Karel Hruška Ordine dei libri (cronologico)

Nel Borgo del Castello, nel Vicolo d'Oro, al numero 22, Franz Kafka (1883-1924) compose i presenti racconti, pubblicati già all'epoca con il titolo "Un medico di campagna". Nelle sue brevi prose Kafka evoca continuamente un mondo, in parte irrazionale, in parte imprevedibile, sempre inquietante, al quale è difficile sfuggire. Una volta sono i rintocchi ingannevoli della campanella notturna del medico a scatenare una sequenza di sventure, un'altra volta appaiono dei nomadi stranieri, contro i quali persino l'imperatore è impotente. Sciacalli parlanti o personaggi quasi indefinibili come Odradek conducono il lettore nel surreale. Esiste una via d'uscita da questa sensazione di angoscia? Alla ricerca della «legge», il guardiano risponde: «È possibile, ma non ora».

Josef K., condannato a morte per una colpa inesistente, è vittima del suo tempo. Sostiene interrogatori, cerca avvocati e testimoni, soltanto per riuscire a giustificare il suo delitto di "esistere". Ma come sempre avviene nella prosa di Kafka, la concretezza incisiva delle situazioni produce, su personaggi assolutamente astratti, il dispiegarsi di una tragedia di portata cosmica. E allora tribunale è il mondo stesso, tutto quello che esiste al di fuori di Josef K. è processo: non resta che attendere l'esecuzione di una condanna da altri pronunciata.

” È con questa incrollabile consapevolezza che Franz Kafka intraprende il suo “vagabondaggio nelle foreste dell’età virile”, un viaggio che lo porterà alle vette della Metamorfosi e del Castello, ma che lo condurrà anche alla stesura di una serie di testi narrativi – brevi storie, favole, parabole, metafore – che, tra il 1904 e il 1923, affiancheranno e arricchiranno la sua produzione maggiore. Palcoscenici narrativi mutevoli e labili, nei quali si muovono tanti “nessuno”, scialbi impiegati o commessi viaggiatori, impacciati e fragili, in balia dei propri dubbi di fronte a una realtà bloccata e inestricabile. La ricca antologia, curata e tradotta da Giulio Schiavoni, che dà conto anche delle diverse stesure di alcuni racconti, è arricchita da apparati aggiornati ai più recenti studi.

Set at the foot of the Giant mountains- is a grandmother, who embodies the ideal of motherliness with her plain wisdom, goodness and love. The father of the Prosek family living in the country idyll is compelled to spend a large part of the year in the imperial town of Vienna due to his work. Thus, the grandmother is brought home to tend to the children and the property. With this background, the author evolves the most significant work of pros in Czech literature and creates "one of the most beautiful female figures in world literature.

Toto ojedinělé kartografické dílo zobrazuje souvisle oblast velké Prahy a středních Čech v jednotném měřítku 1 : 20 000. Na 142 mapových stranách je zobrazeno území o rozměrech 80 x 55 km s následujícím ohraničením – od Slaného, přes Velvary, Kralupy n.Vltavou, Veltrusy, Neratovice, Kostelec nad Labem, Brandýs nad Labem-Starou Boleslav, Lysou nad Labem, Milovice, Sadskou, Poříčany, Český Brod, Kostelec nad Černými Lesy, Čerčany, Poříčí a Týnec nad Sázavou, Štěchovice, Mníšek pod Brdy, Zdice, Beroun, Lány, Nové Strašecí, Stochov, Kladno až po Zlonice. Mapa zohledňuje správní uspořádání a členění obcí, platné od počátku roku 2005. V mapě jsou dále zobrazeny nové příměstské obytné soubory se jmény ulic a nová obchodní a zábavní centra, jakož i síť městské a příměstské dopravy se všemi zastávkami. Rozsáhlý rejstřík obsahuje přes 16 000 hesel a obsahuje všechny existující názvy ulic ve městech a obcích.

