Písně Viviany
- 125pagine
- 5 ore di lettura
Soubor milostných veršů, které jsou inspirovány silným citovým vztahem klasika českého písemnictví k Justýně Vondroušové.







Soubor milostných veršů, které jsou inspirovány silným citovým vztahem klasika českého písemnictví k Justýně Vondroušové.
Korespondence Jaroslava Vrchlického s Justýnou Vondroušovou z let 1904–1908 rozkrývá inspirační zázemí Vrchlického vrcholné tvůrčí etapy. Oba protagonisté si pro korespondenci vybrali jména z artušovské legendy – on je kouzelníkem Merlinem, ona je čarodějkou Vivianou. Milostný zážeh a cit zároveň obdařil korespondenci takovým množstvím neznámých básní, že se editor rozhodl vedle korespondence sestavit z nich novou sbírku s názvem Písně Viviany. Korespondence pak nastiňuje nejen představu o organizaci vzájemných schůzek (s občas pikantními detaily), ale obsahuje také pozoruhodný reflexivní deník.. Jinde čtenář nahlíží básníkovi pod ruku při tvorbě jeho jediného románu Loutky nebo při vzniku her a může sledovat jejich další postup na scénu – konkrétně Godivu, kterou bylo otevřeno Vinohradské divadlo, nebo debakl Trilogie o Simsonovi.
Dílo E. A. Poea je známé především díky detektivním až hororovým povídkám. Poe však vydal také několik skvělých sbírek básní, z nichž největšího ohlasu se dostalo Havranovi. Tento výběr z Poeovy poezie je rozdělený do tří částí podle období jejich vzniku. Převažuje v nich lyrika, častý je motiv protikladu života a smrti. V nejrozsáhlejší básni Al-Aaraf se autor pokouší vyjádřit ideál krásy a estetiky. Dílo přeložili Josef Hiršal a Zdeněk Hron, báseň Havran je uvedena v původním překladu Jaroslava Vrchlického.
Podtitul: Vzpomínky ze života dvou bratří. Vzpomínky Bedřicha Frídy na svého bratra Jaroslava Vrchlického.
Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky, a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím podáním českých národních legend, doplňuje cyklus historických obrazů Zlomky epopeje (1886). Edičně připravil a komentoval Václav Vaněk.
Jaroslav Vrchlický! Jméno tohoto čítankového básníka zná dnes každý, jeho básně nečte téměř nikdo. V jakés takés obecné známosti přetrvává několik jímavých či dětinsky přisprostlých veršovánek (Za trochu lásky šel bych světa kraj, Balada o hovně, Rytíř Smil), které nepatří právě k vrcholům české poezie. Wernischův výbor KABINET MISTRA VRCHLICKÉHO je naplněn skvosty, jejichž kvalita je evidentní. Řečeno decentně: Kdo si zde nenajde nic, co by jej zaujalo a k čemu by se rád vracel, ten je amúzický špalek!
In seventeenth-century France, young D'Artagnan initially quarrels with, then befriends, three musketeers and joins them in trying to outwit the enemies of the king and queen.
Obras más detacadas del autor.
Cento canti di altissima poesia: la Divina Commedia è considerata il primo testo della letteratura italiana. L'opera immortale del nostro sommo poeta è qui presentata in un'edizione che riproduce il testo critico secondo l'ultima vulgata stabilita da Giorgio Petrocchi. Il primo a definire "Divina" la Commedia di Dante fu Boccaccio; il titolo Divina Commedia risulta per la prima volta in una edizione del 1555. Il senso del viaggio dantesco nell'oltretomba può essere rintracciato nella discussa Epistola a Cangrande della Scala - al quale l'autore dedica il Paradiso: Dante spiega di aver voluto mostrare agli uomini che l'unico modo per elevarsi dalla loro condizione di peccatori e per conquistare verità e salvezza è affidarsi al retto uso della ragione. Un viaggio allegorico attraverso cui il poeta, e con lui l'umanità tutta, riesce ad abbandonare "la selva oscura" della propria miseria per rendersi degno di attingere al divino. -- 4ème de couverture
Proslulá báseň Jaroslava Vrchlického, vycházející s ilustracemi a v grafické úpravě talentovaného židovského výtvarníka Martina Welse, jenž v devatenácti letech zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Kniha vychází v roce 100. výročí úmrtí Jaroslava Vrchlického.