Elena Makarova Libri

Catalog for traveling exhibition. Peretz Beda Mayer (1906-2002) was an Israeli expressionistic painting of Czech origin. Fritz (Bedrich) Haendel (1910-1945) was an artist born in Vienna. Both artists were among the Jewish exiles on Mauritius in WWII. Illustrated throughout. 239p.

Friedl Dicker-Brandeis (1898–1944), geboren als Jüdin in Wien, zählt zu den bedeutendsten Schülerinnen des Weimarer Bauhauses. 1934 wird Friedl, die im illegalen Widerstand tätig ist, inhaftiert. Danach emigriert sie nach Prag, wo sie sich der realistischen Malerei zuwendet, Emigrantenkinder in Kunst unterrichtet und ihren Cousin Pavel Brandeis heiratet. Ein Visum nach Palästina, nur für sie allein, schlägt sie aus. Nach Jahren der Erniedrigungen und Schikanen durch die antijüdischen Gesetze werden beide im Dezember 1942 ins Ghetto Theresienstadt deportiert. Dort gibt Friedl den Kindern Zeichenunterricht und setzt sich unermüdlich für sie ein. Am 9. Oktober 1944 wird die Künstlerin in Auschwitz-Birkenau vergast. In ihrem biografischen Roman zeichnet Makarova die Epoche zwischen den Weltkriegen aus Sicht der Ich-Erzählerin nach und lässt eine ganze Generation von Künstler*innen wiedererstehen.

Zuzanka je asi šesťročné dievčatko s veľkými úprimnými očami a buclatými líčkami. Ak sa staneš jej kamarátkou, zažiješ s ňou samé zábavné príhody-jednu pôvabnejšiu ako druhú. Príhody: Zuzanka a jej pes, Zuzanka u strýka Františka, Zuzanka na brehu jazera, Zuzanka na trhu, Zuzanka a sťahovanie, Zuzanka na jarmoku.

Kniha zachycuje tvorbu dětí, která vznikla v terezínském ghettu v letech 1941 – 1945. Přetiskuje texty dětských časopisů, deníků, básní a povídek. Jsou zde i dosud nepublikované rukopisné originály. Zvláštní kapitola je věnována kresbám. Do knihy byly rovněž zakomponovány i besedy a rozhovory s pamětníky. Kniha je bohatě vybavena ilustracemi a dosud neznámými fotografiemi. Vyšla na křídovém papíře v reprezentativní úpravě. Kniha obsahuje všechny dosud známé práce dětí, jež byly sebrány doslova po celém světě. Je to vzhledem k tématu první, zcela kompletní, práce na tomto poli.

Příběh této knihy zní jako mnohohlasý chór. K literární rekonstrukci partu titulní postavy Friedl Dicker-Brandeisové využívá autorka vzpomínky žáků a přátel i výňatky z dochované korespondence. Friedl v mládí studovala užité umění ve Vídni a ve výmarském Bauhausu, věnovala se kresbě, grafice, malbě, plastice, designu a dalším oborům. Roku 1934 uprchla do Prahy. Provdala se za svého bratrance Pavla a následovala ho do Hronova. Po okupaci žili Brandeisovi ve stále bídnějších materiálních podmínkách. Jedinou záchranou bylo pro Friedl malování. V prosinci 1942 byli oba manželé povoláni k transportu do Terezína. Tam Friedl vedla kurzy výtvarné výchovy pro děti z dětských domovů. Metodu, která do života dětí v ghettu vnášela svobodu a rozvíjela jejich fantazii, převzala od svého učitele J. Ittena. V září 1944 odjela Friedl Dicker-Brandeisová transportem z Terezína do Osvětimi na vlastní žádost. Následovala tak mnohé děti, jimž se snažila předávat svůj návod na přežití. Přijala úděl většiny těch méně šťastných a odešla spolu s nimi.

Biografie krátké životní dráhy Petra Kiena (1919-1944), rodáka z Varnsdorfu, který zanechal množství kreseb, maleb i literární práce vyjímečné hodnoty, který díky svým uměleckým i organizátorským schopnostem patřil k těm, kteří pomáhali překonávat strasti nuceného pobytu v terezínském ghettu a je otázkou, jak rozsáhlé umělecké dílo by mohl tento vyjímečný talent vytvořit, kdyby se nestal ve svých pětadvaceti letech v Osvětimi jednou ze šesti milionů obětí Šoa. Vedle reprodukcí Kienových výtvarných prací obsahuje publikace rovněž ukázky jeho básnické a prozaické tvorby a množství dokumentárního materiálu.

Warum sind Männer in pflegerischen, frühpädagogischen oder sozialen Berufen meist untervertreten? Wieso entscheiden sich junge Frauen nur selten für Studiengänge im MINT-Bereich? Seit Jahrzehnten rastert diese Aufteilung unsere Gesellschaft auf. Warum ist das so, und was lässt sich dagegen unternehmen? Da sich bereits Kinder mit ihren Traumberufen auseinandersetzen, ist eine gendersensible Berufsorientierung an Schulen zentral. Aber auch an Hochschulen ist sie wichtig, um das Geschlechterverhältnis in den Studiengängen und bei der Berufsfindung auszugleichen. Im Buch werden Erkenntnisse aus Forschungs- und Entwicklungsprojekten sowie innovative Beispiele der Umsetzung einer gendersensiblen Berufsorientierung im (Hoch-)Schulkontext gebündelt.

Wie gehen Jugendliche mit der kulturellen Vielfalt ihrer Lebens- und Entwicklungsräume um? Die Diskussion dieser Frage wird eingeleitet durch die Auseinandersetzung mit dem Verständnis des Kulturbegriffs sowie durch die Darstellung der Zusammenhänge zwischen Individuum, Gruppe und Kultur im zeitgenössischen Kontext. Vor diesem Hintergrund prüft die vorliegende Studie die Rolle des familiären und des schulischen Lebensbereiches für die Akkulturation und die kulturelle Identität. Von innovativer Bedeutung ist dabei, dass der Fokus nicht ausschliesslich auf Jugendlichen mit Migrationshintergrund liegt, sondern auch auf einheimischen Jugendlichen und solchen aus bi-kulturellen Familien. Die Autorin zeichnet ein differenziertes Bild der soziokulturellen Zugehörigkeit von Jugendlichen im Spannungsfeld von tradierter und durch Migration bedingter Kultur. Die Ergebnisse verdeutlichen, dass die Polarisierung zwischen den beiden oft als homogen aufgefassten Kategorien 'Migranten' und 'Einheimische' die soziale Realität verzerrt. Damit wird ein wichtiger Beitrag zur Grundlagenforschung im Bereich der kulturellen Heterogenität geleistet. Aufgrund der gewonnenen Erkenntnisse werden Folgerungen für die Schule als Integrationsinstanz von kulturellen und sozialen Minderheiten abgeleitet. Das Buch greift somit ein für die Gesellschaft höchst aktuelles Thema auf und stellt grundlegende Aspekte zur Diskussion.