Maggiori informazioni sul libro
V době, kdy text vyšel, byl již Kant proslulým filosofem, autorem trojice svých „Kritik“ (1781, 1788, 1790). V Kritice čistého rozumu shrnuje podstatu lidského tázání do tří otázek: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat? Jsou-li Kantovy tři Kritiky pokusem o odpověď především na první dvě z těchto otázek, je jeho spis o náboženství jeho odpovědí na otázku třetí. Výchozím bodem jeho úvah se zde stává otázka původu zla a vztah dobrého a zlého principu v člověku. Kantovo dílo mělo velký význam pro vývoj novověké filosofie náboženství. Lze je považovat jednak za vyvrcholení první fáze vývoje osvícenské filosofie náboženství, jednak ale i za jakousi „výhybku“, jež vlivem Kantova kriticismu (jeho tzv. „kopernikánského obratu“) dala dalšímu vývoji filosofie náboženství od 19. století až do naší doby zcela nový směr.
Acquisto del libro
Náboženství v hranicích pouhého rozumu, Immanuel Kant
- Lingua
- Pubblicato
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Náboženství v hranicích pouhého rozumu
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Immanuel Kant
- Editore
- Vyšehrad
- Pubblicato
- 2013
- Formato
- Copertina rigida
- ISBN10
- 8074293505
- ISBN13
- 9788074293504
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Esoterismo e religione, Temi religiosi, Tematica filosofica, Religione, Letteratura tedesca, Germania, Teologia, Etica, Filosofia e religione, Illuminismo, Bene e male, Natura Umana, Ragione, Filosofia Tedesca
- Prima pubblicazione
- 1793
- Titolo originale
- Die Religion innerhalb der Grenzen der bloßen Vernunft
- Valutazione
- 3,8 su 5
- Descrizione
- V době, kdy text vyšel, byl již Kant proslulým filosofem, autorem trojice svých „Kritik“ (1781, 1788, 1790). V Kritice čistého rozumu shrnuje podstatu lidského tázání do tří otázek: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat? Jsou-li Kantovy tři Kritiky pokusem o odpověď především na první dvě z těchto otázek, je jeho spis o náboženství jeho odpovědí na otázku třetí. Výchozím bodem jeho úvah se zde stává otázka původu zla a vztah dobrého a zlého principu v člověku. Kantovo dílo mělo velký význam pro vývoj novověké filosofie náboženství. Lze je považovat jednak za vyvrcholení první fáze vývoje osvícenské filosofie náboženství, jednak ale i za jakousi „výhybku“, jež vlivem Kantova kriticismu (jeho tzv. „kopernikánského obratu“) dala dalšímu vývoji filosofie náboženství od 19. století až do naší doby zcela nový směr.