Eliška Hornátová Libri

Druhá a třetí část první knihy Asijské ságy, která se odehrává v Japonsku 17. století. Clavell se opírá o skutečnou historii anglického mořeplavce. Velmi obsáhlý román Jamese Clavella popisuje Japonsko očima cizince – lodivoda Blackthorna, který ztroskotá u japonských břehů. Celý příběh je jazykově velmi bohatý a popisuje Blackthornův niterný přerod a pochopení japonské mentality. Pod okolními vlivy se začíná měnit jeho postoj k věcem jako je smrt, láska a sex. Díky tomu, že mu je propůjčen vysoký titul (hatamoto), se domnívá, že se mu někdy podaří vrátit se do rodné země zpět k rodině. Jeho plány už ale jednou ztroskotaly… Jeho snahy o návrat však ničí politické a mocenské pozadí, kterého se stal součástí. Z anglického originálu Shōgun (Atheneum, New York, 1975) přeložili Eliška Hornátová (kapitoly 30 - 39) a Štěpán Jindra. 1. vydání.

Partito alla volta dell'Oriente per il monopolio olandese del commercio con Cina e Giappone, John Blackthorne, comandante dell'Erasmus, si ritrova costretto da una tremenda tempesta al naufragio in un villaggio di pescatori nel Giappone feudale del XV secolo. In un mondo sconosciuto e lontano, Blackthorne deve trovare il modo di sopravvivere. Grazie al suo coraggio, che lo condurrà sulla via dei samurai, con il soprannome di Anjin (il navigatore) diventerà il fido aiutante dello Shōgun e nella sua ascesa al potere conoscerà l'amore impossibile per la bella e ambigua Mariko. Sullo sfondo di una civiltà raffinata, violenta e sottoposta a una rigida divisione in caste, un romanzo avvincente fatto di avventure, intrighi, amore, filosofia orientale e storia, che tra massime zen e battaglie cruente alterna fino all'ultima pagina poesia e tensione narrativa.

Výběr z kanadské prózy o nových usedlících. Moodieová S. - Život v buši, Haliburton T. CH. - Hodinář, Traillová C.P. - V kanadském zálesí

In a novel of extraordinary richness the whole sweep of British civilisation unfolds through the story of one place, Salisbury, from beyond recorded time to the present day. The landscape - as old as time itself - shapes the destinies of the five families

Withdrawn, uneducated and unloved, Frederick collects butterflies and takes photographs. A lottery win enables him to capture art student Miranda and keep her in the cellar of the Sussex house he has bought with the windfall.

Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy. Právem se Emilie zmocní pocit, jako by se na ni neštěstí hrnulo ze všech stran, a pod tlakem otřesů, kterým je vystavena na Udolfu, dostoupí její nervozita vrcholu: „To, co nyní prožívala, připadalo jí jako nějaký zlý sen či hrůzostrašný příběh, v jakých si někdy libovala nespoutaná fantazie básníků: přemýšlela-li o tom, co se už stalo, probouzelo to v ní samou lítost, snažila-li se předvídat, co bude, jímala ji hrůza.“

První román angloirské spisovatelky, vytěžený ze světa londýnské umělecké bohémy. Hrdinou je londýnský intelektuál a bohém, flink s dobrým srdcem a zdravým lidským jádrem. Jeho život je nepřetržitým řetězem divokých dobrodružství a fraškovitých situací. V jejich průběhu zápasí hrdina se světem i sám se sebou o své místo v životě i ve společnosti a vyprošťuje se „zpod sítě“ klamných iluzí a lákavých nástrah. Autorka zde spojuje v jednolitý literární útvar humor s opravdovostí, fantastičnost s reálností.

Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy. Bledá úzkostí a hrůzou čekala, až Barnardine upraví pochodeň, a jak opět sklouzla pohledem na vykopaný hrob, nedalo jí, aby se nezeptala, pro koho je připravený. Klíčník zdvihl zrak od světla a zahleděl se jí beze slova do tváře. Emílie tiše opakovala svou otázku. Ale Bernardine jen zatřepal pochodní a znovu vykročil.