Andrea Riccardi Libri

Volanie miliónov mužov a žien po mieri často udúša rinčanie zbraní. Vojna na Ukrajine, v Sýrii, Izraeli a mnohé ďalšie konflikty vo svete vždy znamenajú ničenie, smrť a chaos a rozpútavajú tie najhoršie sily. Andrea Riccardi sa na stránkach knihy Volanie po mieri zamýšľa nad potrebou vytvárať kultúru mieru a duchovného a spoločenského hnutia, ktoré stavia mier do centra záujmu a politiky. Anna Franková, ktorá sa počas honu na Židov skrývala v Amsterdame a napokon zahynula v koncentračnom tábore Bergen-Belsen, si do denníka napísala: „V ľuďoch je pud ničenia, masakrovania, vraždenia, zúrivosti, a kým nenastane zmena v celom ľudstve bez výnimky, bude besnieť vojna…“ Môžeme sa stať tvorcami pokoja, je to na každom z nás. Je to voľba, ktorá stojí na počiatku budovania mieru. Neodvracať pohľad, ale rozširovať si znalosti, sledovať dianie, prejavovať solidaritu s tými, ktorí trpia vojnou, pamätať na obete vojnových konfliktov v modlitbe a skutkoch milosrdenstva. Živá verejná mienka, ktorá nerezignuje na zlo, môže totiž ovplyvniť a zmeniť beh udalostí i medzinárodnú politiku. Môže dokonca zastaviť vojnu, predchádzať jej a otvárať cesty k mieru.

Síla evangelia v měnícím se světě. Andrea Riccardi, zakladatel komunity Sant’Egidio, vnímá začátek nového tisíciletí, kdy mnozí podléhají pocitům strachu a nejistoty, jako ideální dobu, abychom byli křesťany a hledali nové formy hlásání evangelia. V sekularizovaném a globalizovaném světě, v setkání s osobami a národy vidí nové možnosti pro náboženství i pro křesťany. Podnětná kniha s odvážným programem pro všechny, kteří chtějí hledět s důvěrou do budoucna.

Monumentální studie profesora Riccardiho přináší otřesná svědectví o pronásledování křesťanů ve 20. století a vzbudila velký zájem v Itálii i v zahraničí, byla přeložena do více než deseti jazyků. Příběhy se odehrávají v různých kontextech, jako jsou stalinismus, genocida v Arménii, druhá světová válka, komunistické režimy v Sovětském svazu a východní Evropě, a také v asijských zemích (Kambodža, Laos, Vietnam, Čína) či v Mexiku a Španělsku. Útlak křesťanů v některých oblastech byl spojen s kolonialismem, společensko-politickými změnami a náboženskými či etnickými konflikty. V mnoha případech byla hlavní příčinou pronásledování misijní a charitativní činnost. Autor čerpal z archivu vatikánské Komise pro nové mučedníky, zřízené na podnět Jana Pavla II., který usiloval o to, aby se na mučedníky nezapomnělo. Kniha se nezaměřuje na minulost či oživování pocitů křivdy, ale vyzývá k odpuštění. Jan Pavel II. vnímal svědectví mučedníků jako naději pro budoucnost církve a zdůrazňoval, že láska je silnější než smrt, a že v jejich křehkosti se zrcadlí síla víry a milosti.

Nachdem die Herrschaft Mussolinis in Italien zusammengebrochen war, besetzten deutsche Truppen im September 1943 die Hauptstadt Rom. Für die römischen Juden begann nun ein schrecklicher, bis zur Befreiung im Juni 1944 dauernder ›langer Winter‹, während dessen die Besatzer die Politik der ›Endlösung‹ auch in Rom durchzusetzen versuchten. Zwischen zwei- und dreitausend römische Juden, die in dieser Zeit verhaftet wurden, fielen der Vernichtungspolitik der Nazis zum Opfer. Die Besatzer stießen aber auch auf Widerstand. Mehr als 10.000 römische Juden überlebten – vor allem dank der Hilfe couragierter römischer Bürger und Kirchenleute. Mehr als viertausend Juden fanden Schutz in Klöstern, Pfarreien und Liegenschaften des Vatikanstaats. Riccardi erzählt die Geschichte der kurialen Politik unter der Besatzung, vor allem aber die bewegende Geschichte der verfolgten Juden, ihrer kirchlichen Helfer und einer heute fast vergessenen, mutigen Rettungsaktion.

W nocy z 15 na 16 kwietnia 2019 r. spłonęła katedra Notre-Dame de Paris. Ogień, który zdewastował historyczny ośrodek chrześcijaństwa europejskiego, symbolicznie przedstawiał sytuację kryzysową, z jaką Kościół boryka się od wielu lat. W Polsce, jak w całej Europie i na świecie, obserwuje się stały spadek praktyk religijnych, spadek liczby powołań, malejącą obecność katolików w życiu publicznym. Kościół zmaga się z licznymi skandalami. Czy jest to jeden z wielu kryzysów, jakich doświadczyło chrześcijaństwo, czy też jego definitywny upadek? To pytanie niepokoi nawet tych, którzy patrzą na chrześcijaństwo z zewnątrz. Ale kryzys niekoniecznie oznacza koniec. Może to być szansa na nowe otwarcie. Książka stanowi nie tylko spojrzenie wstecz na historię chrześcijaństwa; przede wszystkim jest próbą oceny jego obecnej sytuacji.

In der Vergangenheit gab es klare politische Positionen, die die Welt in Freunde und Feinde einteilten. Heutzutage ist die Situation schwieriger und unübersichtlicher, was die Menschen verunsichert und zu einer mehr emotionalen Beurteilung der Lage führt. Geopolitik der Emotionen nennt dies der französische Politikwissenschaftler Dominique Moïsi und sieht darin die Ursache für den Protest und Populismus weltweit. Andrea Riccardi, Gründer der Gemeinschaft Sant` Egidio und ehemaliger italienischer Außenminister, analysiert die Gründe für diese Unsicherheit, zeigt friendenstiftende Wege auf und vergleicht die friedvolle mit der kriegerischen Sprache. Und er stellt sich der grundsätzlichen Frage, ob Frieden in der Welt überhaupt möglich ist.

Wie kann man in einer komplexen, globalisierten Welt leben, ohne Angst zu haben oder desorientiert zu sein? Im Rückblick auf sein Leben beschreibt Andrea Riccardi in diesem Gespräch die Welt, wie er sie sieht. Er erzählt Geschichten von Konflikten und von Befreiung, teilt Erinnerungen mit, Reflexionen über die Kirche und weist mit klaren Gedanken in die Zukunft unserer globalisierten Welt. Dabei ist sein klarer Kompass das Evangelium, das auch in schwierigen Situationen Hoffnung gibt und Leitlinie ist für ein besseres Miteinander in einer Welt der sozialen Einöden. Im Blick auf die Gemeinschaft Sant'Egidio beschreibt er auch Wege der Versöhnung, des Friedens und der Gerechtigkeit, die heute schon das Leben vieler täglich zum Besseren wenden. So macht dieses Gespräch Mut zum Handeln und zeigt auf, dass Veränderung möglich ist.