Italský básník a prozaik, jehož dílo charakterizuje kombinace drobnokresebného realismu a grotesky, vypráví v psychologizujícím románě o osudech dvou florentských staropanenských sester, jejichž poklidnou existenci rozvrátí láska k okouzlujícímu synovci. Vrcholné dílo autorovy tvorby přináší objektivní pohled na třídní strukturu italské buržoazní společnosti.
Un ragazzo sale su di un albero, si arrampica tra i rami, passa da una pianta all'altra, decide che non scenderà più. L'Autore di questo libro non ha fatto che sviluppare questa semplice immagine e portarla alle estreme conseguenze: il protagonista trascorre l'intera vita sugli alberi, una vita tutt'altro che monotona, anzi: piena d'avventure, e tutt'altro che eremita, però sempre mantenendo tra sé e i suoi simili questa minima ma invalicabile distanza. Ne è nato un libro ... che sfugge a ogni definizione precisa, così come il protagonista salta da un ramo di leccio a quello d'un carrubo e resta più inafferrabile d'un animale selvatico. Il vero modo d'accostarci a questo libro è quindi quello di considerarlo una specie di Alice nel Paese delle meraviglie o di Peter Pan o di Barone di Munchhausen, cioè di riconoscerne la filiazione da quei classici dell'umorismo poetico e fantastico. - Italo Calvino
Básně milostné renesanční. Vydáno v edici Skvosty italské literatury.
Svazek obsahuje dva romány (Egyptská rada, 1963; Todo modo, 1974), v nichž autor analyzuje společnost rodné Sicílie. První, zpracovávající autentickou historii z konce 18. století, se rozvíjí kolem bezcenného arabského kodexu, vydávaného za sbírku důležitých listin z normanské doby. Druhý román, tentokrát odehrávající se v současnosti, vypráví o podivných duchovních cvičeních kněze-kapitalisty.
Kniha obsahuje sto malých románových epopejí, jak praví podtitul. Lze v nich nalézt velmi široký repertoár Manganelliho paradoxních tezí: schůzka, na kterou nikdo nepřijde; vrah, který nikoho nezabil; rytíř, kterého svět nenávidí, protože ho zbavil draka; výjimečně zdravé místo, kam chodí lidé houfně umírat atd. Manganelliho kniha je jedno velké oxymóron, vyjadřující s trpkou ironií pocit absurdity současné buržoazní společnosti, v níž není místo pro vzájemné poznání člověka člověkem a která dokonce odnímá člověku i schopnost, aby pochopil sám sebe a svou vlastní minulost.
Prvotina Krejčí na hlavní ulici je obrazem nelehkého údělu autorovy rodiny, zároveň však symbolem života všech chudých řemeslníků a rolníků na Sicílii. Vyprávění chudého krejčího, jehož inspirací byl autorův otec, se stává oslavou prostých lidí, jejich důvěrného spojení s přírodou a s kořeny života. Novela Kamenitá řeka zachycuje události roku 1943, kdy se na Sicílii vylodí spojenecká vojska a fašistické sily ustupují do defenzivy. V centru příběhu stojí parta venkovských kluků, z jejichž perspektivy se tyto historické události mění v sérii dobrodružných her, připomínajících středověké hrdinské činy. Obě novely spojuje výrazná autorova poetika, čerpající z lidového bájesloví a vytvářející barvitě plastický obraz sicilského venkova.