Dvojjazyčná verze žalmů v českém překladu Viktora Fischla s výběrem Rašiho komentářů. Česko-hebrejské vydání s výborem z Rašiho komentářů. Rašiho komentáře přeložili Ivan Kohout a Jan David Reitschlager.
Povídky odjinud „… se mi často zdají nebýt z tohoto světa. Odehrávají se na Dálném Východě, anebo se zrodily z toho, co o této části světa vím. Přeskakují ze země do země a ze světadílu do světadílu a jejich náměty jsou zrovna tak pestré a rozdílné jako ty země samy.“ Tak charakterizoval 94letý, téměř slepý spisovatel své poslední dílo, které nyní vychází česky. Některé povídky, psané na starém psacím stroji, vznikaly už v dřívějších letech a bylo třeba je „dotáhnout“, ty poslední autor diktoval přímo z hlavy. Škoda, že mnoho dalších příběhů zůstalo ve spisovatelově šlechetné hlavě nedovyprávěných. Povídky ze starého cylindru předkládají čtenáři tragikomické příběhy lidí různých ras, náboženství a politických názorů, které autor nasbíral a dokreslil z doby svých izraelských diplomatických služeb. I z nich – jako z celého Fischlova díla – vyzařuje hlubok á lidskost, snášenlivost a moudrost.
Podtitul: vyprávění Anny Ludmily Langerové Velmi poutavé vzpomínky Anny Langerové, manželky spisovatele a dramatika Františka Langra, které zachytil jejich přítel Viktor Fischl. Doplněno fotografiemi. Viktor Fischl zachytil poutavé vyprávění Anny Langerové, manželky Františka Langra, s kterým žila 26 let. Oba byli jeho přátelé. Najdeme zde rodinné příběhy, vzpomínky na první setkání s manželem, na emigraci v Anglii za 2. světové války, na Jana Masaryka, na poválečná léta, těžkou dobu po únoru 1948 i vzpomínky na přátele F. Langra mezi něž patřili Karel a Josef Čapkové, Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Nezval nebo Jan Werich. Fotografická příloha.
Spisy Viktora Fischla. Dalším svazkem edice Spisy Viktora Fischla je autorova próza, Ulice zvaná Mamila, dosud publikovaná jen v hebrejštině - do češtiny ji přeložil sám autor. I v ní se objevují postavy a motivy, prolínající se celým Fischlovým dílem, který čtenář zná z proslulých Dvorních šašků či Jeruzalemských povídek, ať už se jedná o Menachema Salze, majitele kiosku v ulici vedoucí k Jaffské bráně, či obra Mišku, nosiče břemen, podle bláznivé Šulamit praprapravnuka samotného Golema. Vypravěčem je starý hrbatý sudí, rovněž jeden ze čtyř "dvorních šašků", jimž jejich neobvyklé schopnosti či kuriózní zjev pomohl přežít koncentrační tábor - vypravěčem a citlivým pozorovatelem dějů a osudů všech obyvatel ulice zvaná Mamila, nikoli však "soudcem": taláru se vzdal právě po návratu z pekla. Tvář ulice se zcela promění průběhem a vlivem šestidenní války v r. 1967, která fatálně zasáhne do životů všech jejích obyvatel. Ulice zvaná Mamila není jen fascinující mozaikou lidských osudů, nýbrž také básnickým holdem městu měst, věčnému Jeruzalému.
Tématem posledního románu Viktora Fischla je život Sokrata, který se odehrává na pozadí peloponézské války. Čtenář se setká také s vojevůdcem Alkibiadem, Aristofanem, Platónem a řadou dalších historických osob. Hlavní zájem autora se však soustřeďuje na konflikt filosofa hledajícího neúhybně pravdivé odpovědi na své otázky a hájícího právo sdělovat své nálezy spoluobčanům s mocí, která po smrti velkého státníka Perikla a porážce Athén ve vleklé a zbytečné válce postupně rozežírá athénskou demokracii a mění ji krok za krokem v tyranii oligarchů.
"Jednou z mých oblíbených zábav je vymýšlet druhý díl známých románů a čtvrté jednání slavných dramat" píše Viktor Fischl v úvodu k Figarově zlaté svatbě. A právě vášeň Viktora Fischla domýšlet a rozpracovávat staré příběhy spojuje tyto dvě, u nás prozatím nevydané knihy. Apokryfy jsou variacemi na biblické příběhy ze Starého zákona, z nichž Viktora Fischla zajímá, jak to bylo s Kainem a Ábelem, jaké bylo manželství praotce Abraháma či jak to dopadlo s paní Putifarovou. Figarova zlatá svatba (česky vyšlo v roce 1987 v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem) je soubor povídek ze současnosti či blízké minulosti a dovíme se v ní, proč Franz K. nenapsal opravenou verzi Proměny, zda skutečně dodnes žije v Seville potomek lazebníka Figara nebo jaký člověk byl vlastně Sancho Panza.
Prstoklady jsou literárně krásným jazykem napsaná osobní zpověď, v níž se prolínají zamyšlení nad tématy věčnými se vzpomínkami na události, kterých byl autor během svého bohatého literárního a diplomatického života přímým svědkem.
Povídky a drobné prózy zachycující charakteristické i tajemné postavy jeruzalémské ulice a jejich všední i neobvyklé příběhy. Kultivovaným jazykem a se smyslem pro genia loci líčí autor neopakovatelnou atmosféru místa, které se stalo posvátným pro miliony lidí různých ras, kultur i víry. Druhou část knihy tvoří povídkový soubor Kafka v Jeruzalémě z roku 1996. Společným jmenovatelem je neskrývané okouzlení historií a barvitostí města, v němž autor žije už dlouhou řadu let. Vydání 2.
Spisy Viktora Fischla. V knize, která vychází česky poprvé, vypráví Viktor Fischl příběhy osob, které svedly dohromady jejich rozmanité osudy za druhé světové války. Pod střechou žlutého londýnského domu žijí až do chvíle, kdy jej rozmetá letecká puma, brněnský rodák židovského původu, kterého omylem ponechané rakouské občanství málem stálo život, bulharský básník, polský pár, jejichž syn slouží v ponorce, holandský houslista, litevská hraběnka a další. Osou příběhu je však milostný vztah vypravěče, Čecha pracujícího v Londýně jako novinář, k majitelce domu Gwen.
Spisy Viktora Fischla. Poprvé vydáná kniha Viktora Fischla s názvem Obžalovací spis obsahuje pět povídek Obžalovací spis, Státní pohřeb, Past, Slepýš a Samota soudružky Prokopové, odehrávajících se na počátku padesátých let. Všech pět příběhů úzce souvisí s politickými procesy či pronásledováním ze strany Státní bezpečnosti a dokazuje nezlomnost přesvědčení i nemilosrdnost osudu v případě lidí, kteří se domnívali, že jsou před ním ukryti za štítem moci.
