Jiří Stromšík Libri

Povídky F. Kafky. Manželský pár a jiné texty z pozůstalosti.

Výbor z aforismů, úvah a esejů Eliase Canettiho.

Druhý svazek edice Dílo Franze Kafky přináší povídku Popis jednoho zápasu a jiné texty z pozůstalosti.

"Letteratura europea e Medio Evo latino" è un'opera importante per l'analisi della letteratura del nostro continente, della cultura della "Crisi", e per la stessa idea di Europa. Per fronteggiare la "Crisi", secondo Curtius, occorre una concezione dell'Europa non "geografica" ma "storica", estesa dal Mediterraneo all'estremo Nord, e una periodizzazione di "lunga durata", capace di attraversare l'intera letteratura occidentale, dai Greci al Novecento. Mediante percorsi tematici e trasversali Curtius scompone e ricompone il sistema letterario occidentale per riconoscerne, e "salvarne", la tradizione, offrendo nel contempo gli strumenti per una radiografia microstrutturale dei meccanismi compositivi e fruitivi del testo letterario.

Der unmögliche Kampf eines im ständigen Selbstgespräch befindlichen Tieres, seinen ausufernden Erdbau zu perfektionieren. Wie umgehen mit der eigenen Paranoia, wenn absolute Sicherheit nur eine Chimäre sein kann? "Der Räuber kann sehr leicht mein Opfer werden und ein süß schmeckendes. Aber ich werde alt, es gibt viele, die kräftiger sind als ich und meiner Gegner gibt es unzählige, es könnte geschehen, daß ich vor einem Feinde fliehe und dem anderen in die Fänge laufe. Ach, was könnte nicht alles geschehen! aus: Der Bau - Gröls-Verlag (Edition Werke der Weltliteratur)

Elias Canetti, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1981), se narodil v roce 1905 v rodině sefardských Židů v bulharském Ruse. Po přesunu do Manchesteru a Vídně strávil část života ve Švýcarsku a Německu. V roce 1929 získal doktorát z chemie na vídeňské univerzitě, ale jeho vášeň zůstala v literatuře. V roce 1938 uprchl před anšlusem do Paříže a následně do Velké Británie, kde žil až do své smrti v Curychu v roce 1994. Canetti, považovaný za jednoho z posledních představitelů klasické humanistické vzdělanosti, spojoval kulturu a humanitu; jeho román Zaslepení (1935) varoval před fašismem. Hlasy Marrákeše, literární výtěžek z cesty do Maroka v roce 1954, byly zapsány po návratu a publikovány až v roce 1967. Druhá část, Svědomí slov, obsahuje eseje z let 1936–1976 o osobnostech jako Hermann Broch, Karel Kraus, Georg Büchner a Tolstoj. Nejrozsáhlejší text, Druhý proces. Kafkovy dopisy Felici (1969), není součástí této edice, neboť byl nedávno vydán samostatně. Hlasů Marrákeše vychází poprvé v češtině, zatímco Svědomí slov je k dispozici v novém překladu Jiřího Stromšíka, který se dlouhodobě věnuje zpřístupňování Canettiho díla českým čtenářům.

This is the third part of Canetti's autobiography and features the author still in his twenties. Canetti depicts the intellectual life of the leading bars and cafes of Vienna and creates portraits of many of the leading figures of his day including Herman Broch, Robert Musil and Alma Mahler.

Da una parte un grande studioso, Kien, che disprezza i professori, ritiene superflui i contatti con il mondo e ama in fondo una cosa sola: i libri. Dall'altra la sua governante, Therese, che raccoglie in sé le più raffinate essenze della meschinità umana. Il romanzo racconta l'incrociarsi di queste due remote traiettorie e ciò che ne consegue: la minuziosa, feroce vendetta della vita su Kien, che aveva voluto eluderla con la stessa accuratezza con cui analizzava un testo antico. Die Blendung, letteralmente L'accecamento, tradotto in italiano e altre lingue come Auto da fé (titolo voluto dallo stesso Canetti), è il primo libro di Canetti e il suo unico romanzo. L'opera venne bandita dai nazisti e, nonostante l'apprezzamento di Thomas Mann e di Hermann Broch, non ricevette grande attenzione fino a quando non venne ripubblicato negli anni sessanta.

