Milan Blahynka Ordine dei libri

Glosy Milana Blahynky (s kresbou Milana Kundery), editora a interpreta díla Nezvalova, Vančurova, Kuběnova i Kunderova a řady dalších tvůrců, jsou nejen miniaturní freskou rozšiřující poznání díla velkého česko-francouzského romanopisce a intelektuála dvacátého a jedenadvacátého století, ale také příspěvkem k soudobé polarizující recepci Kunderova díla nejen u nás, ale i ve Francii a za Velkou Louží: „Na cestě ke své knize překročil Jan Novák dva bludné kořeny. První, když shledal, že úmorné úsilí vyzpovídat svědky života Milana Kundery nepřineslo kýžená velice skandální odhalení. Druhý, když se ztratil v temném pohádkovém lese Kunderových mystifikací.

Kniha esejů o díle Milana Kundery z pera známého literárního vědce. Do stále se rozrůstající police knih o Milanu Kunderovi se Sedm kapitol o jeho díle odvažuje vetřít jako soubor studií snad dosud nejdůsledněji respektujících jeho přání číst je z hlediska estetiky a usilujících o určení jeho tvůrčího typu i vysvětlení světového ohlasu jeho díla. Domýšlení etického a politického významu autor rád přenechává sezónním imagologům a napínačům díla na kopyto všech možných a nemožných učených doktrín.

Paměti druhé ženy S.K. Neumanna. Memoáry zachycují-často ve skandálních souvislostech-celou řadu osobností, které patřily k nejuznávanějším veličinám naší literatury: Karla Tomana jako pobudu, bratry Čapkovy jako plagiátory a kariéristy, "vypečenou" a záletnou Marii Majerovou, Jakuba Demla, Františka Gellnera a další a další literáty, malíře, novináře, anarchisty...... celý text

Druhý svazek, jímž Česká knižnice představuje básnické dílo Vítězslava Nezvala (1900—1958), shrnuje jeho tvorbu v období surrealismu. Knihy Žena v množném čísle, Praha s prsty deště (obě 1936) a Absolutní hrobař (1937) se orientují na podvědomí, erotiku, obnažování tajemných, fantaskních a ponurých stavů bytí, záznamy představ bez rozumové kontroly. Básník se v nich vzdává hravé radostnosti poetismu, ale základem jeho tvůrčího gesta zůstává imaginace, smyslová obraznost, která se projevuje například v bohatých litanických asociacích. Podobně jako v předchozím svazku také edice Básní II vychází z necenzurovaného znění textů z původních meziválečných vydání a doprovází ji bohatý poznámkový aparát.

Jeden z největších českých básníků Vítězslav Nezval se dosud nedočkal kritického vydání. Nezvalovo Dílo sice vyšlo po roce 1948 v takřka čtyřiceti svazcích, ale básně z dvacátých a třicátých let, které tvoří dominantu jeho tvorby, v něm byly podrobeny cenzuře a autocenzuře. Česká knižnice nyní přináší třísvazkový soubor, který shromážďuje vrcholné autorovy sbírky v necenzurovaném znění a s bohatým poznámkovým aparátem. První svazek obsahuje Nezvalovy básnické knihy z období poetismu: Most, Pantomima, Básně na pohlednice, Nápisy na hroby, Diabolo, Blíženci, Židovský hřbitov, Básně noci, Signál času a Pět prstů. Editorem svazku je Milan Blahynka.

První kniha o Hasičském domu v Praze byla vydána v roce 1929 u příležitosti jeho slavnostního otevření. Tato kniha vyšla o tři čtvrtě století později u příležitosti III. řádného sjezdu Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Vedle historie je kniha věnována místům, odkud byly v roce 1926 do základů Hasičského domu - po vzoru stavby Národního divadla - přivezeny základní kameny. Všechny pocházejí z míst mimořádným způsobem zapsaných v dějinách českého národa, jako jsou mj. Říp, Blaník, Lipany, Vyšehrad a 50 dalších míst. Ve foyer Hasičského domu jich dnes můžete čí shlédnout.

Z románové předlohy abbé Prévosta vytvořil Nezval poetický příběh lásky a v postavě Manon symbol ženské proměnlivosti. Podává ho slovy básníka, opěvovatele francouzské poezie, jehož zpěvné verše bohatostí dodnes okouzlují každou mladou generaci. Je náhoda, že čtenář záhy po novémvydání Prévostovy Manon dostává do rukou Nezvalovo přebásnění. Výsledek srovnání obou textů mluví jednoznačně ve prospěch básníka.