Pavel Projsa Libri

Pro své okolí je Edmont Dantés úspěšný muž, věrný snoubence Mercedes a oddaný otci. Nenávist, sobectví a chamtivost Dantése zabíjí: vězeň z pevnosti If je ztracen. Touha po svobodě, přátelství s abbé Fariou a bohatství zrodí Monte Crista, symbol romantického ideálu, synonymum pro spravedlnost. Villefort, Danglars, Caderousse v něm poznají démona pomsty. Monte Crista určuje zrada. Monte Cristo znamená sílu a sebevědomí. Monte Cristo je podobenstvím o nekonečné moci peněz. Zosobuje velkolepé dobrodružství života, oslavuje mimořádného jedince. Monte Crista naplňuje očistná láska. Třídílný román Hrabě Monte Cristo je snad i fiktivní autobiografií Alexandra Dumase staršího, v níž skryl autor to, čím a kým chtěl být.

"Alexandre Dumas sfoggia non poche qualità del grande scrittore: e non delle secondarie. In primo luogo una sovrana impudenza; un insieme di complicità e oltraggio nei confronti del lettore; nessun patetismo, neppure quando ricorre a situazioni obiettivamente patetiche. E ancora, il gusto del gioco, della mistificazione; l'onesta carenza morale; una nobile guitteria, che gli detta la mossa esatta per scatenare la consenziente credulità del pubblico." (Giorgio Manganelli) Il romanzo fu pubblicato nel 1844. Edmondo Dantès, marinaio, prigioniero, misteriosamente ricco, mette a soqquadro l'alta società parigina. Imprigionato a Marsiglia nel 1815, il giorno delle nozze, con la falsa accusa di bonapartismo, rimane rinchiuso per 14 anni nel castello di If, vittima della rivalità in amore di Fernando e in affari di Danglars, odiato anche dal magistrato Villefort. Questi i tre nemici su cui, dopo l'evasione, cadrà la terribile vendetta di Dantès. Il romanzo associa, senza la preoccupazione di una trama logica e ragionata, le più incredibili avventure con l'aiuto anche di uno stile agile e incalzante

Pozadí Dědictví tvoří jednak kanceláře ministerstva námořnictví, jednak domov ministerských úředníků Cachelina a jeho zetě Lesabla. Hlavním cílem manželství Lesablových je mít dítě, na jehož zrození je vázáno miliónové dědictví. Postup v úřadě, majetek, peníze a zase peníze určují smysl života těchto počestných pařížských měšťaků, ochotných připustit i nevěru, jen když dopomůže potomku a tím i k dědictví.

The Sin of Abbé Mouret is the fifth novel in Zola's Rougon-Macquart series. It follows Serge Mouret, a young priest, aspiring to perfect purity and sanctity. An illness leaves him with amnesia, and no longer knowing he is a priest, he falls in love with his nurse. Together they roam an Eden-like garden called the 'Paradou'.

Uscito nel 1886, questo celebre e spassosissimo romanzo contiene pagine tra le più indicative, vivaci e psicologicamente approfondite di Guy de Maupassant.

Focusing on accessibility, this publication features a reproduction of a historical work in large print, catering specifically to individuals with impaired vision. Megali, the publishing house behind this initiative, is dedicated to enhancing the reading experience for those who may struggle with standard text sizes.

Set against the backdrop of 19th-century maritime travel, the story follows Andrei Marc aboard the "City of Buffalo," a transatlantic steamer. As he navigates a world filled with adventure, romance, and societal interactions, the novel captures the essence of life on the high seas. Verne's narrative intertwines technological marvels with personal connections, offering unexpected twists and a vivid portrayal of the challenges and enchantments of oceanic exploration. This classic invites readers to experience the allure of the unknown.

Práce porovnává stylizaci dialogu francouzského originálu Maupassantovy povídky L’ Ivrogne (Opilec) z roku 1884 s pěti českými překlady vydanými v období od r. 1902 do r. 1997. Předmětem srovnávací analýzy jsou prostředky mluveného jazyka včetně dialektu, které se výrazně uplatňují v dialozích této povídky a jsou podstatné pro interpretaci Maupassantova textu. Analýze excerpovaného materiálu předchází popis a usouvztažnění mluvenostních variet češtiny a francouzštiny. To je důležitým předpokladem posouzení adekvátnosti překladu mluvenostních prostředků použitých v jednotlivých českých verzích povídky. Práce zohledňuje také vývoj estetických překladatelských norem v českém prostředí a jejich vztah k normě domácí beletrie, přičemž přináší nástin výrazných tendencí českého uměleckého překladu uplatňovaných při převodu prostředků mluvenosti ve sledovaném období. Analýza českých verzí povídky L’ Ivrogne opírající se o dobové jazykové příručky i diachronně zaměřené studie zaznamenává proměny pohledu na mluvenost v kontextu českého literárního překladu. Přináší také zjištění, že stylové charakteristiky textu tohoto klasika francouzské literatury reflektují především překlady z druhé poloviny 20. století.