Pavel Projsa Libri

Pozadí Dědictví tvoří jednak kanceláře ministerstva námořnictví, jednak domov ministerských úředníků Cachelina a jeho zetě Lesabla. Hlavním cílem manželství Lesablových je mít dítě, na jehož zrození je vázáno miliónové dědictví. Postup v úřadě, majetek, peníze a zase peníze určují smysl života těchto počestných pařížských měšťaků, ochotných připustit i nevěru, jen když dopomůže potomku a tím i k dědictví.

The Sin of Abbé Mouret is the fifth novel in Zola's Rougon-Macquart series. It follows Serge Mouret, a young priest, aspiring to perfect purity and sanctity. An illness leaves him with amnesia, and no longer knowing he is a priest, he falls in love with his nurse. Together they roam an Eden-like garden called the 'Paradou'.

"Maupassant besitzt die Gabe, immer natuerlich zu sein. Mit einfachen Worten, ungekuenstelten Saetzen schildert er eindringlich wie nur wenige die Menschen in ihrer ganzen Widerspruechlichkeit, die Gefuehle in allen ihren Abstufungen und Uebergaengen... Es ueberrascht, dass dieser Mann, der so viel frische Luft, so viel sinnliche Helle in die Literatur gebracht hat, krank war und am Ende seines Lebens im Wahnsinn daemmerte. Er war ein grosser Heide mit ueberfeinen Nerven, der das Leben inbruenstig liebte." Jean-Marie Rouart "Maupassant has the skill of always being natural. With simple words and unaffected sentences he describes human beings in all their contradictions, emotion with all its nuances." Jean-Marie Rouart

Set against the backdrop of 19th-century maritime travel, the story follows Andrei Marc aboard the "City of Buffalo," a transatlantic steamer. As he navigates a world filled with adventure, romance, and societal interactions, the novel captures the essence of life on the high seas. Verne's narrative intertwines technological marvels with personal connections, offering unexpected twists and a vivid portrayal of the challenges and enchantments of oceanic exploration. This classic invites readers to experience the allure of the unknown.

Práce porovnává stylizaci dialogu francouzského originálu Maupassantovy povídky L’ Ivrogne (Opilec) z roku 1884 s pěti českými překlady vydanými v období od r. 1902 do r. 1997. Předmětem srovnávací analýzy jsou prostředky mluveného jazyka včetně dialektu, které se výrazně uplatňují v dialozích této povídky a jsou podstatné pro interpretaci Maupassantova textu. Analýze excerpovaného materiálu předchází popis a usouvztažnění mluvenostních variet češtiny a francouzštiny. To je důležitým předpokladem posouzení adekvátnosti překladu mluvenostních prostředků použitých v jednotlivých českých verzích povídky. Práce zohledňuje také vývoj estetických překladatelských norem v českém prostředí a jejich vztah k normě domácí beletrie, přičemž přináší nástin výrazných tendencí českého uměleckého překladu uplatňovaných při převodu prostředků mluvenosti ve sledovaném období. Analýza českých verzí povídky L’ Ivrogne opírající se o dobové jazykové příručky i diachronně zaměřené studie zaznamenává proměny pohledu na mluvenost v kontextu českého literárního překladu. Přináší také zjištění, že stylové charakteristiky textu tohoto klasika francouzské literatury reflektují především překlady z druhé poloviny 20. století.