Autor je básníkem, který tvořil v osamělosti nikoliv lidské, ale duševní a snažil se vnímat, co se děje v jeho okolí. Jeho verše vypovídají o stesku a lidské zradě. Verše jsou psány skvostným básnickým jazykem. Základem výboru je samizdatové vydání veršů autora z r. 1987. Doslov Bedřich Fučík.
„Die intime Vertrautheit des Verfassers mit der byzantinischen und islamischen Welt machen aus dem Buch die klassische Darstellung vom Untergang der östlichen Kaisermetropole. Man spürt aus jeder Seite die leidenschaftliche Diskussion der Vergangenheit und der modernen Forschung um die mit der Eroberung zusammenhängenden Fragen... Was das Buch über den Rang einer vorzüglichen gelehrten Darstellung noch hinaushebt, ist die Form der Mitteilung, die durch ihren Stil wie durch die Art der Gruppierung der Ereignisse und der Charakterisierung der Personen die große Meisterschaft des echten Historiographen zeigt.“ Geschichte in Wissenschaft und Unterricht
Původně březinovsky široký patetický Kostohryzův verš, nesený intonační linií, zde nabyl sevřenější podoby a bohatšího členění, aby se v pozdní sbírce Eumenidy opět rozlil do šíře (tentokrát pod vlivem Hölderlinovým). Příznačné horečnaté vize v ní autor navozoval reálnými situacemi zvláště v motivech vzpomínkových a milostných.
Souborné básnické dílo včetně dosud nepublikovaných, či pouze časopisecky a pod pseudonymem otištěných veršů. Básník, spisovatel, překladatel, intelektuál evropského rozhledu Josef Kostohryz (1907-1987) se narodil v jihočeských Křenovicích, vesničce nedaleko Bernartic. Krajina domova byla jedním z trvalých zdrojů inspirace jeho literární tvorby, kterou významně ovlivnil také pobyt v Itálii, kde v letech 1934 až 1936 studoval a přednášel na Istituto per l´Europa Orientale v Římě. V roce 1951 byl zatčen a pro špionáž a velezradu odsouzen v procesu s tzv. Zelenou internacionálou na doživotí. Podmínečně byl propuštěn 21. 12. 1963 a rehabilitován až v roce 1990.
When the novel Brave New World first appeared in 1932, its shocking analysis of a scientific dictatorship seemed a projection into the remote future. Here, in one of the most important and fascinating books of his career, Aldous Huxley uses his tremendous knowledge of human relations to compare the modern-day world with his prophetic fantasy. He scrutinizes threats to humanity, such as overpopulation, propaganda, and chemical persuasion, and explains why we have found it virtually impossible to avoid them. Brave New World Revisited is a trenchant plea that humankind should educate itself for freedom before it is too late.
Předkládanou knihu tvoří šest povídek, které autor napsal v průběhu čtyřicátých let a nakladatelství Vyšehrad je chtělo pod názvem Osudy vydat v roce 1948. Původní sazba však byla rozmetána. Básník, spisovatel, překladatel, intelektuál evropského rozhledu Josef Kostohryz (1907-1987) se narodil v jihočeských Křenovicích, vesničce nedaleko Bernartic. Krajina domova byla jedním z trvalých zdrojů inspirace jeho literární tvorby, kterou významně ovlivnil také pobyt v Itálii, kde v letech 1934 až 1936 studoval a přednášel na Istituto per l´Europa Orientale v Římě. V roce 1951 byl zatčen a pro špionáž a velezradu odsouzen v procesu s tzv. Zelenou internacionálou na doživotí. Podmínečně byl propuštěn 21. 12. 1963 a rehabilitován až v roce 1990.
Historickým pozadím románu jsou postavy a události Benátské republiky v druhé polovině 18. století. Na pozadí karnevalových slavností a života benátské oligarchie je líčen milostný vztah primadony divadelní společnosti a vysoce postaveného šlechtického úředníka. Tento šlechtic, ješitný a domýšlivý, se stává obětí společenských intrik a nakonec je donucen rezignovat a uprchnout z území benátské republiky. Prostředí rozmařilé společnosti a systém politické perzekuce s rozsáhlou sítí konfidentů je tím zajímavější, že se opírá o skutečné události.
Una notte di maltempo un gruppo di comici girovaghi bussa, chiedendo ospitalità, alla porta dello scalcinato castello dove il giovane barone di Sigognac trascorre miseramente i suoi giorni in triste solitudine... Con questo inizio quasi fiabesco prende il via Le Capitaine Fracasse che Théophile Gautier pubblicò nel 1863 dopo circa trent'anni di incubazione, accorata protesta contro l'impoetica realtà quotidiana e al tempo stesso nostalgica rievocazione dell'acceso clima romantico della sua giovinezza: un capolavoro entrato a pieno diritto nei grandi classici della letteratura francese, che mescola sapientemente grazia e ironia, poesia e avventura, sorretto da una lingua prodigiosa (qui resa al meglio dall'esemplare traduzione di Massimo Bontempelli), sbalorditivamente ricca e suggestiva, plastica e sonora.
