Alain De Benoist Libri

Da diversi decenni Alain de Benoist, attraverso un’inesauribile attività di poligrafo eclettico, scandita dalla pubblicazione di molti libri e articoli sugli argomenti più disparati, conduce una battaglia personale volta in qualche modo a decostruire i termini-chiave del mondo moderno, in vista di un suo superamento radicale. Infatti, per quanto possa sembrare un paradosso, nell’interpretazione del pensatore francese una reale evoluzione dell’esperienza umana dipenderà non solo dall’emancipazione dalle convenzioni e dai pregiudizi del passato, ma dall’emancipazione consapevole dal moderno, inteso come summa di prospettive ormai inadeguate.

Exploring the concept of paganism, Alain de Benoist presents a compelling manifesto that engages with the historical debate between monotheism and polytheism. Drawing from diverse philosophical sources, including Nietzsche and Heidegger, the work delves into ancient philosophy and mythology to construct a unique pagan theology rooted in Indo-European traditions. Rather than simply surveying pre-Christian religions or advocating for modern neo-paganism, it offers a rigorous intellectual framework for understanding paganism's significance in contemporary thought.

Alain de Benoist attributed liberalism and the individualism that stems from it to the idea of making man, a social animal, a being removed from the soil, uprooted from any community and therefore interchangeable. This essay gives Benoist the opportunity to return to this theme by developing a definition of what he calls ‘the ideology of Sameness’. If we reject egalitarianism, should we accept all kinds of inequality? No, because equality is never an absolute. Men can be equal in certain respects — for example, their political membership in a community — and unequal in others. As communal beings, men must necessarily accept such forms of equality. What needs to be fought against, however, is the ‘ideology of Sameness’, which lies at the heart of modernity. This sinister dynamic aims at the complete annihilation of all differences, the neutralisation of the world, and the destruction of communities — all in the name of a purely mathematical vision of equality. This is a pathological distortion of the concept of political equality. Equality is not synonymous with Sameness.

Ernst Jünger, a notable figure of the twentieth century, was not only a soldier and adventurer but also a prolific writer. His significant contributions include the World War I memoir "Storm of Steel," which offers a vivid account of wartime experiences, the influential treatise "The Worker," exploring the intersection of technology and modernity, and the dystopian novel "On the Marble Cliffs," reflecting his complex views on society and existence. Jünger's works delve into profound themes of conflict, identity, and the human condition.

Dr. Sunic examines the principal themes which have concerned the thinkers of the New Right since its inception by Alain de Benoist in 1968, and also discusses the significance of some of the older authors who have been particularly influential on the development of the movement, including Oswald Spengler, Carl Schmitt, and Vilfredo Pareto.

Demokracie představuje problém: problém ve smyslu otázky, kterou je nutné vyřešit. Alain de Benoist v této krátké knize bourá zažité předsudky o demokracii a ukazuje, že evropskou civilizaci provázela již od počátku. Dokládá, že problémem není samotná idea demokracie, nýbrž její současné chápání a praxe. Demokracie je vláda lidu, a zatímco liberální demokracie chápe lid jako pouhý součet atomizovaných jednotlivců, de Benoist jej chápe jako konkrétní kulturně-historickou kontinuitu. Tvrdí, že cílem liberální demokracie je depolitizace veřejného života, redukce dějinotvorného vládnutí na pouhé technické řízení. Liberální demokracie může vést k vládě odborníků neboli „liberální nedemokracii“. Dosažení efektivní demokracie je možné posílením prvků přímé vlády lidu, zavedením možnosti odvolání volených zastupitelů, jakož i návratem k chápání občanství jakožto podmíněného sounáležitostí k společenství, jež stojí na sdílených hodnotách. Autor zdůrazňuje, že efektivní demokracii jsou vlastní mnohé prvky, které jsou v současnosti potlačovány. Preferuje takové pojetí demokracie, které vedle principů svobody a rovnosti neopomíjí ani kulturně-historické bratrství. Český překlad původního textu z roku 1985 je doplněn dvěma autorovými pozdějšími esejemi.

