Valutazione del libro
Maggiori informazioni sul libro
Evropa byla v roce 1945 osvobozena od nacistické diktatury, zároveň však byla novými světovými mocnostmi na západě a východě sevřena do kleští. Tato dvojí zkušenost osvobození a definitivního opuštění kdysi dominantního postavení Evropy se táhne přes dvě generace. Až po uvolnění sevření supervelmocí jsou Evropané schopni klást otázky týkající se utvářejících rysů západní identity s novou závazností. Peter Sloterdijk argumentuje, že vznikla stále naléhavější situace, v níž evropští politici nedokážou najít cestu ven ze své zmatenosti, pokud nebudou hledat historicko-filozofické informace a jasné prorocké orientace. Jak lze dnes posoudit postavení Evropy? Naučili se Evropané opět „požadovat velké věci od sebe“, aby zajistili návrat do horizontu velkých a největších výzev?
Acquisto del libro
Procitne Evropa? Myšlenky o programu jedné světové velmoci na sklonku věku její politické absence, Peter Sloterdijk, Břetislav Horyna
- Lingua
- Pubblicato
- 1996
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Procitne Evropa? Myšlenky o programu jedné světové velmoci na sklonku věku její politické absence
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Peter Sloterdijk, Břetislav Horyna
- Editore
- Votobia
- Pubblicato
- 1996
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 92
- ISBN10
- 8071980951
- ISBN13
- 9788071980957
- Serie
- Titolo originale
- Falls Europa erwacht.
- Valutazione
- 3,6 su 5
- Descrizione
- Evropa byla v roce 1945 osvobozena od nacistické diktatury, zároveň však byla novými světovými mocnostmi na západě a východě sevřena do kleští. Tato dvojí zkušenost osvobození a definitivního opuštění kdysi dominantního postavení Evropy se táhne přes dvě generace. Až po uvolnění sevření supervelmocí jsou Evropané schopni klást otázky týkající se utvářejících rysů západní identity s novou závazností. Peter Sloterdijk argumentuje, že vznikla stále naléhavější situace, v níž evropští politici nedokážou najít cestu ven ze své zmatenosti, pokud nebudou hledat historicko-filozofické informace a jasné prorocké orientace. Jak lze dnes posoudit postavení Evropy? Naučili se Evropané opět „požadovat velké věci od sebe“, aby zajistili návrat do horizontu velkých a největších výzev?