercio, Business & Management, Scienze politiche & Politica, Economia
- Valutazione
- 3 su 5
- Descrizione
- Předtím, než se ekonomie emancipovala, žila šťastně jako podmnožina mravní filozofie, vzdálená moderní představě ekonomie jako matematicky-alokativní vědy, která si již dávno mravní otázky neklade. Snahu o redukci člověka na výrobní a konzumní jednotku model homo oeconomicus běžně demonstroval ve varovných společenských utopiích. Středověk se svým feudalismem v rozhodující části svého vývoje byl jiný. Teologové tolik neusilovali teoreticky pochopit hospodářskou praxi jako spíš ji ovlivňovat, podřizovat ji nábožensko-etickým ideálům a řešit otázky tvorby ceny ve světle metafyzického problému. Společnost byla v jejich očích duchovním organismem, nikoliv ekonomickým mechanismem. Představa ekonomického člověka je jednou z mnoha stran racionalizace politiky, založené na nutnosti zdůrazňovat jednu tuto složku. Snahou této historické studie je zdůvodnění a historické schválení středověkých a poststředověkých historických škol hospodářského myšlení jako interpretací doby i jako příspěvku k trvale cennému souboru hospodářských generalizací.