Román vypráví o procesu zrání mladého muže v samostatného člena společnosti v duchu humanistických ideálů německé klasiky. V knize se čtenář setkává se silnými charaktery protagonistů, kteří v krizových okamžicích života jsou přísní k sobě, zocelují se odříkáním a kázní, zachraňují se tvořivou prací a službou bližnímu. Na cestě k dospělosti prochází hlavní hrdina školou života – odrůstá rodičovskému domu, musí se osvědčit v povolání, hledá životní vzory a potkává svou velkou lásku. Autor jako zanícený vyznavač klidného vývoje společnosti kreslí před očima čtenářů obraz harmonického světa a snaží se vštípit jim touhu po klidném, činorodém životě v souladu s přírodou a mravními principy. Sebevzdělávání a zapojení člověka do řádu přírody a společnosti je základním tématem autorova výchovného úsilí.

contains 19 fairytales translated from German

Two short stories address Prague's relationship to Western Europe, particularly Germany, and the distemper of Europe at the turn of the century

„Alles, was über dieses Buch gesagt werden kann, ist nur tastendes Nebenher. Man muß es selbst nachlesen, Zeile für Zeile, wie hier aus einem oft lieblichen Zusammensein von Ironie und Pietät die drohende Strenge des letztes Gerichts auftaucht. Mit diesem Buch nun wächst er vollends in die Nähe großer, zeitlos-prophetischer Kunst, eines Dante, eines Hölderlin. Was einer stammelnden Generation versagt blieb, woran sie sich ekstatisch verblutete: in diesen Fragmenten tritt es als künstlerische Vollendung in unsere Tage.“ Hans Sahl, in: Das Tagebuch (Januar 1927) „… so entsteht dieselbe Atmosphäre des Grauens und der Qual, die im Prozeß (grauenhafter, spukhafter) zu spüren war. Fragt man mich aber, welches der beiden Werke , schöner‘ ist, so muß ich bekennen: das Schloß. Denn in diesem Werk ist der große Erzähler Franz Kafka der Märchendichter, den seine kleineren früheren Werke ahnen ließen. Es gibt zauberhafte Seiten in diesem Märchen-Roman, seltsam humoristische Seiten, die ein Grauen und ein Lachen zugleich im Leser erwecken.“ Ludwig Winder, in: Bohemia (Januar 1927)

Das dunkle und verwinkelte alte Amsterdam dient Gustav Meyrink (1868–1932) als Kulisse für die mystischen und unheimlichen Bilder dieses Romans. Einer Gruppe von Freunden erscheint immer wieder ein „Grünes Gesicht“, das beklemmende Visionen eines hinter den alten Häusern lauernden Ereignisses weckt. Als irgendwann eine rätselhafte Tagebuchrolle auftaucht, nimmt das Phantom Gestalt an. „Er ist kein Gespenst, und wenn er auch einmal zu dir kommen wird wie ein Gespenst, so fürchte dich nicht, er ist der einzige Mensch auf Erden, der kein Gespenst ist. Auf der Stirne trägt er eine schwarze Binde, darunter ist das Zeichen des Ewigen Lebens verborgen.“

Der Glöckner von Notre-Dame trug seinem Schöpfer Victor Hugo (1802–1885) den Ruf ein, der „Shakespeare“ des Romans zu sein. Das Werk besteht als bedeutendster Roman der französischen Hochromantik – es hat bis heute nichts von seinem Glanz eingebüßt. Hugo führt den Leser in das Paris des 14. Jahrhunderts, in die Stadt der Diebe, Krüppel und Mörder, der Gestrauchelten und der Frommen. Vor dem Hintergrund der mittelalterlichen Stadt ersteht dem faszinierten Leser die Silhouette der stolzen Kathedrale Notre-Dame de Paris, mit der untrennbar die Gestalt des tragischen Quasimodo verbunden bleibt.

