Stéphane Mallarmé Ordine dei libri (cronologico)

Die Revolution der poetischen Sprache wird durch den Namen Mallarmé verkörpert, der die Verskunst reflexiv und abstrakt prägte. Mit ihm begann die Herrschaft der Kunst, die den individuellen, autonomen Menschen hervorhebt, losgelöst von vorgegebenen Systemen. In der deutschsprachigen Lyrik des 20. Jahrhunderts fand dieses moderne dichterische Werk breite und kontroverse Rezeption. Aus über 3300 überlieferten Briefen Mallarmés sind rund 200 in dieser ersten deutschsprachigen Edition seiner Korrespondenz enthalten. Diese Briefe diskutieren literarische Fragen und führen oft zu Abhandlungen über mögliche Dichtkunst. Sie zeigen ein Leben, das sowohl in seinem Werk als auch in seinem Alltag verwoben ist. Missverständnisse und Anpassungen eines im 20. Jahrhundert entstandenen „deutschen“ Mallarmé werden hier sichtbar. Seine vermeintlich weltabgewandte Poetik wird in einem neuen Licht betrachtet. Der Dichter wird ebenso hörbar wie der gesellige Zeitgenosse, der Mensch, der er war – eine faszinierende Chronik über ein halbes Jahrhundert voller Kreativität, alltäglicher Sorgen, Ambivalenzen und Leidenschaften. Ein dokumentiertes Leben, das die Kunst nicht weniger nachahmt als das Leben selbst.

Žánr básní v próze, pohybující se v krajně kultivované podobě na pomezí poezie, esejů, maxim i starých rytin, se u nás příliš nepěstoval. Pro připomínku mohou padnout jména Víta Obrtela nebo Jana Vladislava a před nimi – jak jinak – Jaroslava Vrchlického. Jejich domovem je Francie. Antologie Plameny v zrcadle sleduje jejich proměny od Baudelaira přes Rimbauda, Mallarméa a Prousta až k Jacobovi a Reverdymu. Mají být „klenotem“ a „líbezným šerosvitem života“, zároveň však dovedou s radioaktivní intenzitou vyjadřovat vnitřní či vnější životní zážitek či zachytit výmluvný střípek krvavě vážné životní epizody. V literatuře reprezentují v čiré podobě řád a tvar.

Náš výbor Ve věštné běli (31 básní) se omezuje jen na básníkovu lyriku. Usiluje o nalezení průniku nejživotnější části Mallarméova básnického odkazu a šťastných překladatelských řešení. A co víc: obraz básníka tak skoupého na slovo o sobě, chce zahlédnout v zrcadlové síni výroků jeho významných předchůdců, současníků i potomků. Knihu doprovází 31 celostránkových reprodukcí děl impresionistů, Mallarméových současníků (ilustrace Edgar Degas, Albert Dubois-Pillet, Henri Fantin-Latour, Édouard Manet, Claude Monet, Odilon Redon, Auguste Renoir, Alfred Sisley, Félix Vallotton, James Abbott McNeill Whistler), a je vybavena rozsáhlým esejem básníka Vladimíra Janovice, doslovem univerzitní profesorky Jany Nechutové a ediční poznámkou Vladimíra Janovice.

Slavný a pro nejmladší české básníky po první světové válce objevitelský význam mající překlad plejády francouzských básníků od Ch. Baudelaira přes generaci „prokletých" až k vrcholům symbolismu. Doslov napsal Vítězslav Nezval, k vydání připravil, ediční poznámku a vysvětlivky sestavil dr. Miroslav Halík. Jedenácté vydání.

Mallarmé ist der Wegbereiter der modernen Dichtung. Zeitlebens galt sein Streben der ›poésie pure‹; in seinen Gedichten spielt der Klang eine ganz wesentliche Rolle, ebenso der Rhythmus und das Satzbild. Entsprechend schwer sind sie zu verstehen, zu interpretieren und zu übersetzen. Der Band enthält alle Gedichte, die Mallarmé für eine Ausgabe selbst ausgewählt und geordnet hat, außerdem die für seine dichterische Entwicklung entscheidende Ouverture ancienne.

Výbor z poezie největšího francouzského symbolisty Stephana Mallarméa Souhlas noci, rozšířený o nové překlady několika básní v próze, vychází s původní studií Jana Tomeše, jež se nesměla objevit v prvním vydání.

Výbor z poezie největšího francouzského symbolisty Stephana Mallarméa Souhlas noci, rozšířený o nové překlady několika básní v próze, vychází s původní studií Jana Tomeše, jež se nesměla objevit v prvním vydání.

Soubor Mallarmého veršů sestavený Jiřím Pecharem.

¿Existe una necesidad interna de la literatura? ¿Se diferencian los grandes libros de los demás porque debían ser escritos? En sus ensayos sobre Franz Kafka, Samuel Beckett, Paul Celan, Knut Hamsun y otros grandes autores del siglo XX, Paul Auster explora las condiciones existenciales de la escritura. Sus estudios revelan por qué se le considera el más europeo de los importantes escritores estadounidenses. En cuatro entrevistas detalladas, también ofrece información sobre su propia obra y habla de la necesidad de difuminar la frontera entre escribir y vivir.

Ce volume contient:Poëmes d'enfance et de jeunesse - Poésies - Vers de circonstance - Les Poëmes d'Edgar Poe - Proses de jeunesse - Poèmes en prose - Crayonné au théâtre - Variations sur un sujet - Un Coup de dés - Quelques médaillons et portraits en pied - Richard Wagner - Préface à «Wathek» - Le «Ten o'clock» de M. Whistler - Contes indiens - La Musique et les Lettres - Proses diverses - Les Mots anglais - Thèmes anglais - Les Dieux antiques - L'Étoile des fées.

První svazek přináší čtyři překladatelská díla základního významu z prvního období básníkovy translační činnosti z let 1927–1931: výbor z Poea, úplný překlad tehdy známého básnického odkazu Rimbaudova a Mallarméova a část Baudelairových Květů zla. Překlady těchto čtyř básníků vznikaly z nespokojenosti s dosavadní podobou těchto básníků v češtině a z přání dát českému čtenáři odkaz průkopníků moderní poezie v moderním básnickém znění. Svazek edičně připravili a ediční poznámku napsali Milan Blahynka (Poe, Mallarmé, Baudelaire) a Václav Kubín (Rimbaud).

Výbor z poezie francouzského básníka symbolisty obsahuje v první části verše, jak je shromáždil autor, a ve druhé části verše vydané před r. 1899, ale autorem do výboru nezařazené, a verše poprvé uveřejněné až po básníkově smrti, přičemž v této části jsou i básně v próze a ucelená skupina dopisů Paulu Verlainovi.

La poesia di Rimbaud raggiunge vertici di straordinaria bellezza. Il poeta, di volta in volta definito malato, criminale, maledetto, si rivela in questi versi un grande “veggente” che trae dal profondo la propria voce, attraverso un programmatico “sregolamento” di tutti i sensi e la trascrive in un linguaggio dai significati stravolti. Riversa così nella scrittura una carica aggressiva che spezza lo schema metrico e sconvolge la lingua nobile della migliore tradizione letteraria, contaminandola con il lessico delle bettole per scandalizzare il lettore “borghese”. Prende corpo così la figura di un ribelle incantatore, insofferente a ogni legame, che gioca in ogni strofa gli effetti del proprio disgusto, con tale intensità da decomporre nell’esorcismo verbale l’intera sua dimensione umana e poetica.

Překlady veršů a próz Mallarméových vznikly v letech 1898-1918 prací Em. Lešehrada.