Václav Cvrček Libri

Unikátní projekt rozsahem i způsobem zpracování. Příručka rýmů usnadní psaní jakýchkoli rýmovaných textů, což je úkol, před kterým stojí nejen začínající básníci, ale také autoři písňových textů, reklamních sloganů a mnozí další. Slovník zároveň může sloužit jako doplňková pomůcka při výuce literární teorie na základních a středních školách. Svým rozsahem i způsobem zpracování se jedná o unikátní projekt, který na současném knižním trhu nemá obdoby (posledním takovým pokusem byl Puchmajerův Rýmovník z roku 1824).

Předkládaná Mluvnice současné češtiny autorů působících na různých ústavech Univerzity Karlovy je po téměř patnácti letech novým pokusem o stručný a srozumitelný popis našeho mateřského jazyka. Mluvnice je koncipována jako dvoudílná, přičemž první díl zahrnuje poučení mj. o zvukové stránce jazyka, slovní zásobě, slovotvorbě, tvarosloví, stylistice a psací soustavě (druhý díl pak bude věnován větné skladbě). Jako vůbec první popis svého druhu se mluvnice pokouší systematicky zachycovat rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou, a to na základě rozsáhlých dat z Českého národního korpusu (www.korpus.cz). Výsledkem je materiálově založená moderní publikace, která nepodává obraz o tom, jak by jazyk vypadat měl, ale o tom, jak skutečně mluvíme a píšeme. Čtenář si tak může sám udělat obrázek o tom, jaké způsoby vyjadřování jsou obvyklé a vhodné pro určitou situaci a které prostředky jsou naopak nevšední či v daném kontextu nepreferované.

Práce sleduje vývoj názorů na kodifikaci češtiny od roku 1945 do současnosti, upozorňuje na vnější (ideologické) vlivy, které do utváření těchto názorů zasahovaly.

Svazek představuje první pokus, jak na základě korpusových metod vystavět plán jazykově regulační činnosti založené na minimální intervenci do jazyka a řečové činnosti - Koncept minimální intervence (KMI). Zároveň tato publikace přináší obecnější Teorii intervencí, která slouží jako zastřešující teoretický model nad jednotlivými koncepty jazykově regulační činnosti, a korpusové sondy měřící míru preskriptivismu v českém prostředí a dopad kodifikačních intervencí na jazyk.

Předkládaná Mluvnice současné češtiny autorů působících na různých ústavech Univerzity Karlovy je po téměř patnácti letech novým pokusem o stručný a srozumitelný popis našeho mateřského jazyka. Mluvnice je koncipována jako dvoudílná, přičemž první díl zahrnuje poučení mj. o zvukové stránce jazyka, slovní zásobě, slovotvorbě, tvarosloví, stylistice a psací soustavě (druhý díl pak bude věnován větné skladbě). Jako vůbec první popis svého druhu se mluvnice pokouší systematicky zachycovat rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou, a to na základě rozsáhlých dat z Českého národního korpusu (www.korpus.cz). Výsledkem je materiálově založená moderní publikace, která nepodává obraz o tom, jak by jazyk vypadat měl, ale o tom, jak skutečně mluvíme a píšeme. Čtenář si tak může sám udělat obrázek o tom, jaké způsoby vyjadřování jsou obvyklé a vhodné pro určitou situaci a které prostředky jsou naopak nevšední či v daném kontextu nepreferované.

Příručka umožňuje uživateli udělat si ucelenou představu o frekventovaném jádru fonologických, morfologických a syntagmatických jevů v češtině na jedné straně a perifériích jazykového systému na straně druhé, což je informace, kterou klasické gramatické příručky podávají zřídka, nebo ji - ve většině případů - úplně opomíjejí. Předkládanou publikaci je možné chápat jako doplnění či pendant k dříve publikovanému Frekvenčnímu slovníku češtiny a Frekvenčnímu slovníku mluvené češtiny. Zatímco v slovníkových pracích se rozebírá z frekvenčního hlediska slovní zásoba tak, jak je možné ji poznávat pomocí rozsáhlých korpusů, zde se čtenáři dostává podrobná informace o frekvencích jevů zejména z oblasti fonologie a gramatiky.

Slovník komunistické totality je prvním pokusem o zmapování jazyka oficiální komunistické propagandy. Slovník vychází z korpusu Totalita, který je založen na třech sondách (roky 1952, 1969, 1977) do dobového tisku a publikací významně zasažených ideologií. K publikaci je připojeno CD s úplným korpusem Totalita, který je možné pomocí speciálního obslužného programu prohledávat, a pokračovat tak v započatém výzkumu totalitního jazyka ve specifických, dosud nezkoumaných oblastech.

O klíčové povaze kontextu při analýze jazykových jevů se v jazykovědě obecně nepochybuje. Bezesporný je jeho význam při analýze sémantiky slov. Kvantitativní analýza, popsaná v této knize, se zabývá tím, jaké jsou obecné charakteristiky kontextu, co můžeme považovat za anomální a co za běžné a jak je možné hodnoty v kontextu slov naměřené lingvisticky interpretovat.

Ke knize náleží CD. Kniha je pokusem o komplexní popis jazyka výjimečného tvůrce druhé poloviny 20. století. Z různých pohledů se tu zkoumá Hrabalův lexikon, specifičnost jeho morfologie i frazeologie, stejně jako stattistické aspekty jeho tvorby. Vedle úplného slovníku Hrabalových lexémů zde čtenář najde i soubor Hrabalových myšlenek a originálních výroků. K publikaci je připojeno CD, které obsahuje kompletní korpus Hrabalových děl spolu s obslužným progrmem, seznamy hrabalovských kolokací a frekvenční slovník.

Při pohledu na texty a jejich různorodost můžeme uplatnit dvě perspektivy: buď se zaměříme na vnější charakteristiky textu, jako je obálka, komunikační médium, grafická stránka atp., nebo zkoumáme použité jazykové prostředky, např. jak často se v textu používají otázky nebo zda je v něm podmiňovací způsob. Zde nám půjde především o tu druhou, vnitrotextovou perspektivu, která pomáhá identifikovat v jazyce registry. Ty můžeme vnímat - obdobně jako rejstříky na varhanách - jako alternativní způsoby, jak vyjádřit obsah, který chceme sdělit. O tom, jak tyto registry v jazyce identifikovat a charakterizovat pomocí empirických a kvantitativních metod na základě rozsáhlých korpusových dat, pojednává tato knížka. Inspiraci čerpá ze slavného multidimenzionálního přístupu Douglase Bibera, který se zde vůbec poprvé ve větším měřítku uplatňuje na češtinu.