Erzählungen: - Metzengerstein - Eine Geschichte aus Jerusalem - Stelldichein - Berenice - Morella - König Pest - Eine nicht unallegorische Geschichte - Ligeia - Das System des Doktor Teer und Professor Feder - Eleonora - Das ovale Portrait - Die Maske des roten Todes - Die Augengläser - Du bist der Mann - Die Sphinx - Hopp-Frosch - Von Kempelens Erfindung Phantastische Fahrten: - Das Manuskript in der Flasche - Die unvergleichlichen Abenteuer eines gewissen Hans Pfaall - Ein Sturz in den Malstrom - Die längliche Kiste - Der Elch - Die Domäne von Arnheim - Landors Landhaus Der Geist des Bösen: - Der Untergang des Hauses Usher - William Wilson - Der Mann in der Menge - Die Grube und das Pendel - Das verräterische Herz - Der schwarze Kater - Eine Erzählung aus den rauhen Bergen - Das vorzeitige Begräbnis - Mesmerische Offenbarung - Der Kobold der Perversion - Die Tatsachen im Fall Valdemar - Das Faß Amontillado Detektivgeschichten: - Die Morde in der Rue Morgue - Das Geheimnis um Marie Rogets Tod - Der Goldkäfer - Der entwendete Brief Gedichte und Prosa: - Schatten - Eine Parabel - Schweigen - Eine Fabel Gedichte: - Tamerlane - Der Rabe - Ulalume - Annabel Lee

Malá Strana è il più fascinoso, e oggi anche il più turistico, e il più magico quartiere della magica Praga. Chiese barocche, viuzze selciate, palazzi nobiliari e casette sghembe. Un conglomerato animato da artigiani e burocrati, bottegai e artisti, zitelle e mendicanti, ragazzacci e musicisti che si incontrano e si scontrano inanellando vorticosi giri di valzer. In uno dei racconti, "Macchiette", il protagonista, studente in legge ampiamente fuoricorso, stabilisce che il modo migliore per isolarsi e dedicarsi totalmente agli studi è quello di trasferirsi "in quella poetica, quieta Malá Strana, tra gente amabile e silenziosa, in qualche angolo di una via appartata". Ma le cose non vanno come previsto e idealizzato: lo studente rimane coinvolto in una fittissima e paralizzante rete di rapporti con tutto il bizzarro vicinato. Rete fatta anche di equivoci sentimentali che portano come unico frutto a un duello. Il racconto si chiude con un trasloco che è anche una fuga.

1842 gestaltet das Schicksal eines Außenseiters. Friedrich Mergel, der Sohn armer Eltern, wächst in einem Klima der Lieblosigkeit und Mißachtung auf. Er reagiert mit übersteigertem Geltungsstreben auf sein druckendes Minderwertigkeitsgefühl und verwickelt sich in Diebstahl, Totschlag und Mord. Nur vom Wunsch nach gesellschaftlicher Anerkennung beseelt, zerbricht er, als die Gesellschaft ihn endgültig zurückstößt. Sein Freitod ist Ausdruck der grenzenlosen Ohnmacht eines zutiefst Einsamen, die Bankrotterklärung verkümmerten Selbstwertgefühls, eines bis zur Selbstvernichtung gesteigerten Hasses gegen das eigene, lebensunfähige Ich.

For over a thousand years, the proud Prague Castle has stood atop a hill overlooking the city. Mighty princes, kings, and emperors held court there, shaping the fate of the land of Bohemia. Yet, aside from the palace, a curious little alley has survived to this day: the Golden Lane. In its quaint, colorful houses, simple and poor people once lived. These tiny homes often contain only a single room! Centuries ago, the gatekeepers—guards at the castle gates—found shelter here. Old legends speak of so-called alchemists who tried to discover the recipe for creating gold in the narrow cellars of these houses, giving the lane various names like "Golden Lane," "Alchemist's Lane," or "Goldmaker's Lane." About fifty years ago, the last residents left the narrow Golden Lane. However, the small alley is not uninhabited: various animals have moved into the abandoned houses—kittens, sparrows, beetles, fireflies—and among them is the little monkey Fips, the protagonist of this story.