Nelle sue memorie Canetti scriverà, a proposito della massa: «È un enigma che mi ha perseguitato per tutta la parte migliore della mia vita e, seppure sono arrivato a qualcosa, l'enigma nondimeno è restato tale». Il «qualcosa» a cui qui si allude è Massa e potere: la sua lunghissima genesi – apparve dopo trentotto anni di elaborazione – fa capire quale immensa energia, concentrazione, furia si sia depositata nelle pagine di questo libro. Un libro che è un vasto mito costellato di tanti altri miti – spesso dissepolti con passione da libri dimenticati nell'oscurità delle biblioteche –, dove Canetti, con l'asciuttezza vibrante di un annalista cinese, riesce a saldare in un tutto l'immane storia che vive in ciascuno di noi, iscritta nei nostri gesti elementari.

La lingua si configura come un elemento centrale dell'identità culturale e antropologica, ma anche come una conquista emotiva, nel primo volume dell'autobiografia di Elias Canetti. Cresciuto in una famiglia ebraica sefardita di origini spagnole in Bulgaria, il giovane Canetti vive in un contesto linguistico complesso: i genitori parlano spagnolo a casa, ma adottano il tedesco per l'intimità, mentre a scuola si insegna bulgaro. Il tedesco, inizialmente ignoto, diventa un legame doloroso con il destino, insegnato con amore dalla madre dopo la prematura scomparsa del padre. Questa lingua, simbolo d'amore, accompagnerà Canetti in tutta la sua scrittura. La narrazione è una toccante rievocazione dell'infanzia e dell'adolescenza, segnate dalla perdita del padre e dalla discreta presenza materna, che instilla l'amore per la letteratura. Si raccontano anche gli spostamenti in Europa di una famiglia inquieta, dalla natia Rustschuk all'Inghilterra, da Vienna a Zurigo, dove Elias vive "gli unici anni di perfetta felicità", ma il libro si chiude con l'amara premonizione di un ulteriore spostamento. È la storia di una giovinezza complessa, che coinvolge chiunque abbia una sensibilità aperta e un rapporto autentico con il mondo.

La realtà tumultuosa e febbrile degli anni Venti, fra la Vienna di Kraus e la Berlino di Brecht — un periodo in cui «ciò che si abbatteva sugli uomini era più che un grande disordine, erano come tante esplosioni quotidiane». L’educazione sentimentale e intellettuale di uno scrittore che ha sempre voluto e saputo «tenere unito ciò che si frantumava in mille schegge». Il frutto del fuoco apparve per la prima volta nel 1980.

Steppenwolf is a poetical self-portrait of a man who felt himself to be half-human and half-wolf. This Faust-like and magical story is evidence of Hesse's searching philosophy and extraordinary sense of humanity as he tells of the humanization of a middle-aged misanthrope. Yet this novel can also be seen as a plea for rigorous self-examination and an indictment of the intellectual hypocrisy of the period. As Hesse himself remarked, "Of all my books Steppenwolf is the one that was more often and more violently misunderstood than any other".

Il libro mostra, al di là del cliché turistico di Praga, «città d'oro», tutta l'arcana sostanza, le ambiguità, il tenebrismo, il torpore, il fascino nascosto della città boema. Il capolavoro di un saggista profondamente innamorato della sua materia, ma anche struggentemente poeta in proprio. Praga narrata non solo nei suoi splendori, ma anche nelle sue ombre non meno fascinose: quelle del Quartiere ebraico, del Golem, delle taverne, degli stranieri che vi abitarono, della letteratura tedesca che vi fiorí, di Hasek e di Kafka, di Apollinaire, di Meyrink e dei dadaisti boemi.

Description of a Struggle is a three-part story written by Franz Kafka between 1903 and 1907. It constitutes his oldest surviving work and was only published after his death. The first and third sections describe Prague society- and night-life from the point of view of the author and his acquaintance. The central section can be viewed as a fantastical dream sequence divided into several sub-sections. Kafka wrote two versions of this story.

