Bulat Okudzhava fu un poeta, prosatore e sceneggiatore sovietico e russo, rinomato principalmente come cantautore. Fu una figura di spicco nel genere della canzone d'autore negli anni '50-'80. Le sue opere, spesso intrise di profondi temi filosofici e introspettivi, erano caratterizzate da una poesia lirica e una melodia malinconica. Attraverso le sue canzoni e la sua prosa, Okudzhava esplorò le complessità dell'esistenza umana, la ricerca di significato e le scelte morali in tempi difficili. La sua scrittura risuonò con molti ascoltatori per la sua sincerità e umanità.
The collection features 19 poems and songs by Bulat Okudzhava, a celebrated Russian bard, alongside 9 autobiographical sketches. Presented in a bilingual format, it offers English and Russian texts on facing pages, allowing readers to appreciate both the lyrical beauty and personal insights of Okudzhava's work. This format enhances accessibility for those interested in Russian literature and culture.
Vzpomínková próza Bulata Šavloviče Okudžavy (narozen 1924) zachycuje období autorova dětství, dvacátá a třicátá léta, prožitá střídavě v Moskvě, na Urale a v rodném kraji jeho rodičů. Na osudech početných chlapcových příbuzných - tet, strýců, babiček, dědečků, ale především otce a matky - je sugestivně vylíčena atmosféra vzmáhajícího se ruského bolševismu a následné trpké prozření a rozčarování. Okudžava se stává bezděčným účastníkem těchto politických bojů, majících pro mnohé členy rozvětvené rodiny tragické důsledky, a po šedesáti letech se pokouší se svou zkušeností vyrovnat autobiografickou prózou.
Bulat Šalvovič, (1924 – 1997) ruský básník, prozaik, hudebník (šansoniér) arménského a abchazského původu. Představitel moderní ruské písňové lyriky. Rozsáhlý historický román kreslí v podobě fiktivních zápisků carského důstojníka obraz ruské společnosti v druhé polovině 19. stol.
Básně tohoto výboru jsou přeloženy ze sbírek Ostrova (1959), Vesjolyj barabanščik (1964), Mart velikodušnyj (1967) a Arbat, moj Arbat (1976). Několik písní bylo přeloženo podle gramofonových nahrávek firmy Melodija. Poslední báseň výboru je z almanachu Děň poezii (1979) a v době vzniku výboru byla poslední otištěnou autorovou básní. (podle ediční poznámky Petra Kovaříka)
Ján Štrasser vybral a preložil jeho najznámejšie piesne a básne. Pre čitateľov, ktorí ovládajú ruský jazyk, je každý preklad sprevádzaný originálom. Básne dopĺňajú textové štúdie Jiřího Vondráka (priateľa Bulata Okudžavu), Valerija Kupku a úvod Jána Štrassera. V knihe nájdete fotografie Jiřího Vondráka.
Román známeho ruského básnika, známeho aj ako autora a interpreta originálnych šansónov a balád. Pozostáva zo štyroch častí, každá má iného rozprávača a iný uhol pohľadu. Prvú časť tvoria zápisky generála Opočinina, ktorý sa chystá usporiadať slávnostný obed na Bonapartovu počesťa pritom spáchať naňho atentát. V druhej časti francúzska speváčka Louisa žijúca v Petrohrade a Moskve vyrozpráva okrem svojich ľúbostných historiek aj trpké spomienky na neslávny odchod z Ruska. O láske oddanej i o láske neláskavej na pozadí búrlivých udalostí sa dozvedáme z rozprávania mladej statkárky Varvary...
Románová groteska zpracovává historicky doloženou událost ze života L.N. Tolstého v r. 1862, jež do životopisných knih o něm vešla pod jménem "případ Šipov", příběh carského tajného agenta, který měl spisovatele vjeho jasnopoljanském domě hlídat, který však peníze propil, do Jasné Poljany nedojel a o spisovateli podával fingovaná hlášení. Román je montáží autorského vyprávění a groteskně působících policejních dokumentů.
Действие романа происходит в 1826 году, сразу после восстания декабристов. Иван Авросимов, совершенно не искушенный в политике и общественных отношениях человек, оказывается вовлеченным в круг лиц и событий, связанных с восстанием и его последствиями. Егоглазами видим мы кипение страстей и проявление характеров в извечной российской проблеме: власть - оппозиция - обыватель.