Malá Strana è il più fascinoso, e oggi anche il più turistico, e il più magico quartiere della magica Praga. Chiese barocche, viuzze selciate, palazzi nobiliari e casette sghembe. Un conglomerato animato da artigiani e burocrati, bottegai e artisti, zitelle e mendicanti, ragazzacci e musicisti che si incontrano e si scontrano inanellando vorticosi giri di valzer. In uno dei racconti, "Macchiette", il protagonista, studente in legge ampiamente fuoricorso, stabilisce che il modo migliore per isolarsi e dedicarsi totalmente agli studi è quello di trasferirsi "in quella poetica, quieta Malá Strana, tra gente amabile e silenziosa, in qualche angolo di una via appartata". Ma le cose non vanno come previsto e idealizzato: lo studente rimane coinvolto in una fittissima e paralizzante rete di rapporti con tutto il bizzarro vicinato. Rete fatta anche di equivoci sentimentali che portano come unico frutto a un duello. Il racconto si chiude con un trasloco che è anche una fuga.

Der Gedichtband Larenopfer (1895) des erst zwanzigjährigen Rainer Maria Rilke (1875–1926) ist ganz seiner Heimatstadt Prag gewidmet. Wie ein poetischer Fremdenführer geleitet er den Leser durch die „Goldene Stadt“, blickt vom Hradschin hinab auf ihre Türme, Kuppeln und Paläste, erinnert an ihre Geschichte und gedenkt ihrer Bewohner. Während im ausgehenden 19. Jahrhundert die nationalen Spannungen im Land beständig zunehmen, bilden das tschechische, das deutsche und das jüdische Volk im Larenopfer noch eine selbstverständliche Einheit – so lebt in Rilkes Gedichten eine Stadt fort, wie es sie heute nicht mehr gibt.

Patnáctiletý Billy Casper je kluk, jakých se ještě dnes po ulicích severoanglických průmyslových měst potulují tisíce: neúplná rodina mu už dávno přestala být skutečným domovem, do individualisticky soutěživého školního prostředí se nedokáže zařadit a ví jen, že o kariéru ve společnosti, která jej beztak už vystrčila ze svého středu, nemá zájem. Od svých vrstevníků a vyhlídek na bezútěšnou budoucnost se vzdálí až ve chvíli, kdy v mláděti poštolky, které získá, nalezne věrného druha a tvora stejně nepoddajného a toužícího po svobodě a volnosti…

Kniha o osobách i událostech kolem Mnichova roku 1938 a dalších událostech.

Realistický a kritický pohled na současnost. Autor si pro svůj záměr vybral prostředí exportního oddělení fiktivního podniku, pracujícího na zakázku pro socialistický i kapitalistický svět, a zalidnil je postavami nejrůznějšího typu, sociálního původu, stupně vzdělání, věku, soukromých i politických osudů. S nimi pak roztáčí kolotoč každodenních příběhů, dějů a vztahů, v němž nechybí boj o udržení nebo získání vyššího postavení za jakoukoliv cenu, neurvalý zápas s konkurenty, intriky, zneužívání moci pro osobní zájmy, nezákonné obohacování na úkor společnosti atd. Je to obraz života - syrový, bez idealizace a heroizace, mnohotvárný a složitý...

Soubor povídek z válečného prostředí Buďonného První jízdní armády odkrývá s otřesnou pravdivostí hrůzy extrémního násilí a krutosti, jichž byl autor sám svědkem a jejichž líčením, zabíhajícím do všech podrobností, proti nim protestuje. Překladatel sem zařadil i 4 povídky tematicky i historicky spadající do této knihy (Přičinlivá žena, Griščuk, U našeho baťky Machna a Cesta), ač je autor původně do tohoto cyklu nepojal. Skvělost jeho podání, v němž dovedl spojit extatickou metaforu s pevností tvrdého faktu, je pro Rudou jízdu příznačná.

Z Lopatinových zápisků. Román ve třech novelách.

