A story of Gita Lauschmanova, who as a young girl in 1945 leaves a concentration camp as an orphan to face the stunning realisation that there is in fact nowhere to return, and that the oppression and savagery of the holocaust are far from over. For Gita, living is no longer a question of right or wrong. It is purely a question of survival.
A suite of exhibitions addresses far-right politics today Within the framework of four exhibitions, Guerrilla of Enlightenmentcritically examines aspects of retrograde politics today, including anti-feminism and racism. The 50 artistic contributions draw attention to counterstrategies and communicate values of solidarity, codetermination, justice and diversity.
Kniha o Petru Léblovi (1965–1999), na které autorka pracovala několik let, je pokusem o svébytnou monografii divadelního režiséra, scénografa, herce, někdejšího uměleckého šéfa Divadla Na zábradlí. Současně je však pokusem o zmapování života jednoho nešťastného mladého muže a doby, v níž žil. Kniha je tak nejen příběhem Léblovy divadelní práce: zachycuje proměny dobového vnímání divadla a umění v širším kontextu, ale je také kronikou přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Doby, která Lébla katapultovala na výsluní. Denemarková si však klade i otázku, zda nešlo jen o „nafouklou bublinu“, která se objevila po pustých a ideologicky nekompromisně utvářených letech, či zda cosi podstatného z Léblova kontroverzního způsobu práce přetrvalo dodnes. Nevyhýbá se ani extrémní tezi, zda Léblova výrazná a nepolapitelná „image“ nebyla „pozoruhodnější“ než dílo samo.
Kniha podrobně seznamuje s dílem našeho předního filmového a divadelního režiséra. Příloha knihy pak obsahuje chronologický soupis díla, úvahy E. Schorma a ukázku z rukopisných poznámek k filmu Zrcadlení.
Vlak projíždí devatenáctým stoletím a míří k nám. Kdysi nejbohatší člověk na světě John D. Rockefeller objevil sílu ropy a také fakt, že mít moc znamená i právo chtít cokoliv. George Sandová zjistila, že může být nejsvobodnější ženou na světě, kouřit dýmku, milovat a zrazovat muže i ženy. A tvořit. A Božena Němcová? Má jakéhosi manžela, čtyři děti, vlčí hlad a obrovský talent. A kolem národ, který nepomáhá ani neodpouští. A zoufalou potřebu svobody a psaní všemu tomu navzdory. Zásadní a mnohovrstevnatý román Radky Denemarkové konfrontuje v krátkých epizodách životy těchto tří lidí, ne kvůli nim a historii, ale kvůli tématům, která se od té doby v různých podobách stále opakují: svoboda žen, bezohledná moc peněz a neviditelnost chudoby, velikost světa a malost jednoho národa a neporazitelná síla umění!
'I know you'll return'. These are his grandmother's last words to him. Leo has them in his head as he boards the truck at 3am on a freezing mid-January morning in 1945. They keep him company during the long journey to Russia. They keep him alive - through hunger, pain, and despair - during his time in the brutal Soviet labour camps. And, eventually, they bring him back home.
Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně. Do osudu několika rodin odlišných generací z evropských zemí i sociálních vrstev zasáhne tatáž rozhodující věta. Český podnikatel, jeho manželka a dospívající dcera, ruský diplomat, francouzský literát, studentka kaligrafie, kuchař a řada dalších hrdinů. A jejich rodinná traumata, krize středního věku, vyhoření nebo puberta. Poutníci a cestovatelé, kteří odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Něco nenávratně ztrácejí a sami nejsou s to to pochopit. Hledají pevný bod v minulém životě, ale nevědí, na co si vzpomenout. A tak jako v jejich soukromých příbězích dochází k dramatickému zlomu, něco podstatného se láme a mění v osudech nás všech. Starý svět Evropy končí a nikdo netuší, co začíná. A tak jako každá z postav románu zažije mezní situaci jako existenciální a osobní zkušenost, prožíváme „hodinu z olova“ také všichni společně. Lidé se stahují do sebe a začíná éra rezignované apatie, demoralizace, éra šedivé totalitně konzumní každodennosti. Ale stále ještě existuje čin. Jenom je důležité sledovat znamení. Dotisk v r. 2019
Dvojromán současné české dramatičky a prozaičky zachycuje na příbězích členů jedné rodiny neklidnou dobu 20. století ve středoevropském prostředí. Kobold je slovo německého původu, které označuje šotka, v přeneseném významu skřeta či kreaturu. Takovým typem je i Michael Kobold, který miluje a ochraňuje sochy na Karlově mostě i tok, jenž pod ním protéká. Kobold podléhá až chorobné víře v účinky vody, podobně jako mnoho lidí zhoubným ideologiím 20. století. V ději je tato paralela často zdůrazňována, neboť zaslepenost jakéhokoli druhu v sobě nese předpoklady krutě ubližovat i svým nejbližším. Kobold se tak začíná chovat v okamžiku, kdy se ožení s dcerou z významné rodiny a jeho jednání se nezmění ani po narození tří dětí. Postupně začíná vytvářet atmosféru soukromé diktatury, která svou rafinovaností připomíná nejsurovější despocie. Autorčin dvojromán na osudech jedné rodiny představuje různé podoby lásky a nenávisti, násilí a odcizení, neuchopitelnosti lidských vztahů, vnitřně vedených bojů ústících do beznaděje.
Trzy kobiety: Virginia Woolf, Sylvia Plath i… Ivana Trump, nieoczekiwanie spotykają się w zaświatach. Zawieszone między swoim niedawnym życiem a wiecznością, zawzięcie dyskutują, kłócą się, snują wspomnienia i odgrywają rozmaite role – nie przypadkiem głównie męskie! Słowo „rola” ma tu zresztą kluczowe znaczenie, bo życiorysy bohaterek pokazują, jak trudnym zadaniem jest wejście w przydzielony odgórnie kostium: kobiety, matki, żony, pani domu czy po prostu efektownej błyskotki. „Wady snu” to komiczno-tragiczne studium odwiecznego konfliktu między życiem a literaturą, między własnym „ja” a etykietkami przylepianymi przez innych, wreszcie między marzeniem o wolności, jaką daje twórczość, a kieratem codziennych obowiązków. Sztuka Radki Denemarkovej, z sukcesem wystawiana w praskim teatrze „Na zábradlí”, zaskakuje w każdej scenie lekko surrealną atmosferą, subtelnymi nawiązaniami do literatury i współczesnej pop-kultury oraz niebanalnym poczuciem humoru.