Più di un milione di libri, a un clic di distanza!
Bookbot

Johannes Urzidil

  • Hans Elmar
3 febbraio 1896 – 2 novembre 1970
Johannes Urzidil
Kde údolí končí
Prager Triptychon. Erzählungen.
Goethe in Böhmen
The last bell
House of the Nine Devils
Di qui passa Kafka
  • Johannes Urzidil era il giovane scrittore a cui spettò il temibile compito di pronunciare alcune parole su Kafka alla cerimonia che ebbe luogo a Praga due settimane dopo la sua morte. Egli disse allora che in Kafka l'altissima singolarità umana generava la sua fortissima magia poetica. Su tale singolarità poche testimonianze ci illuminano come questo libro. Anche perché Urzidil sa evocare, con la stessa precisione, la singolarità dello sfondo su cui trascorre l'ombra di Kafka: Praga, la città nera e magica, che Urzidil visse nel suo momento più glorioso, quando Kafka era uno, e curiosamente non il più noto, fra i centoquaranta scrittori di lingua tedesca della città

    Di qui passa Kafka
  • Collected here and translated into English for the first time are some of most renowned Bohemian stories by Prague native Johannes Urzidil, an author who has long been unjustifiably neglected. His blend of fiction, memoir, and reportage offers a wholly original vision of time and place, all of it imbued with a deep sense of empathy and irony. As the youngest member of the Prague Circle that included Max Brod, Franz Kafka, and Franz Werfel, Urzidil represented the last link to that symbiotic milieu of Prague German-Jewish artists.

    House of the Nine Devils
  • The last bell

    • 160pagine
    • 6 ore di lettura

    The first ever English collection of stories by Johannes Urzidil - a friend of Kafka and an unjustly overlooked writerA maid who is unexpectedly bequeathed her employers' worldly possessions when they flee the Nazi occupation; a loyal bank clerk, who falls into troublesome love with a portrait; a middle-aged travel agent, who…

    The last bell
  • Prag zu Beginn des 20. Jahrhunderts, wo Menschen mit schwejkschen Listen kafkaeske Abenteuer erleben – ein Meisterwerk erzählerischer Kunst. Johannes Urzidil ordnete seine Erzählungen wie die Teile eines Flügelaltars an, verbunden durch die jeweilige Handlung. In den Kaffeehäusern der Stadt begegnete man damals Werfel, Brod, Kisch und Kafka. Im „Relief der Stadt“ erinnert sich Urzidil an seine Kindheitsorte, wo Deutsche und Tschechen in Konflikten standen und alle gegen die Juden waren. Die „Seitentafeln“ schildern einen skurrilen Rechtsstreit zwischen einem Prager Bürger und dem Magistrat sowie die letzte Lebensphase des Dichters Karl Brand, dessen Tod den Untergang einer enthusiastischen Schriftstellergeneration symbolisiert. Im „Schrein“ – einem Kabinettstück erzählerischer Kunst – diktiert „Weißenstein Karl“, eine Figur zwischen Erfindung und Realität, die Geschichte eines abenteuerlichen und banalen Lebens, das die Welten Haseks und Kafkas vereint. Mit schwejkischer List meistert Weißenstein Not, verworrene Liebesbeziehungen und die Wechselfälle des Daseins. Im abschließenden „Gesprenge“ beschwört Urzidil mit einem unheimlichen Operntraum erneut die Stadt seiner Jugend.

    Prager Triptychon. Erzählungen.
  • Kde údolí končí

    • 138pagine
    • 5 ore di lettura

    Soubor devíti povídek pražskéko německého spisovatele přináší povídky jednak z počátku století, jednak z doby kolem 2. světové války. Obsahuje vzpomínky na dětství v Praze na Žižkově, vzpomínky na svérázného otce, dále pak povídky věnované krajině kolem Horní Plané, rodišti Adalberta Stiftera. Povídky jsou typické jazykovou vytříbeností a jemným ironickým nadhledem.... celý text

    Kde údolí končí
  • Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení.

    O české a německé kultuře