Jedná se o vybraný soubor básní bulharsko-makedonského autora, ktervý vychází ze skutečných zážitků. Jedná se o válečnou, revoluční poezii. Básně jsou antipolem pozůstatku symbolusmu. Jsou v nich mlhavé abstrakce, prudké kontrasty, napjatý expresivní text. Ukazuje v nich jak je svět opravdový, drsný, vnějšími formami antiestetický. Mluví z něj majestát dělnické třídy, je v něm vzrušení doby, o dějinách budoucnosti a minulosti. Mám svojí vlast Mám svojí vlast - a nad tou ve dne modravá obloha se naklání. Večerní lampiony hvědné zhasání nad ní zrána svítání. Když se však v noci vracím tiše ve stínu mlčících střech bez světel, cítím, jak u mé rodné chýše v tmě na srdce mně míří nepřítel. Ty, maminko, vždy učilas mě, abych měl každého jak tebe rád. Rád bych miloval, matko šťastně - kdybych byl svobodný a neměl hlad.

Román moskevského spisovatele a novináře má autobiografické rysy. V první části líčí život ve vysokoškolské koleji v turkmenském Ašchabádu a soužití několika studentů poznamenaných válkou. Druhá část sleduje jejich osudy až do přítomnosti.

Proslulý geolog a sibiřský průzkumník profesor Lichačov se stal ve stockholmské emigraci za I. světové války předmětem zájmu a intrik západoevropských kapitalistických podnikatelů, kteří jej chtěli získat pro své plány. Jejich záměrem bylo vykořistit nerostné bohatství Sibiře. Dobrodružný rámec příběhu ukazuje dramatický úsek ze života Sibiře a představuje rázovité postavy lovců, vyhnanců, mladých revolucionářů, starověrců, pravoslavných popů, dělníků, sedláků i carských úředníků. Kniha obsahuje kompletní čtyři části (které před tím vycházely samostatně): Útěk, Káťa, Polja, Akimov.

Román o ruském dramatikovi A. S. Gribojedovi dokresluje to, co nevyplynulo z jeho satirické komedie Hoře z rozumu. Zachycuje hrdinův život po porážce děkabristů, jeho osudy v Persii, kde z carova pověření hájil osudy ruského státu jako vyslanec a kde v troskách vyslanectví nalezl smrt.

Tento výbor z díla Rudolfa Kalčíka je prvním souborným vydáním autorových povídek z různých sbírek, které mu získaly velikou popularitu. Obsahuje povídky s historickými vojenskými náměty, doplněné povídkou O zapomenutém sirkaři, knižně dosud nepublikovanou

Děj dobrodružného románu o hledání staré cesty napříč Saharou se odvíjí na konci dvacátých let tohoto století. Autor líčí obtížnou expedici, jejíž účastníky ohrožují lupiči a útrapy, a podává dramatický obraz Sahary.

Výbor z české poezie k 30. výročí národně osvobozeneckého boje a osvobození Československa. Préniový výtisk pro čloeny ERB klubu.

Celý román je vlastně popisem stavů člověka, který žije s vědomím, že zanedlouho zemře. Mladý inženýr zjišťuje, že trpí nevyléčitelnou nemocí. Zbývá mu několik týdnů přinejlepším měsíců života. Jak využít tento čas co nejlépe? Jak se rozloučit s milovanou ženou, s přáteli? Je vůbec v lidských silách radovat se ještě z něčeho s takovouto vyhlídkou? Je možné zůstat statečný?

Cyklus, uvedený básní Zastřená tvář ze sbírky Domov (1938) byl napsán a vydán v r. 1936 k stému výročí Máchovy smrti. Hora v něm dává zaznít těm otázkám, které vzrušují jeho vlastní mysl. Nalézá přitom styčné body mezi svým a Máchovým básnickým charakterem. Proti hrůze z časua prchavosti života staví lidské dílo, tvůrčí čin.

Kniha obsahuje odborné rady, jídelníčky pro děti různého stáří a mnoho předpisů na pokrmy pro děti.