Ideologie lidských práv se stala sekulárním náboženstvím naší doby. Má svá dogmata, své svaté, své mučedníky, své křížové výpravy a svou inkvizici. Ačkoli byla formulována s úmyslem zabránit tyranii a přinést svobodu, nakonec se sama stala svazující. Autor v této knize zkoumá dějiny lidskoprávního diskurzu, jeho předchůdce a jeho současné dopady na společnost. Odhaluje člověka antiky jako neodlučitelného od svého rodu či komunity. Sleduje dlouhou cestou od toho, jak rané křesťanství přisoudilo každému člověku nesmrtelnou duši, až po současné zbožštění člověka jakožto egoistického jednotlivce. Poukazuje na kulturní a historickou relativitu lidských práv. Jejich absolutizaci a univerzalismus považuje za formu západního etnocentrismu. Vrhá světlo na jejich ideologizaci v prospěch západních zájmů a globalizace a především poukazuje na jejich atomizační a dezintegrační dopady na společnost. Francouzský filosof Alain de Benoist (*1943) je zakladatelem a předním představitelem Sdružení pro výzkum a studium evropské kultury (Groupement de recherche et détudes pour la civilisation européenne, GRECE). Je autorem několika desítek knih: kromě lidských práv psal i o indoevropských jazycích a náboženstvích, o dějinách filosofie, o ekonomice, o totalitarismu a o geopolitice. Ve své aktuální knize Za horizontem lidských práv předkládá jedinečnou kritiku jednoho z nejzávažnějších problémů naší doby.

„Der Vergleich des Kommunismus mit dem Nationalsozialismus ist nicht bloß zulässig, sondern geradezu geboten, und der beste übergeordnete Begriff ist derjenige des , Totalitarismus'.“ Alain de Benoist skizziert aber auch die Gefahr eines „weichen Totalitarismus“ im Liberalismus.

Derzeit reden alle vom Wirtschaftswachstum: Wie läßt es sich ankurbeln, wie inmitten der Krise im Schwung halten? Welche sozio-politischen Horrorszenarien kommen andernfalls auf uns zu? Alain de Benoist dagegen fordert eine gezielte Wachstumsrücknahme. Zweitausend Jahre 'Entgötterung' und Inbesitznahme durch den Menschen, zweihundert Jahre Industrialisierung und Raubwirtschaft haben die Erde geplündert, ausgezehrt, verschandelt. Wie lange noch, bis sie gänzlich unbewohnbar wird? Auf einem endlichen Planeten ist kein Platz für das unendliche Machtstreben des Menschen, das lehren die elementaren Gesetze der Physik. So wird die Ökologie zur Schicksalsfrage unserer Zeit. Sie markiert das Ende der Fortschrittsideologie. Eine Streitschrift gegen den Selbstmord des Planeten: Es ist höchste Zeit für eine Abkehr vom blinden Technikglauben und vom Konsumfetisch, höchste Zeit für eine 'Entkolonisierung des Vorstellungsvermögens', eine Rückbesinnung auf Werte, die nicht der Markt bestimmt.

Carl Schmitt (1888 - 1985) war keineswegs der Theoretiker des „Krieges gegen den Terrorismus“ und Vordenker der US-Neokonservativen, als der er seit dem 11. September 2001 vielfach mißverstanden wird. Im Gegenteil nahm sein Werk eine fundierte Kritik am amerikanischen Weltmachtstreben um Jahrzehnte vorweg, wie Alain de Benoist in seinem Essay darlegt. Schmitts Lehre zeigt, so der französische Philosoph, daß auch Europa nicht länger in der alten Ordnung der Moderne verharren kann. Vielmehr erfordert das 21. Jahrhundert eine allgemeine Neuordnung der internationalen Beziehungen im Rahmen einer simplen Alternative: Unipolarität oder Multipolarität. Im Zeitalter asymetrischer Kriege ist der große Staatsrechtler Carl Schmitt mit seiner präzisen Unterscheidung zwischen politischem Feind und Freund aktueller denn je.