En 1947, recien terminada la Segunda Guerra Mundial, escritores de las dos Alemanias se reunen en Telgte para reflexionar sobre la funcion del escritor en un pais dividido y con un idioma que ha perdido su naturaleza, impregnado de violencia tras varios lustros de nazismo. El proyecto tiene antecedentes. Trescientos anos antes, tras la Guerra de los Treinta Anos, Alemania es un pais devastado y dividido, con un idioma indefinido aun y avasallado por la influencia de los invasores. Encuentro en Telgte es una parabola directa. No intelectual, sin embargo, Gunter Grass logra un fresco vital, barroco, popular, con la rotundidad de un cuadro de Brueghel y la precision linguistica de Cervantes.

Jedna z nejznámějších novel německé literatury předminulého století, jež proslavila svého autora téměř v celém světě. Chamisso v ní líčí osudy muže, jenž prodal ďáblovi za zlato vlastní stín a vyřadil se tak navždy z lidské společnosti. Je nucen bloudit osaměle v pološeru, střežit se světla i slunce a pokaždé, když se chce připojit k lidem, setká se s někým, kdo mu jeho neštěstí připomene. Ztratí přátele, lásku i radost a podléhá již téměř smutku opuštěnosti, z něhož mu žoky zlaťáků nemohou pomoci, když si konečně uvědomí, že jeho jedinou záchranou je připoutat se k přírodě.

Dobrodružný příběh z období alžírské osvobozenecké války. Hrdina románu Hitsch Kandrian, švýcarský malíř a grafik z Curychu, si o dovolené na francouzské Riviéře poraní nohu a zůstává sám, bez manželky a syna, v Nice. Potuluje se od baru k baru, nudí se a z nedostatku jiného zaměstnání se zaplétá do milostného dobrodružství. Je červenec 1961, francouzsko-alžírská válka vrcholí. Exkluzivní prostředí světoznámého lázeňského města, plného turistů, lačnících po prázdninových radovánkách v nádherném počasí na břehu Středozemního moře, je tu konfrontováno s tvrdou realitou politických faktů, které osudově zasáhnou i do soukromého života Hitsche Kandriana.

Ve své knize líčí autor především svůj vnitřní vývoj, který z něj formuje spisovatele, počínaje intenzivní četbou a studiem uměleckých obrazů až po mezilidské vztahy a setkání s významnými osobnostmi své doby.

Velká švýcarská firma vyšle douJaponska na půlroční stipendijní pobyt šest svých spolupracovníků, aby na základě svých dojmů napsali příspěvky proujubilejní sborník, jímž má být oslavenoustoulet trvání obchodních styků firmy s Japonskem. Konfrontace šesti Švýcarů se životem vzdálené země tvoří hlavní náplň románu. Každý z nich se totiž svým způsobem pokouší navázat kontakt s cizím prostředím a každý z těchtoupokusů končí neúspěchem - od komickéhounedorozumění až poutragickou krizi. Mezi zážitky ostatních účastníků a zároveň vlastně ústřední motiv celéhourománu tvoří milostný příběh švýcarskéhounovináře a japonské studentky Joko.

Soubor humoresek známého západoněmeckého spisovatele zavádí do pomyslné mazurské vísky Šulákov, podobné našemu Kocourkovu, a na pozadí moderního absurdního humoru rozvíjí úsměvné příběhy těžkopádných, paličatých, a přitom dobrotou srdce vynikajících venkovanů.

Podtitul: soubor statí Nejdůležitější Winckelmannovo dílo, které položilo základy klasické archeologie. Uspoř., z něm. přel. a předml. naps. Jiří Stromšík. 48 s. fot. (některé barev.)

Novela zachycující morální a strukturální rozklad dělnické rodiny v NSR v osmdesátých letech minulého století.

Publikace obsahuje devět vybraných esejů dvou významných osobností německé a české literární vědy a germanistiky, Kurta Krolopa a Jiřího Stromšíka. Oba autoři brilantní esejistickou formou představují zásadní autory německé literární romantiky od jejích počátků (Bonaventura, Novalis) přes Brentana, de le Motte-Fouqué, bratří Grimmů, Kleista a Chamissa až po její pozdní období (Tieck, E.T.A. Hoffmann). Čtenář se takto může seznámit s prací dvou významných osobností česko-německé literární vědy a germanistiky. Zároveň má možnost poprvé nahlédnout v rámci jedné knihy do jednoho z nejdůležitějších období německých literárních dějin. A konečně jednotlivé eseje zprostředkovávají i zásadní historické souvislosti jak v rámci německé kultury daného období tak jeho české recepce.