Liviu Rebreanu si afferma come un romanziere rumeno fondamentale, le cui opere esplorano le complessità della psiche umana e le lotte sociali con profonda intuizione. Il suo stile realista e la sua magistrale caratterizzazione illuminano le vite di persone comuni, esponendo i loro conflitti interiori e le pressioni esterne. Rebreanu si concentrò su temi come la proprietà terriera, i dilemmi morali e le complessità delle relazioni umane, creando ritratti duraturi della società rumena. La sua eredità letteraria è definita dalla sua cruda onestà e dalla profonda comprensione della natura umana, che lo rendono una voce essenziale nella letteratura rumena.
Set in the interwar period, this psychological thriller follows Puiu, an aristocrat who commits a shocking crime by murdering his wife after a palace ball. To evade the consequences of his actions, his father orchestrates a plan to have him committed to a mental asylum rather than face a public trial. The narrative delves into themes of guilt, family loyalty, and the complexities of mental health, captivating Romanian readers with its intense psychological exploration.
During the First World War, just behind the eastern front, there was a forest, where Austrians and Hungarians used to hang deserters. To this place came Apostol Bologa, a young Romanian officer eager to serve his country. Born in a Romanian region of Transylvania which was then under Hungarian rule, he had naturally enough joined the Austro-Hungarian army. But soon Romania itself entered the war, and Bologa found himself fighting his own people. Forest of the Hanged asks a fundamental question about war: namely, why does a man fight? Apostol condemns an officer to death for desertion and attempting to give information to the enemy. He watches the execution of the officer with satisfaction until he witnesses a fellow soldier s grief and pity for the dead man. At this point his world shifts. His growing self-doubt and uncertainty lead him to question beliefs he once held without question. Unprepared for his own reaction when he is once again called to sit on a court martial, he finds that he too must go to the forest. This very rare, richly descriptive novel lays bare the inner conflict engendered by a total war, yet seldom expressed."
Děj románu Oba dva je zasazen do meziválečné Pitešti, kde dojde k záhadné vraždě starých manželů, pověstných svou lakotou a lichvářstvím. Pátráním je pověřen mladý ambiciózní vyšetřující soudce, odkojený četbou detektivních románů; případu v ulici Naděje se ujímá s vidinou, že se stane počátkem jeho hvězdné dráhy detektivního génia. Není místní, a tak stojí mimo pitešťské rodinné a společenské vazby a odmítá se podřídit jejich protekcionistickému diktátu. Nebojí se mocných a díky své neohroženosti i horlivým a důkladným výslechům svědků může pronikat i do temného podhoubí „vyšších vrstev“. Krůček po krůčku spřádá složitou konstrukci zločinu. Na pozadí originálně řešené kriminální zápletky se postupně rozkrývá minulost zesnulých manželů, jejich napjaté vztahy s příbuznými i se sousedy. V maloměstském prostředí, kde se všichni znají, kde se ustavičně klevetí, kde probíhají urputné spory o majetek, kde „lepší lidé“ utrácejí peníze v hazardních hrách a veřejný život znamená jen sledování vlastních zájmů, se rozkrývají spletitá tajemství povah a skutečná tvářnost lidských vztahů. Překvapivý závěr jen zdůrazňuje všeobecnou rozporuplnost společenských schémat, nejednoznačnost viny, trestu a lidského posuzování, i křehkost úradků člověka tváří v tvář neúprosnému osudu.
Toma Novac, ústřední postava románu Adam a Eva (1925, Adam şi Eva), založeného na teorii o převtělování duší a prvotní jednotě ženského a mužského principu, padne za oběť žárlivosti ruského emigranta Stěpana A. Poplinského. Na smrtelném loži v sanatoriu doktora Filostrata znovu prožívá všech svých sedm životů, kdy byl postupně pastýřem ve starověké Indii, správcem provincie v Egyptě, písařem v Babylonu, římským jezdcem za vlády císaře Tiberia, mnichem ve středověkém Německu, lékařem za Velké francouzské revoluce a profesorem filosofie v Rumunsku dvacátých let minulého století. Ve všech převtěleních hledá i za cenu nelidského tělesného utrpení ideální lásku, svůj ženský protějšek, aby jejich duše mohly opětně splynout na věčnosti…
Rebreanův fantastický román, těžící z odkazu romantiků a leckdy přirovnávaný k slavnému Tuláku po hvězdách Jacka Londona, si i po devadesáti letech od svého vzniku zachoval původní svěžest jako hold nehynoucí lásce, která vítězí nad smrtí a zaručuje člověku věčné mládí.
Příběh mladého příslušníka bukurešťské smetánky, který zabije svou ženu a je odvezen do sanatoria pro duševně choré. Úporná snaha hlavního hrdiny poznat sám sebe končí další tragédií.
Přední rumunský spisovatel první poloviny dvacátého století podává v románě široce koncipovaný obraz rumunské společnosti v r. 1907, kdy došlo k tragickému selskému povstání. Zástupu postav z nejrůznějších vrstev společnosti, jako je např. postava novináře a básníka, velkostatkáře,jeho syna-humanisty, jeho mondénní manželky, dominuje kolektivní hrdina dramatu - dav vykořisťovaných rolníků a bezzemků, vydrážděný bídou k zoufalým činům. Svým pozoruhodným ztvárněním se kniha přiřadila k významným dílům moderní rumunské literatury.
